Šumava: Až příliš zákazu

Šumava: Až příliš zákazu
Author	Eva Tichá
Date	2006-09-11
Source	Mladá fronta Dnes
Genre	tisk
Respondent

Začarovaný kruh. Plány obcí a podnikatelů, kteří chtějí přilákat do rekreační oblasti turistický ruch nebo i nové obyvatelé, naráží na správce šumavského parku. Ti tvrdí, že nemohou porušovat zákon, a tak návrhy zamítají.

Šumava – Na šumavském Špičáku a Můstku by turisté rádi vystoupali na rozhlednu a podívali se do okolí. V Kašperských Horách zase lidé chtějí stavět rodinné domy, stejně jako v nedalekém Zhůří u Rejštejna. V Modravě chtějí větší sjezdovku.

Nic z toho ale není možné. Plány obcí a podnikatelů naráží na správce chráněné krajinné oblasti a Národního parku Šumava, kteří tvrdí, že nemohou porušovat zákon, a tak návrhy zamítají.

Obyvatelé Šumavy začínají bojovat s úředníky

Před časem lidé sepsali petici, aby se znovu smělo chodit přes hraniční přechod Modrý sloup.

Teď se ozvali lidé ze Špičáku. I oni chtějí pro turisty otevřít území, kam se dříve smělo. Po válce to lidem zakázali komunisté, poslední roky to není možné kvůli správcům Šumavy, kteří chrání rostliny a živočichy. „Jsme si vědomí toho, že bez přitažlivých turistických cílů nebude naše rekreační oblast dlouhodobě fungovat,“ píší v petici obyvatelé Špičáku. Zveřejnili ji při sobotních oslavách 330. let od založení osady.

Po správcích Šumavy lidé ze Železnorudska například chtějí, aby na vrcholu Špičáku a Můstku umožnili stavbu rozhledny. Získat souhlas k podobným aktivitám však nebude lehké. „Špičák je druhá zóna, kde zákon zakazuje nevratné zasahovat do půdního krytu a stavět. Nemůžu říct nic jiného, než že tam stavět nejde,“ říká šéf chráněné krajinné oblasti Šumava Pavel Hubený. „Na Můstku je to podobná situace, možná by se ale dalo najít nějaké řešení,“ připouští Hubený. Naopak rovnou odmítl, že by turisté někdy mohli chodit k Juránkově chatě po české straně. „To je podle mě téměř stoprocentně vyloučené,“ říká Hubený. Správci Šumavy naopak zřejmě příští rok dovolí turistům chodit ze Špičáku na Rozvodí, což se zatím nesmělo.

Podnikatele i radnice tvrdí, že návštěvníci Šumavy nové cíle vyžadují. Jinak se na Šumavu nebudou vracet. „V létě se nám ukázalo, že lanovka je přesně ta věc, kterou tu lidé chtějí jako náhradní program, když není úplně ideální počasí,“ řekl Josef Treml ze Sportovního areálu Špičák, kde letos v létě poprvé jezdila sedačková lanovka.

K dalšímu střetu se správci Šumavy zřejmě dojde v nejbližších dnech. V loňské zimní sezóně poprvé dovolili solit hlavní silnici z Klatov do Železné Rudy v největším stoupání. Po zimě zjistili, že sůl území škodila. „Poškození přírody je zřetelně. Nechceme, aby se v oblasti solilo jako poslední zimu,“ řekl Hubený. „Kdyby se přestalo solit, považovali bychom to za obecně ohrožení. Železná Ruda by opět byla odříznuta od okolí,“ tvrdí tajemník Železné Rudy Jaroslav Tachovsky.

Výhrady ke správcům Šumavy mají i lidé v Kašperských Horách. „Stále jen slyšíme, že se máme živit z cestovního ruchu, ale přitom tu nemůžeme nic dělat. Chtěli jsme pro obyvatele i návštěvníky vybudovat areál pro letní sporty, nemůžeme kvůli chráněné oblasti. Nepovolili ani stavbu dalších domů,“ kritizuje starostka Kašperských Hor Věra Balounová. Dlouhá léta se město snaží o rozšíření silnice z Radešova do Kašperských Hor. „Proti tomu mají také výhrady. Přitom navrhují, aby se postavila samostatná nová silnice, kterou by se jezdilo jen směrem dolů z města a stávající silnice se využívala jen při cestě do města. To by prý nevadilo,“ kroutí hlavou starostka.

Rodinné bydlení znemožňují ve Zhůří chráněné rostliny

Podobně problémy mají v Rejštejně. Už řadu let se tamní radnice snaží, aby vlastníci pozemků na nedalekém Zhůří mohli stavět rodinné domy. Správci národního parku jim to však nedovolí – jsou tam prý vzácné rostliny. „Přitom je to třetí zóna, na kterou se žádná omezení nevztahují. Je to v rozporu se zákonem i ústavou,“ kritizuje starosta Rejštejna Jaroslav Petráň. „Ani my nemůžeme porušovat zákon,“ oponuje Pavel Hubený, který teď pro Zhůří připravil kompromisní návrh. Zveřejnit jej zatím nechtěl.