České lesy potřebují uzdravit

České lesy potřebují uzdravit
Author	Eva Vlčková
Date	2006-05-20
Source	Lidové noviny
Genre	tisk
Respondent

Kácení velkých ploch, přemnožené srnky a jeleni, stejně staré smrky. To jsou podle odborníků hlavní příčiny špatného stavu našich lesů.

Přestože v posledním desetiletí dýcháme čistší vzduch než dřív a ubylo kyselých dešťů, stav lesních porostů se zatím příliš nezlepšil. Je nejvyšší čas to změnit. Na tom se shodují autoři „Stanoviska vědců a odborných pracovníků k ochraně českých lesů“, které uveřejnili minulý týden v Praze. Dokument shrnuje hlavní problémy a navrhuje jejich řešení.

Továrna na dřevo

Jedním ze znaků nemocného lesa je podle odborníků ztráta listí a jehličí. U nás trpí defoliací tři čtvrtiny jehličnatých a třetina listnatých stromů. V průměru mají o čtvrtinu listů či jehličí méně, než normálně.

Kromě toho naše lesy špatně odolávají kalamitám – ať už jde o napadení kůrovcem, větrné polomy nebo zátěž mokrého sněhu. Za jednu z hlavních příčin těchto problémů vědci považují špatnou druhovou skladbu. Velkou část lesů tvoří smrkové monokultury, a to i v oblastech, kde by vůbec růst neměly. Důvodem je ekonomické pojetí lesa jako „továrny na dřevo“. „Český lesník je nepoučitelný. Až do 60. let se likvidovaly stromy z kůrovcové kalamity z roku 1947. Dnes na stejných místech rostou zase smrky,“ říká profesor Josef Fanta, který působí na dvou nizozemských univerzitách a nedávno získal od nizozemské královny vyznamenání za rozvoj lesnického hospodářství. Česká lesnická škola přitom podle něj v 50. letech patřila k nejlepším na světě, ale dnes pokračuje v trendu, který nastolil totalitní režim v 60. a 70. letech.

„Dnes se vysazuje 44 procent smrků, přitom přirozeně by jich na našem území rostlo méně než deset procent,“ říká docent Jan Kirschner, ředitel Botanického ústavu AV ČR a signatář Stanoviska. V nížinách přitom tyto původně horské stromy, uvyklé podmáčeným a chladným oblastem, trpí a jsou náchylnější k nemocím a škůdcům.

S očekávanými klimatickými změnami a stále častějšími extrémními výkyvy počasí se dá předpokládat, že stromy rostoucí v nevhodném prostředí budou vystaveny stále většímu stresu. Kromě toho smrky vysušují a okyselují půdu a znemožňují život jiným organismům. Další potíží je jednotné stáří stromů. Kůrovec napadá převážně starší stromy, takže v rozmanitém lese by postihl jen některé a nepokosil by celé hektary.

Ladislav Půlpán ze státního podniku Lesy České republiky upozorňuje, že dnešní zákon ukládá majitelům lesů povinnost sázet určitý podíl listnatých stromů. „V rámci republiky se vysazuje asi 35 procent listnáčů, v Lesích ČR dokonce 42 procent,“ uvedl Půlpán pro ČTK.

„Některá opatření sice nařizuje zákon, ale praxe je bohužel jiná. Například to, že někdo zasadí listnaté stromy, ještě neznamená, že v lese zůstanou,“ upozorňuje Jakub Hruška, náměstek ředitele České geologické služby a jeden z autorů Stanoviska. Mnoho mladých listnáčů podle něj později sežere přemnožená zvěř, někteří majitelé tyto stromy při pozdějších probírkách lesa sami vykácejí.

„Kromě toho dál pokračuje sázení smrků i v nevhodných oblastech, například na Křivoklátsku, kde smrk nahrazuje cenné duby,“ uvádí Jakub Hruška. Lesům podle něj škodí také nadbytek dusíku, který se dnes dostává do ovzduší především z výfukových plynů. Zejména smrky pak trpí nadměrným růstem, mají málo pevné dřevo a snadno se lámou. Vzhledem k rostoucí dopravě by se tomu podle vědců mělo lesní hospodaření přizpůsobit.

Pěstovaný porost stojí víc

Podle profesora Fanty se především musíme odpoutat od ekonomického pojetí lesa a brát v úvahu i jeho další funkce – společenskou, rekreační a ochrannou. Lesníci pochopitelně namítají, že je les živí. „Doufám, že se jednou dostaneme do fáze, kdy budou majitelé lesů dostávat dotace podobně jako zemědělci, aby mohl les plnit všechny funkce,“ navrhuje řešení docent Kirschner.

Jan Hruška zdůrazňuje, že čím víc se o lesy staráme a zasahujeme do nich, tím menší výnosy poskytují. Musíme do nich víc investovat – chránit vypěstované sazenice proti zvěři, les ožínat a prořezávat atd.

„Například dříví dovezené do střední Evropy ze Skandinávie je paradoxně levnější než naše – protože na severu se lesy nepěstují, jejich obnova se ponechává hlavně přírodě,“ říká Jakub Hruška.

To ovšem neznamená, že jediným vhodným způsobem péče o les je přibližování přírodnímu stavu. Radim Hédl z Botanického ústavu AV ČR upozorňuje, že z hlediska zachování biodiverzity je to mnohdy naopak nežádoucí. „Člověk ovlivňuje lesy už po staletí, v nížinných oblastech dokonce po tisíciletí. Pasivní ochrana s co nejmenšími zásahy člověka proto není nejvhodnějším řešením,“ konstatuje Radim Hédl v dokumentu, jenž vydal spolu s kolegy jako paralelní vyjadření doplňující Stanovisku vědců, které rovněž podepsal.

Tradiční metody hospodaření podle něj vedly v uplynulých staletích k vytvoření lesů s pestrou druhovou skladbou rostlin a živočichů, kterou bychom přirozeném lese bez zásahů člověka nenalezli.

I mrtvý strom je prospěšný

Jednou z věcí, které by podle vědců měly z lesního hospodářství úplně vymizet, jsou velkoplošné holoseče. Jejich vinou se snižuje druhová skladba rostlin a živočichů. A nejen těch viditelných na první pohled.

„Na holinách kompletně hynou mikroorganismy a hmyz. Mizí na stovky let,“ konstatuje profesor Josef Rusek z Ústavu půdní biologie Biologického centra AV ČR, jeden z autorů Stanoviska vědců. Každý organismus má přitom nezastupitelnou funkci, bez něj půda umírá.

Na uměle zalesněných holinách neprobíhá přirozený proces postupného růstu řas, lišejníků, mechů, trav a keřů a pak teprve stromů. Nové sazenice nerostou v přirozeném prostředí a jsou zranitelnější. Podle vědců je třeba kácet jen výběrově nebo na malých plochách, které díky náletům semen z okolí zarostou tzv. pionýrskými dřevinami, jako jsou břízy nebo jeřáby. Ty poskytnou stín a další podmínky nutné ke zdravému růstu dalších stromů, například buků nebo dubů.

Pestřejší druhové skladbě by podle odborníků měla pomoci také další změna: ponechávání alespoň několika starých stromů, stojících i ležících, na každý hektar lesa. „Tlející kmen představuje jakousi Noemovu archu. Váže se na něj řada organismů, od mikroskopických hub přes členovce až po ptáky a další obratlovce,“ vysvětluje docent Kirschner.

Jakub Hruška upozorňuje, že tlející dřevo má význam i pro zachování některých důležitých živin a prvků, například vápníku a hořčíku obsažené v kládách, které se obvykle odvezou pryč.

Biologové varují také před neuváženým zalesňováním malých ploch obklopených lesy. Na nich dnes roste a žije mnoho vzácných organismů. „Nevhodný pokus o zalesnění Krušných hor měl velký dopad na vzácné střevlíky. Žijí v rašeliništích, která se v Krušných horách v minulosti vysušovala a uměle zalesňovala,“ podotýká docent Farkač z České zemědělské univerzity. „Božidarské rašeliniště se jako jediné nepodařilo vysušit, takže střevlík zůstal z celých Krušných hor alespoň tam,“ dodává odborník.

Sporné vápno a zvěř

Velmi protichůdné názory panují v otázce vápnění lesů. Autoři Stanoviska navrhují jeho výrazné omezení. „V lesní půdě, v minulosti vystavené kyselým dešťům, zůstaly jen kyselomilné mikroorganismy. Pokud je posypeme vápencem, zničíme je a v půdě už nezůstane vůbec žádný život,“ vysvětluje profesor Rusek. Docent Zahradník z Výzkumného ústavu lesnického hospodářství a myslivosti ale v opozičním vyjadření tvrdí, že povápněným lesům se daří lépe než ostatním.

„Vápnění je ovšem dalším zásahem, kterým vytváříme umělý ekosystém. Les se pak na vápenci stává závislým, a když mu chybí, přestává růst. Nám jde o takové hospodaření, které je sice pracnější, ale obejde se bez podobných zásahů,“ říká geochemik Jakub Hruška.

Poslední doporučení vědců, které nejspíš vyvolá bouřlivé diskuse, se týká přemnožené zvěře, především jelení a srnčí, která okusuje listnaté stromy i jedle a ničí je.

„Pokusy s oplocenkami v 90. letech na Křivoklátsku jednoznačně dokazují, že v místech, kam se zvěř nedostane, se les obnovuje mnohem rychleji a přirozeněji, s rozmanitější druhovou skladbou,“ uvádí profesor Rusek.

Odborníci vypočítali, že únosným počtem vysoké zvěře pro přirozenou obnovu lesa jsou jeden až dva kusy na tisíc hektarů lesa v horách, v úrodných nížinách je to osm kusů. „Dnes je ale zvěře zhruba pětkrát víc,“ varuje docent Kirschner. Podle autorů Stanoviska je nutné počet zvěře dramaticky snížit. S tím souhlasí i docent Zahradník.

„Problém je v tom, že v rozhodovacích grémiích i v parlamentu je hodně nimrodů, takže tahle představa je pro ně děsivá a jistě vynaloží veškerou energii, aby tomu zabránili,“ dodává docent Kirschner.

Zalesnění v České republice

Lesní porosty pokrývají třetinu plochy Česka, z toho dvě třetiny tvoří jehličnaté stromy. Nevhodná druhová skladba je podle odborníků jednou z příčin nepříznivého stavu našich lesů.

Navrhovaná opatření ke zlepšení stavu lesů

• vyloučení holosečí

• snížení stavu zvěře

• ponechání starých a tlejících stromů

• omezení vápnění a hnojení

• obnova přirozené druhové a věkové skladby

• ochrana přírodních rezervací

• nová pravidla pro zalesňování

přírodní lesní oblasti

1 Krušné hory

2 Podkrušnohorské pánve

3 Karlovarská vrchovina

4 Doupovské hory

5 České středohoří

6 Západočeská pahorkatina

7 Brdská vrchovina

8 Křivoklátsko a Český kras

9 Rakovnicko-kladenská pahorkatina

10 Středočeská pahorkatina

11 Český les

12 Předhoří Šumavy a Novohradských hor

13 Šumava

14 Novohradské hory

15 Jihočeské pánve

16 Českomoravská vrchovina

17 Polabí

18 Severočeská pískovcová plošina a Český ráj

19 Lužická písková vrchovina

20 Lužická pahorkatina

21 Jizerské hory a Ještěd

22 Krkonoše

23 Podkrkonoší

24 Sudetské mezihoří

25 Orlické hory

26 Předhoří Orlických hor

27 Hrubý Jeseník

28 Předhoří Hrubého Jeseníku

29 Nízký Jeseník

30 Drahanská vrchovina

31 Českomoravské mezihoří

32 Slezská nížina

33 Předhoří Českomoravské vrchoviny

34 Hornomoravský úval

35 Jihomoravské úvaly

36 Středomoravské Karpaty

37 Kelečská pahorkatina

38 Bílé Karpaty a Vizovické vrchy

39 Podbeskydská pahorkatina

40 Moravskoslezské Beskydy

41 Hostýnsko-vsetínské vrchy a Javorníky

Komu patří lesy

stav k roku 2004 celkem 2 646 000 hektarů

státní 60 %

veřejné vysoké školy 0,3 %

soukromé 23,1 %

krajské 0,2 %

lesní družstva 1,0 %

obecní 15,4 %

pramen: Stanovisko českých vědců a odborných pracovníků k ochraně českých lesů

Graf

Zastoupení lesních dřevin

Pramen: vúlhm

Jak stromy ztrácejí listí a jehličí

zhoršení (v %)