Šumava řeší, co s kůrovcem

Z sumava-corpus
Přejít na: navigace, hledání


Šumava řeší, co s kůrovcem
Author Robert Malota
Date 1998/08/31
Source Mladá fronta Dnes
Genre tisk
Respondent

Vimperk - Mnohaletý boj s kůrovcem, který už na Šumavě zničil stovky hektarů smrčin a jeho konec je stále v nedohlednu, přivádí některé odborníky na ochranu lesa k názoru, že by Správa Národního parku Šumava proti žravému brouku měla tvrdě postupovat i v přírodně nejcennějších územích. Tvrdí totiž, že tyto oblasti jsou semeništěm lýkožrouta smrkového, z něhož pak brouk bez problémů nalétává i do okolních lesů. Vedení parku přitom už před několika lety prohlásilo, že kůrovcem napadené stromy v prvních zónách ponechá a těžit bude pouze nemocné smrky rostoucí na území druhých zón. Ve vrtulníku Mi - 8 na přibližování dříví vystoupal v sobotu nad oblast Modravska i ministr životního prostředí Miloš Kužvart. Naskytl se mu pohled na desítky hektarů mrtvého lesa napadeného kůrovcem. "Byl to strašlivý pocit. Z vrtulníku jsem na Šumavě něco takového viděl poprvé," přiznal. Ředitel Správy Národního parku Šumava Ivan Žlábek řekl, že o problému, zda v prvních zónách zasahovat, či nikoli, se teď vědci velmi intenzivně přou. "Vývoj kůrovcové kalamity trochu napovídá tomu, že by se mělo zvážit, zda je dobré v prvních zónách absolutně nezasahovat," uvedl. Vysvětlil, že odborníci nyní zkoumají, jak se kůrovec v prvních zónách vyvíjí, přičemž zjištěné výsledky porovnají s loňským rokem. Ředitel Správy Národního parku Šumava Ivan Žlábek řekl, že pokud vědecká rada nakonec dospěje k názoru, že by se mělo kvůli kůrovci těžit i na některých místech prvních zón, pak se podřídí. "Osobně jsem však tvrdým zastáncem toho, abychom první zóny ponechali jen působení přírodních procesů," dodal. Připomněl ale, že i případný zásah v přírodně nejcennějších územích parku by se týkal jen asi pěti z celkem 135 oblastí, které do první zóny patří. Postup vedení parku v boji s kůrovcem bude pozorně sledovat i ministr životního prostředí. "Teď nechci zásahům v první zóně říkat ani ano ani ne. Tento problém si zaslouží podrobnou analýzu," konstatoval Miloš Kužvart. Připustil však, že by s těžbou v některých nejcennějších územích parku souhlasil, pokud by to zamezilo dalšímu nekontrolovatelnému šíření kůrovce.