Část šumavských obcí se bouří proti vedení parku. Bojí se o příjmy

Z sumava-corpus
Přejít na: navigace, hledání


Část šumavských obcí se bouří proti vedení parku. Bojí se o příjmy
Author Marek Kerles
Date 2004-08-28
Source Lidové noviny
Genre tisk
Respondent

Vimperk – Do ostrého sporu s ochranáři přírody se dostali starostové některých obcí na Šumavě. Starostům se nelíbí způsob, jakým hodlá nové vedení národního parku v čele s ředitelem Aloisem Pavlíčkem chránit šumavskou přírodu.

Na základě připravované koncepce by se totiž měly dosud roztříštěné první zóny Šumavy s nejpřísnější ochranou sjednotit do větších celků. V nich pak člověk nebude vůbec zasahovat přírodě do řemesla. Starostové se však bojí, že zejména nezasahování proti kůrovci způsobí uschnutí rozsáhlých lesních ploch a odradí turisty. Navíc tvrdí, že rozšíření prvních zón až na jednu třetinu rozlohy parku omezí rozvojové plány obcí a přispěje ke zvýšení nezaměstnanosti.

„Území Šumavy bylo vždy schopno vytvořit svým obyvatelům dostatek pracovních příležitostí, v minulosti především v lesním hospodářství,“ napsali šéfové šesti šumavských obcí v prohlášení zaslaném vedení parku, ale také ministerstvu životního prostředí. Striktně chráněný a lidmi neošetřovaný les podle nich může způsobit problémy i v sousedních hospodářských lesích. „Upřednostňujeme zasahování proti kůrovci před metodami vedoucími k odumírání lesa,“ tvrdí radní Volar, Stožce, Horní Vltavice, Lenory, Strážného a Nové Pece. „Dvanáct let byly obce nuceny neustále chápat potřeby ochrany přírody, čekat na plnění slibů a ustupovat před svými zájmy,“ stěžují si starostové. Požadavky šesti šumavských obcí přitom oficiálně podpořil i jihočeský hejtman Jan Zahradník (ODS). „Jako by příroda byla modlou, kterou je třeba chránit proti člověku. Jako by člověk nebyl součástí přírody. To mne velmi znepokojuje,“ řekl doslova Zahradník.

Vzorové řešení našli za humny – v Německu

Ředitel parku Alois Pavlíčko, který se na Šumavě narodil, však tvrdí, že dřívější kácení kvůli kůrovci v chráněných pralesích vedlo jen ke vzniku rozsáhlých holin, a nikoliv k obnově lesa. Stejně jako další vědci je přesvědčen o tom, že pod ochranou neporažených uschlých stromů má nový porost mnohem větší šanci na přežití a získání potřebné odolnosti.

„Návštěvníci se už dnes mohou na mnoha místech přesvědčit, jak takový přírodní proces opravdu funguje,“ uvedl Pavlíčko. Nové vedení parku přitom vidí vzor v sousedním Bavorském lese, kde se také kvůli kůrovci nekácí a přitom je o návštěvu lesa ze strany turistů velký zájem právě kvůli poznání přírodních procesů. Pavlíčko také tvrdí, že cestovní ruch a měkké formy turistiky dokážou do budoucna uživit obyvatele Šumavy lépe než intenzivní lesní hospodaření.