Vyhynulá zvířata se vracejí: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 06:49

Úspěchy ochránců přírody

Pustik, rys, tetřev, bobr a další zástupci zivocisných druhu, kterým už hrozilo úplně vymizení, se nyní uspesne vraceji do volne přírody. Ne všichni je tam ale vitaji. Šumava, český les - Na Šumavu a do Českého lesa se vraceji zvířata, kterým hrozilo vyhynuti nebo už dokonce vyhynula. Může za to lepší životní prostředí, ale i člověk. Odborníci přírodě pomahaji tím, že do ní vypousteji zvířata, která umělé odchovali. Například včera se takto do šumavských lesu znovu dostal pustik belavy. Správci tamního parku vypustili další dvě mladata. Po vyru velkem je to druha největší tuzemska sova. Na prelomu 19. A 20. Století na Šumavě ještě normálně zila, avšak koncem tricatých let úplně vymizela, uvedl zoolog Tomáš Lorenc z Národního parku Šumava. Za hlavní příčiny výrazneho ubytku tohoto druhu považuje ztratu vhodných biotopu, kdy ubyvalo listnatých a smisených porostu pralesoviteho charakteru. Pustikovi navíc kolisala potravni nabidka a také jej pronasledovali lovci, říká Lorenc.

Už na začátku sedmdesatých let začali pustika zachranovat Nemci. V Národním parku Bavorský les ho vypousteli do přírody a v české části Šumavy se tak pustik znovu objevil zhruba v osmdesátých letech. V roce 1995 jsme začali i my s jeho vypoustením. Dosud se do přírody dostalo na devadesát mladat. Odhadujeme, že v české části Šumavy žije deset až dvacet paru pustiku, říká zoolog Tomáš Lorenc. Ptáci žijí hlavně na Volarsku a Hartmanicku.

Vratil se i rys, a nejen na Šumavu

Podobny osud jako pustik měl i rys ostrovid. Také o jeho navrat do přírody se na pocatku sedmdesatých let pokusili nejprve Nemci a pak s tím začali i odborníci na české straně Šumavy. Původní populaci těchto zvířat člověk svým pronasledovaním téměř zlikvidoval. Zili zde jen jednotlivci, uvedl zoolog šumavského národního parku Ludek Bufka. Rys se postupně dostal ze Šumavy i do Českého lesa a putuje stále dal. Trochu problém pro něj představuje dalnice, která utvorila barieru, přes kterou se zvířata spatne dostávají. Nicméně jsou tam migracni přechody, kudy se zvěř včetně rysa dostává. Ten dnes žije už i ve Slavkovskem lese a Krusných horách, říká ředitel Chráněné krajinné oblasti český les Jindrich Horacek.

Do oblasti Cerchova se Lesáci už několik let snaží zpatky dostat také tetřevy. Vypustili jich tam více než stovku, letos v září k Cerchovu poputuje nova dvacitka ptáků. Kolik zvířat se v oblasti usadilo, to se presne neda zjistit.

Tezko se to počítá. Ptáci mají veliky rozptyl. Ale jiste je, že mají hodne přirozených nepratel, jako jsou lisky nebo divoka prasata, přiznává Jan Benda z Domažlických městských lesu. Tetrev byl na Cerchove přitom kdysi hojne rozsireny. Podle starých zaznamu se dokonce v roce 1945 strilel. Byl premnozeny a dělal tu škodu. Tetrevi ozobavali smrkové kultury, vycetl Jan Benda ze starých zaznamu.

I na Šumavě zkouseli vědci tetřevovive ptaky umělé do přírody vratit. S projektem však skoncili. Tetrevi neumeli v přírodě prezit, byli snadnou koristi pro předatory. Dochazelo k jejich stroprocentni umrtnosti, vysvětluje Tomáš Lorenc.