České lesy: Rozbíhající se kůrovcová kalamita na Šumavě má své komplexní příčiny

České lesy: Rozbíhající se kůrovcová kalamita na Šumavě má své komplexní příčiny
Author	Čestmír Hofhanzl
Date	1996-10-10
Source	Lidové noviny
Genre	tisk
Respondent

Přítel Just střelil bábu

Nechtěl jsem se do sporu kolem koncepce řešení rozbíhající se kůrovcové kalamity v Národním parku Šumava (NPŠ) veřejně míchat. Lidové noviny uveřejnily otevřený dopis Vladimíra Justa ministru Jiřímu Skalickému „Vážený pane ministře” (LN, 25.9.). V tomto dopise jsem citován, ale to, co jsem řekl, bylo vytrženo z kontextu. Domnívám se, že problém je dost o něčem jiném.

Byl jsem od počátku u prosazení a vyhlášeni NPŠ jako poslanec a člen příslušných výborů sněmovny. Tvrdil jsem, že území musí pro svou jedinečnost dostat mimořádný statut. Zároveň jsem zdůrazňoval, že šumavská příroda je i dílem uměřené přítomnosti a práce člověka.

Rozbíhající se kůrovcová kalamita má své komplexní příčiny. Některé vycházejí z daleké minulosti, jiné z místních přírodních podmínek změn podnebí, industriálních vlivů a v nedávné minulosti založených pochybení. Připomínám nejdůležitější: smrkové porosty jsou stejnověké, založené z geneticky nepůvodního materiálu po větrných kalamitách v sedmdesátých letech minulého století (1873–1877). Porosty jsou v kritickém období věku vystavené extrémním podmínkám vysoko položeného šumavského plato. Srovnávat přístup v Bavorském národním parku s naším je částečné nemožné, neboť jde o nesrovnatelné podmínky, částečně se zde nemluví pravda.

Odborníci se obávají, že na Šumavu přichází stejná pohroma, která postihla Krkonoše či Krušné hory

Charakter expozic, klimatu, složení porostů je ve významné části bavorského parku jiný, a přesto problémy s kůrovcem mají také. Mluvím-li s lesníky i lesními entomology (poslouchám různé strany), vyslovují obavu, že na Šumavu přichází stejná pohroma, která postihla Krkonoše, Krušné hory a další Česká pohoří.

Dnešní kůrovcovou kalamitu odstartovaly větrné polomy v oblasti Modravy v letech 1983–84. Nebyly důsledné zpravovány a v následujících letech byly dokonce zneužity k těžbě lukrativních dřevních sortimentů. Na neřešení se podepsalo i období po roce 1989. Spory o transformaci lesního hospodářství i koncepce NPŠ. Velmi dobře si pamatuji potěšení některých lidí z rozbíhající se kůrovcové kalamity v parku. Lidem, kteří prosadili dnešní koncepci rozdělení lesního hospodářství na akciové společnosti, bylo toto území Statutem národního parku vytrženo z rukou. Kůrovec jim dával jedinečnou příležitost za několik let prokazovat, jak jsou ochranáři nekompetentní, a poukazovat na to, jak vytvoření parku bylo z národohospodářského hlediska špatným krokem.

Na území parku jsou pohotově těžitelné zásoby nejlepších dřevních sortimentů. Své přátele milovníky šumavské přírody i přítele Justa jsem nucen upozornit na některé jednoduché skutečnosti. Mohly by znamenat těžké poškození a možná i zpochybnění NPŠ.

Jsem biolog-ekologický fyziolog a z toho, co znám, nevěřím, že si problém kůrovce příroda sama vyřeší a hvozd zůstane. Má uříznuté nohy, v zádech vražené kopí a krk stahuje oprátka. V situaci, ve které Šumavské hvozdy jsou, si to příroda vyřeší svým způsobem. Nezasáhne-li se účinně a rychle, přírodní činitel Bostrychus Typographus (kůrovec smrkový) splní svou přírodní roli – sežere šumavské lesy. Zanikne tím i jeden z důvodů, proč byl NPŠvyhlášen. Může být i tak. Musíme si ale rozvážit, máme-li na to a jakou reakci to vyvolá. Ujišťuji své přátele milovníky přírody, že vyrazí ti, o kterých jsem se výše zmiňoval, a ještě v předstihu šumavské hvozdy zplanýrují. Je tam hromada peněz a naše doba postavila zlaté tele na oltář.

Vidím jediné řešení a co vím, vedení parku tak již druhý rok postupuje. Proti kůrovci se musí lesnicky zasáhnout, odtěžit napadané porosty a zabránit lavinovitému šíření škůdce. Tento postup bude trvat roky a musí být provázen obnovou porostů. Stejně si musíme uvědomit ekonomický stav státu. Park velmi těžko získá zdroje ze státního rozpočtu. Vytěžená surovina musí být z rozumné části zpeněžena a prostředky využity pro obnovu a udrženi parku. Upozorňuji své přátele, že jsme na hraně a musíme velmi bedlivě vážit, co je skutečně důležité a co může být hra z jiného úhlu v zájmu o svatou věc.

Diskuse by měla běžet o metodách přístupu a možnostech. Ředitel ing. Žlábek není politik, nedocenil prostředí, ve kterém jedná, a co může být ve hře. Nesvolal-li vědeckou radu, je to chyba. Jistě nebyl čas, ale pak je reakce, která nastala, přirozená. Vladimír Just mi napsal počátkem srpna t. r. Byl jsem se na současnou situaci na Šumavě podívat a posoudit ji. Pokusil jsem se zprostředkovat jednání mezi Vladimírem Justem a vedením parku. Překvapil mě pak veřejný dopis ministru Skalickému, jehož původní nepublikovaná verze byla, podle mého skromného mínění, nekorektní a žalovatelná. Ministra Skalického jsem již v srpnu upozornil, aby si udělal svůj vlastní názor.

Před týdnem mě napadl v dopise známý lesník, že mu jiný jeho kolega vyprávěl, že se mnou hovořil, a prý chci zprivatizovat všechny státní lesy. Šest let jsem se pral za to, aby v této přechodné době bez zodpovědnosti k ničemu takovému nedošlo. Zeptal jsem se ho: „Když sedíte na posedu, čekáte na srnce a vyjde na paseku bába s kozou, střílíte? Doufám, že se napřed podíváte, jestli je to osmerák, anebo opravdu bába s kozou.”

Čestmír Hofhanzl (1941). Absolvoval Vysokou školu zemědělskou a PřF UK. Člen ODA, od r. 1993 poslanec PSP ČR (zemědělský výbor, od r. 1996 výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí).