Šumavě Schengen nepomohl, přes hranice v národním parku se nesmí

Šumavě Schengen nepomohl, přes hranice v národním parku se nesmí
Author	Lada Pešková, ČTK
Date	2008-12-14
Source	ČTK
Genre	tisk
Respondent

,

Plzeň – Jednodušší cestu přes hranice a větší počet turistů přinesl Plzeňskému kraji vstup do schengenského prostoru. Téměř roční členství v prostoru s volným pohybem je pro řadu lidí zlepšením, přineslo s sebou ale i problémy a zklamání. Asi nejvíc ho pociťují obyvatelé a turisté některých oblastí na Šumavě. Stále tam jsou dlouhé úseky hranic, kde lidé nemohou kvůli ochraně přírody v národním parku přecházet do Bavorska. Svoji práci výrazně změnila pohraniční policie.

Zjistila to ČTK mezi zástupci obcí, policie i krajského úřadu. Jednoznačné zklamání pociťuje starosta šumavské Modravy Antonín Schubert.

„Pro Modravu neznamená Schengen vůbec nic,“ tvrdí. Obec má 25 kilometrů hranice s Bavorskem. Na celém území ale nemůže nikdo mezi oběma zeměmi projít. O otevření turistického přechodu Modrý sloup bojuje obec řadu let, až dosud veškeré snahy narážely na zamítavé stanovisko národního parku.

„My jsme byli na Schengen natěšení, že se doopravdy domluvíme a že minimálně jedno prostupové místo na 25 kilometrech hranice se najde. Nenašel se zatím ani jeden metr, kde by orgány ochrany přírody souhlasily s tím, aby vedla z Modravy turistická cesta do Bavorska,“ konstatoval. Ministr životního prostředí Martin Bursík na podzim dohodl se svým tehdejším bavorským protějškem otevření tří pěších přechodů na Šumavě, jeden z nich u Modrého sloupu. „Směrem k realizaci se to ale nepohnulo ani o milimetr,“ tvrdí Schubert. Bursík však nedávno po jednání se starosty ubezpečil, že přechody se příští rok otevřou.

Více turistů, mimo jiné z Číny, znamenal vstup do schengenského prostoru pro Plzeňský kraj. Dokud Česko nebylo součástí prostoru, museli si turisté z řady zemí vyřizovat zvlášť vízum do zemí Schengenu a zvlášť do ČR. „Teď mohou procestovat více zemí na jedno společné vízum,“ vysvětlil vedoucí odboru cestovního ruchu krajského úřadu Tomáš Kotora.

Otevření hranic přineslo kraji také problém s přístupem ke krajskému infocentru na bývalém dálničním přechodu v Rozvadově. Poté, co se zrušily kontroly na hranicích, objevily se tam zátarasy, které turistům značně komplikují cestu do infocentra. Ani po měsících vyjednávání s Ředitelstvím silnic a dálnic o změně značení nebyl zatím kraj úspěšný. „Průjezdnost dálnice musí být zachována, ale myslíme si, že je to tam zataraseno víc, než by muselo být,“ konstatoval Kotora.

„Je běžné, že Němci chodí do Rybníka (obec u hranic) na pivo, tak jsme si volnost pohybu představovali,“ zhodnotil starosta Poběžovic na Domažlicku Hynek Říha. Obce a města ale trápí často velmi špatný stav komunikací v příhraničí, který brání rozvoji cestovního ruchu. Chtějí proto jednat s krajským úřadem o zlepšení stavu silnic, například komunikace mezi přechody Lísková a Železná. „Špatné silnice a horší dostupnost se negativně podepisují na prosperitě menších podnikatelů v cestovním ruchu,“ dodal Říha.

Obce se snaží posílit cestovní ruch i provoz na přechodu Švarcava. Auta tudy jezdit nemohou, ale obce chtějí zlepšit účelovou komunikaci, aby tudy jezdilo více cyklistů a lidí na koních a chodilo víc pěších.

Na velmi rozdílnou práci se zaměřili pohraniční policisté. Přesunuli se víc do vnitrozemí, kde provádějí desítky kontrol. Zaměřují se na pobytový režim cizinců a vyhledávání nelegálních migrantů. Nabízejí také podporu kynologů se psy cvičenými speciálně na vyhledávání drog, osob nebo zbraní. Například s hasiči provedli letos na západě Čech 189 kontrol ubytoven cizinců. S celníky zkontrolovali 44 míst, dalších 202 kontrol uskutečnili s Českou obchodní inspekcí hlavně v tržnicích v příhraničí. S dalšími partnery, například s živnostenskými úřady, s úřady práce, s plzeňskou městskou policií nebo se stavebním úřadem absolvovali letos 81 kontrol.

„To je výrazně víc než v době, kdy jsme ještě nebyli v schengenském prostoru,“ dodala západočeská mluvčí cizinecké a pohraniční policie Ilona Vaníčková.