Šumava nabízí jen krajinu bez zázemí
Šumava nabízí jen krajinu bez zázemí | |
---|---|
Author | Eva Tichá |
Date | 2002-02-13 |
Source | Mladá fronta Dnes |
Genre | tisk |
Respondent |
Modrava, Prášily – Stovky žádostí o koupi pozemků leží na radnicích obcí v Národním parku Šumava.
Pozemky nejsou
Obecní úřady však většině zájemců odpovídají následovně: Litujeme, ale momentálně obec nemá žádný pozemek k prodeji. Proč? Územní plány radnic sice počítaly, že do roku 2005 vzroste počet obyvatel a domů o pětatřicet procent a zdvojnásobí se počet lůžek v ubytovacích zařízeních, ovšem skutečnost je jiná. „Územní plán nemáme nijak nadhodnocený, existuje ovšem mnoho příčin, proč se na Modravě nedá stavět,“ říká starosta obce Antonín Schubert. „Výstavbu zčásti brzdí správa národního parku, něco pozemkový fond a něco nevyřešené restituce. Tam, kde chceme stavět a pozemky mají konkrétního vlastníka, který výstavbu povolí, je proti správa parku kvůli ochraně přírody. A to přesto, že se jedná o místa, kde domy do roku 1945 stály,“ vysvětluje starosta Modravy, proč se obec za poslední roky nijak výrazně nezměnila. „Musíme postupovat podle zákona,“ oponuje mluvčí parku Zdeněk Kantořík a vysvětluje, že správa nemůže povolit výstavbu kdekoliv. Koho krásná, i když drsná, šumavská příroda k bydlení láká? „Stavět chtějí místní, ale i lidé z města, kteří mají zájem se k nám přestěhovat a trvale bydlet,“ říká starosta Modravy, kde nedostatek pracovních příležitostí a chybějící spojení s městem musí spíše odrazovat. „Nejsou tu žádné služby. Lidé chtějí začít podnikat, a tím vytvoří pracovní příležitosti,“ vysvětluje Schubert, proč by rád nové obyvatele v místě viděl. „Dokud park alespoň částečně neustoupí ze svých požadavků, asi se nic nezmění,“ odhaduje starosta obce, která v posledních letech mohla prodat pouze dva pozemky, jež jí po deseti letech dohadování vrátilo jako historický majetek sousední Srní.
Málo pracovních příležitostí
Trochu jiné starosti mají v nedalekých Prášilech, kde za poslední roky přece jen přibylo nových domů a řada zchátralých budov se opravuje. „Od zrušení vojenského prostoru je zájem o stavby domů veliký. Jsme atraktivním místem, ale ne pro trvalé bydlení. Pracovních příležitostí je zde málo. Lidé spíše chtějí pracovat a bydlet ve městě, a na venkov jezdit jen na rekreaci,“ vysvětluje starosta Prášil Libor Pospíšil, že většina nově postavených domů v obci slouží lidem k odpočinku. Prášily, které si v posledních letech oblíbila například zpěvačka Lucie Bílá, však o rekreanty příliš nestojí. „Rekreanti nám nic nepřinesou. Vůbec nic proti nim nemáme, ale potřebujeme spíše lidi, kteří se u nás trvale přihlásí. Jejich daně poputují k nám a obec bude moci peníze použít,“ vysvětluje prášilský starosta Libor Pospíšil. „Dnes je situace taková, že zde mají chalupy lidé, jejichž daňové výnosy by nám nesmírně pomohly. Ale oni nám řeknou, že se do obce nikdy nepřihlásí, protože by pak podléhali sušickému finančnímu úřadu, který by je okamžitě přišel zkontrolovat, zatímco v Praze je takový chaos a bludiště, že si jich léta finanční úředníci nevšimnou,“ vysvětluje starosta jeden z důvodů, proč se lidé nechtějí do Prášil trvale přihlásit.
Lidé možná čekají
Zatímco na Modravě se v současnosti nedá nikde stavět, v Prášilech mají lidé a podnikatelé vydaných několik povolení ke stavbě. „Ale nestaví se. Jen zlomek ze stavebních povolení se využívá. Nevím, zda lidé čekají na vstup do Evropské unie, a pak parcely s velkým ziskem prodají, či zda nestaví kvůli nedostatku peněz,“ odhaduje starosta důvody chybějícího stavebního ruchu. Stejně jako na Modravě i v Prášilech by radnice ráda viděla další podnikatele. „Lůžek je v obci stále velmi málo. Ale problém nevidím ve stavebním úřadu, v parku ani v jiné instituci. Několik stavebních povolení na ubytovací a stravovací zařízení už úřady vydaly. Ale nestaví se. Kdyby se všechny naplánované projekty s vydaným stavebním povolením uskutečnily, měli bychom se mnohem lépe. Bylo by zde více pracovních příležitostí, větší konkurence by přinesla i lepší služby návštěvníkům,“ míní starosta Pospíšil, který by rád v obci viděl nové podnikatelské aktivity. „Návštěvníkům nabídneme jen přírodu, ubytování a stravování. Když je špatné počasí, nemají co dělat. Lidem chybí bazén, kosmetika, malá tělocvična a podobné věci. Obec na takové aktivity ale těžko bude mít peníze. Je to záležitostí podnikatelů,“ konstatuje starosta Prášil, kde žije 130 obyvatel, což je asi o třicítku lidí více než na počátku devadesátých let.