Ředitel Národního parku Šumava –funkce na odstřel?
| Ředitel Národního parku Šumava –funkce na odstřel? | |
|---|---|
| Author | ma, Josef Císler |
| Date | 2007-04-03 |
| Source | Haló noviny |
| Genre | tisk |
| Respondent | |
,
Šumava - Jak již Haló noviny informovaly, novým ředitelem Národního parku Šumava (NPŠ) je od minulého týdne František Krejčí, který dosud zastával současně posty ředitele Státního fondu životního prostředí a náměstka ředitele NPŠ. Personální změnu ministr životního prostředí Martin Bursík odůvodnil tím, že je nutné vedení šumavského parku posílit. Dosavadní ředitel Alois Pavlíčko v NPŠ zůstává i nadále, má se věnovat rozvoji biosférické rezervace Šumava. Lidé, kteří jsou s Pavlíčkem v každodenním kontaktu, ho většinou považuji za slušného člověka, kterému ale chyběly dostatečné manažerské schopnosti. „Ředitel Pavlíčko, než dělal šéfa národního parku, nikdy nikomu nevelel. Byl to jen úředník, který zodpovídal sám za sebe. Ať se na mě nikdo nezlobí, v této společnosti, kde je 50 procent nedoceněných chytráků, kteří se cítí na ministra, natož na ředitele, to nemohl ustát. Jako člověk asi špatný není, ale jako ředitel na to skutečně neměl,“ myslí si například místostarosta šumavské obce Srní Václav Veselý (nestraník).
Obklopil se nesprávnými lidmi?
Podle něj Pavlíčko udělal chybu v tom, že se obklopil lidmi, kteří už jednou z vedení NPŠ odešli, a kteří mu prý neprospěli. Osobu nového ředitele zná už více než dvě desítky let. Dokáže nalézt kompromis mezi zájmy ochrany přírody a zájmy šumavských obcí, což se dosud nepodařilo žádnému z ředitelů parku. Podle Veselého je F. Krejčí člověkem, který v ochraně životního prostředí vždy působil jako šedá eminence, tahající za nitky v pozadí. Místostarosta zároveň přiznává, že Krejčí problematice skutečně rozumí. I tak ale pochybuje, že v nove funkci obstoji. „Postavit se v téhle době do funkce ředitele šumavského parku, to je postavit se do funkce na odstřel.“ Z problémů, které nového ředitele čekají na vyřešení, vidí jako nejpalčivější likvidaci polomů po orkánu Kyrill. Jako nešťastné vnímá rozhodnutí předchozího vedení, že popadané stromy v bezzásahových zónách se ponechají na místě. má jít asi o 20 procent všech polomů. „Když toho nechají i jen 20 procent, tak během dvou, tři let nastane konec smrku na Šumavě. Brouk, který z toho vyletí, dodělá svoje.“ V takových případech se ale běžně vytváří okolo bezzásahových lokalit ochranné pásmo tak, aby se kůrovec nerozšířil i do hospodářských lesu. Podle Veselého by se ale musely v ochranné zóně rozmístit feromonové lapače. „S tím nepočítají, protože enormní zvýšení nákupu lapačů není. Oni to skutečně nechají osudu a broukovi.“
Dokázal zabrzdit holicí mašinerii
Podobny názor na bývalého ředitele má i vedoucí lesního programu ekologického Hnutí Duha Jaromír Bláha. „Pavlíčko je bezesporu dobrý odborník a poctivý člověk,“ myslí si s tím, že jeho největším přínosem bylo to, že NPŠ „překlopil na cestu ke skutečnému národnímu parku“. Předchozí vedení parku prý „v podstatě šumavské kopce holilo v honbě za broukem a dřevem, proti všem pravidlům péče o národní parky. Pavlíčko dokázal tuhle mašinerii zabrzdit a NPŠ přivedl na cestu ke skutečnému národnímu parku.“ Je vůbec v lidských silách, aby někdo na Šumavě dojednal všeobecně přijatelný kompromis? „V republice není moc lidi, kteří jsou schopni to zvládnout. Věřím tomu, že inženýr Krejčí je jedním z nich. Řídil Státní fond životního prostředí. Pokud mám informace, tak ho řídil dobře. Zároveň dělal náměstka národního parku, což by dělat zároveň nezvládlo mnoho lidí,“ dodal Bláha. Široká veřejnost se může těšit na zpřístupnění dalších míst Šumavy, kam byl zatím přístup zakázán. V tomto smyslu se totiž F. Krejčí vzápětí po svém jmenování vyjádřil pro místní media. Zároveň vyslovil přání, aby se pro veřejnost otevřel turisticky přechod Modrý sloup, jak o to usiluji od začátku 90. Let obce na české i německé straně hranice. Ten byl vůbec poprvé od 50. Let minulého století otevřen až vloni, ale jen po dobu několika málo víkendu na sklonku leta.
Do lesa se opět bude smet chodit
Ve čtvrtek končí zákaz plošného vstupu do lesů Národního parku Šumava. Nebude dál prodlužován, jak se původně předpokládalo. Na velikonoční velký pátek tedy mohou návštěvníci Šumavy opět vstoupit do lesů, které byly dosud kvůli lednové kalamitě uzavřeny. Ani v letní sezóně nebude vstup borůvkářů a houbařů omezen, mimo cesty a plochy, na kterých se bude aktuálně zpracovávat polom. Haló novinám to řekl mluvčí Správy Národního parku a CHKO Šumava Radovan Holub. „Správa NP a CHKO upozorňuje, že vstup do lesa a na některé cesty jsou vždy na vlastní nebezpečí. V terénu jsou vyznačena místa zpracování nebo svozu dřeva, kam vstup není i nadále povolen,“ řekl Holub s tím, že na většinu turistických cest v NPŠ je již možný vstup. A však některé trasy, zejména v blízkosti státních hranic, v oblasti západníčásti Šumavy (Polom, Plesná, Ždánidla, Laka) nebo na Stožecku (oblast tzv. Kalamitní svážnice a Trojmezná) budou rovněž nadále nepřístupné, a to patrně i v letní sezóně. „Správa NP a CHKO Šumava se s obcemi dohodla na společném postupu při vytvoření podmínek pro zajištění letní turistické sezóny. Předložíme obcím návrh na řešení turistických tras a obce si samy definuji priority zpřístupnění turistických cest,“ dodal Holub. Po společném jednání 19. dubna v Modravě bude přijat dokument, ze kterého bude jasné, které cesty jsou prioritní, a budou uvolněny co nejdříve. Například pro obec Modravu je to zprůchodnění Starobřeznické cesty z Modravy na Březník. Je to jediná turistická cesta na správním území obce, která je určena pro pěší turistiku. Letos se chce snažit prosadit otevření stezky Březník – Luzný.
