Zkouška kalamitou: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 06:48

Lesy v České republice souhrnné pokryvaji více než třetinu plochy státu. Lesnictví se na hrubem národním produktu podili zhruba 0,6 procenta a tento podíl bude ve vyhledu - tak jako v jiných vyspelých zemich - spíše klesat.

Přestože toto číslo při nactení navazných odvetvi dřevozpracujícího průmyslu naroste do několikanasobku (asi 5 procent), nic to němení na skutečnosti, že již tyto proporce naznacuji, že v makroekonomickem pohledu vyznam lesu nelze posuzovat v prve rade z hlediska produkce dřevní hmoty. Lesy pro nas plni také jiné nemene důležité funkce, jako je stabilizace vodního režimu v krajině, uchovani druhove rozmanitosti a vůbec přírodního prostředí. Mají pozitivní vliv na klima, prostor pro rekreaci a výrazne prispivaji k ekologické stabilite krajiny jako celku. Bohužel tyto funkce nelze snadno ekonomicky výhodnotit, přestože o to byly ucineny více či méně zdarile pokusy. Zminene pozadavky se musí promitnout více i do způsobu lesního hospodaření. Nad budoucnosti lesu se přitom objevuje ještě jeden zásadní otaznik. Tím jsou zjevne - být obtížne odhadnutelné - změny klimatu. Kořeny v současnosti převažujícího lesního hospodaření leží v úplně jiné socialne-ekonomicke ere. Přestože na svou dobu byly dost revolucni, je zřejmě, že nyní - ve zcela nových podmínkách - nemohou obstat.

Opravdu obtížny ukol

Lesni hospodaření se od 18. Století muselo soustředit především na trvale zajistení produkce dřeva, která už nesla zabezpecit prostou těžbou lesu. Ty se již nestihaly pod vysokým těžebním tlakem samoobnovovat. Lesnictví se při omezených znalostech fungovani ekosystému a ekologických rizik soustředilo především na pěstování smrkových a případně Borových monokultur holosečným způsobem, které pro splnení tehdejších cilu mělo svůj vyznam. Tyto porosty však stále ve větším rozsahu podlehaly hmyzim a větrným kalamitám a kvůli masivní dominanci jehlicnanu jsou kumulativne negativně ovlivnovany biogeochemicke vlastnosti pud. Tyto problémy ještě umocnila imisni zatez, kdy rozsáhlé plochy horských lesu proschly a byly velkoplosne odtezeny.

Osvicení lesníci si těchto skutečnosti samozřejmě vsimali, a proto se objevuji ve 20. Století snahy o zavadení primesi listnatých dřevin s cílem udrzet kvalitu pudy pro další pěstování lesa, a to diferencované dle stanovist. I zde však bylo primarním cílem zabezpecit trvalou a vyvazenou produkci dřeva. V malem rozsahu se objevuji ekologicky pozitivní formy pěstování lesa, které neznají v pravem slova smyslu paseku a v lese najdete ne radky jednoho druhu dřeviny, ale prostorove strukturované a vicedruhove lesní porosty. Jedna se především o vyberne a podrostni hospodaření a jejich přechody. Bohužel jeho rozsah je u nás i v Evropě - s výjimkou Slovinska nebo Svycarska - velmi maly. Lesnictví i ochrana přírody nyní stojí před nejednoduchým ukolem. Na začátku tretího tisícileti s radou ekologických problemu a zcela novými socialne-ekonomickými podmínkami bychom měli najít odvahu k formulovani zcela nového paradigmatu lesnictví jako takového. Tuto novou zákazku by měla formulovat spolecne odborna i laicka veřejnost, lesníci, přírodovedci, ochránci přírody, podnikatele v různých oborech. měla by vycházet z teze, že podobne velký podíl na HDP souvisejici s produkci dřeva lze zajistit zcela jinými formami lesního hospodaření, než zname, které však budou v daleko větším rozsahu plnit ostatní nemene zavazne funkce našich lesu. Lesy rozmanite - nebo žádné naše lesy jsou před zkouskami menícího se klimatu a jejich uchovani - vzhledem k obtížne předpovedi blizsich parametru těchto zmen - bude obtížne. jedním z důležitých předpokladu je obnovovat druhove i prostorove rozmanite porosty s vazbami na místní stanoviste, a to s využitím daleko většího rozsahu přírodních procesu, než jsme zvykli. Pouze takové lesy budou ve vyhledu schopny flexibilne reagovat na nejasne změny ekologických podmínek, aniz by se velkoplosne rozpadaly. Tento přístup polyfunkcního vyuzivani lesu by se měl rozšířit všude na našem území, ale jako vzorovy program by měl být realizovan na státních pozemcich, které tvoří 60 procent našich lesu. Je k tomu nutna zdanlive malickost. Zmena dlouhodobeho zadani pro pěstování lesu v majetku státu, kterou by mělo spolecne připravit ministerstvo zemědělství a životního prostředí a stvrdit Vláda.

Dobra příležitost se objevuje již nyní při priprave Národního lesnického programu. Všichni zainteresovani by měli udělat maximum, aby tento dokument nebyl promarnenou sanci. Existuje totiž realne riziko, že v budoucnu bud budeme mít přírodě blizke lesy s druhove a prostorove rozmanitou skladbou obhospodarované s respektem k přírodním procesům, anebo nebudeme mít lesy vůbec zadne. A to by měla být vazna výzva k společnému postupu vsech, kterým budouci osud našich lesu a krajiny není lhostejny. Současna větrná kalamita v porostech potrebu změny přístupu k pěstování lesa akcentuje a je jen na nas, jak na ní budeme kromě nežbytných operativních opatření reagovat i v dlouhodobem ramci.

Jedním z důležitých předpokladu je obnovovat druhove i prostorove rozmanite porosty s vazbami na místní stanoviste Foto popis: Jak dal? Přístup polyfunkcního vyuzivani lesu by se měl rozšířit všude na našem území, ale jako vzorovy program by měl být realizovan na státních pozemcich, které tvoří šedesát procent našich lesu, pise František Pelc. Současna větrná kalamita v porostech potrebu změny přístupu k pěstování lesa akcentuje a je jen na nas, jak na ní budeme reagovat. Na snimku hejtman kraje Vysočina Miloš Vystrcil, který si 20. Ledna spolecne s ministrem zemědělství Petrem Gandalovicem prohledl vichřici nejvíce

postižene části Telcska, lesy v okolí vrchu Javorice. Foto Autor - Foto ČTK - Lubos Pavlicek

František Pelc, Autor je ředitelem Agentury ochrany přírody a krajiny CR