Čeští a bavorští ochranáři začali společně řešit kůrovcovou kalamitu

Čeští a bavorští ochranáři začali společně řešit kůrovcovou kalamitu
Author	Robert Malota
Date	1998/12/17
Source	Mladá fronta Dnes
Genre	tisk
Respondent

Vimperk - Spolupráce při řešení kůrovcové kalamity je mezi vimperskou správou Národního parku Šumava a vedením Národního parku Bavorský les od letoška podstatně intenzivnější než v předchozích letech. "Pravidelně se už setkávají čeští i bavorští lesníci, kteří procházejí společnou hranici a vyměňují si různé zkušenosti. Hovoří třeba o účinnosti feromonových lapačů nebo o způsobu asanace napadených a poražených stromů," upřesnil mluvčí Správy Národního parku Šumava ve Vimperku Zdeněk Kantořík. Řekl, že zástupci obou parků se nyní scházejí minimálně jednou do měsíce. Vzhledem k sousedící poloze obou chráněných území česká strana přivítala, když i Němci začali v loňském roce vůbec poprvé na některých místech proti kůrovci zasahovat - ohrožoval už totiž i soukromé lesy a porosty přiléhající k první zóně parku. "Takový postoj je nám bližší. Brouk totiž může přeletět i několik kilometrů, bez ohledu na státní hranici," dodal Kantořík a zdůraznil, že v Čechách i v Bavorsku stále platí bezzásahový režim v přírodně nejcennějších zónách parků. Ředitel Národního parku Bavorský les Karl-Friedrich Sinner řekl, že na německé straně odumřelo po napadení kůrovcem 2148 hektarů lesa, což je zhruba desetina nynější rozlohy parku. "Letos jsme vytěžili asi 65 tisíc kubíků napadeného dříví," uvedl Sinner. Pro srovnání: na území Národního parku Šumava, který má téměř třikrát větší plochu, je nyní asi 1300 hektarů suchého lesa a letos vimperská správa nechala vytěžit zhruba 59 tisíc kubíků dřeva. Kantořík připomněl, že v referendu, které loni připravilo vedení bavorského parku, se pro důsledný zásah proti kůrovci vyslovilo více než osmdesát procent lidí. "Návštěvníci Národního parku Bavorský les totiž mají odumřelé porosty mnohem více na očích, neboť je protíná hodně turistických cest. U nás je ohnisko kůrovcové kalamity v odlehlejší oblasti kolem Březníku na Modravsku, kam se člověk dostane jen pěšky po několikakilometrovém pochodu," řekl.