Zobrazení zdroje stránky Závěry z jednání Vědecké sekce Rady Národního parku Šumava ve dnech 10. a 11. 12. 1998

{{MediaBankArticle
|Title=Závěry z jednání Vědecké sekce Rady Národního parku Šumava ve dnech 10. a 11. 12. 1998
|Author=Radomír Mrkva, Ivan Žlábek
|Date=1999
|Source=Veronica
|Genre=tisk
|Respondent=
}}
Veronica 1999, 2

Předmětem jednání byla otázka strategie obrany proti lýkožroutu smrkovému v 1. zónách ochrany přírody. Podkladem k tomuto rozhodování byla vstupní informace ředitele Správy NP a CHKO Šumava ing. Ivana Žlábka o širších souvislostech, které vyvolává výskyt a tlumení tohoto kůrovce v NP Šumava. Další informace poskytl ing. Vladimír Zatloukal, který shromáždil obsáhlý analytický materiál o současném stavu 1. zón, intenzitě jejich napadení a výsledcích monitoringu. Jejich ohrožení bylo klasifikováno stupni 0 (stabilizovaný stav) až po stupeň 4 (nezvratný rozpad porostu). Dále bylo konstatováno, že těžba kůrovcových stromů v NP má v 2. zónách ochrany přírody v NP Šumava klesající trend. V roce 1996 - 177 tisíc m3, v roce 1997 - 94 tisíc m3, v roce 1998 - 58 tisíc m3 ..V diskusi vystoupilo 18 účastníků, kteří se vyjádřili k problému a v zásadě se měli rozhodnout, zda doporučují:a) v 1. zóně proti kůrovci nezasahovat,b) postupovat diferencovaně a zasáhnout v některých vybraných 1. zónách,c) zasahovat ve všech 1. zónách.Po obsáhlé diskusi se pro nezasahování vyslovilo šest účastníků. Pro diferencovaný přístup a intervenci v některých vytipovaných 1. zónách se vyslovilo deset delegátů, pro razantnější zásah dva členové jednání.Všeobecná je shoda v tom, že by bylo žádoucí kalamitní působení lýkožrouta smrkového eliminovat, a to hlavně proto, že jeho působení, jakož i snaha ho utlumit mají za následek v nižších polohách mj. značné oddálení změny druhové skladby dřevin a nastolení přírodního stavu lesa. V současné době po větrné kalamitě v listopadu 1998 je jedinečná příležitost kůrovcovou kalamitu výrazným způsobem omezit. Proto zasedání v prvé řadě doporučujevyužít tuto hmotu polomů k odchytu kůrovců a dále nastolit následující management:1) systémově zachovat bezzásahový režim v 1. zónách NP Šumava,2) ve výjimečných případech, kdy širší zájem ochrany přírody v dané lokalitě vyžaduje jiný přístup. se doporučuje umožnit asanači napadených stromů kácením, odkorněním a ponecháním veškeré hmoty na místě. Jde například o záchranu specifického genofondu nebo zásahy v arondovaných částech nestabilního kulturního lesa a podobně,3) případné zásahy je nutno diferencovat individuálně podle charakteru jednotlivých lokalit 1. zón. Rozsah a způsob zásahu je třeba vždy podřídit rozhodnutí orgánu ochrany přírody, 4) doporučuje se, aby bezzásahový režim byl zachován minimálně na 80 % výměry 1. zón a byla dodržena doporučení z jednání Vědecké sekce rady z 27. 3. 1998. Znamená to také, aby bylo při asanaci naprosto vyloučeno použití chemických přípravků,5) při státních hranicích a nebo hranicích s jinými tuzemskými vlastníky lesa je třeba vytvořit dostatečné, pufrační zóny.Prof. ing. Radomír Mrkva, CSc. - v zast. předseda vědecké sekce Rady NPing. Ivan Žlábek - ředitel Správy NP Šumava