Šumava jako výzkumné pracoviště?

Šumava jako výzkumné pracoviště?
Author	Antonín Roháček
Date	2005-01-25
Source	Haló noviny
Genre	tisk
Respondent

Šumavský národní park (ŠNP) se rozlohou více než trojnásobně větší než území hl. města Prahy stává jakýmsi největším experimentálním pracovištěm v republice. Výzkumy a pokusy zde provádějí ekologičtí aktivisté zejména z Hnutí Duha pod přímou patronací a záštitou Ministerstva životního prostředí ČR. Předmětem jejich pokusnictví je zjišťování, co se stane s kulturní krajinou a přírodou na začátku 21. století, přestane-li se člověk vměšovat do přírodního dění a ponechá-li v daném případě šumavské lesy v rukou samotného pánaboha. Jako by křesťanskodemokratický unionista Ambrozek k tomu dostal požehnání přímo od Nejvyššího. Bohužel výsledkem tohoto pokusnictví jsou tisíce hektarů odumřelých lesů se statisíci šedých „kostlivců“ namísto zelených šumavských velikánů. K tomu se sluší dodat, že „bratři v Kristu“, křesťanští demokraté v Bavorsku během své vlády nechali podobně zničit větší část Bavorského národního parku (BNP). Odtud se lýkožrout rozšířil na českou stranu Šumavy. Nelze pochybovat, že kdyby se kůrovec rozšířil opačným směrem, z naší strany do Bavorska a zničil tam tisíce hektarů lesa, řešil by se tento problém s největší pravděpodobností u mezinárodního soudního dvora, případně v Bruselu, ne-li dokonce na půdě OSN. Dejme však slovo předním lesním odborníkům, kteří zveřejnili své názory v letošním Zpravodaji č. 1. Sdružení absolventů a přátel lesnických škol píseckých.

Mgr. Jiří Neumann:

„Prostě na Šumavě jsme si vyhlášením národního parku zřídili jakousi výzkumnou stanici, kde se zkoumá již dávno našimi předky poznané a les přímo před očima odchází – zelené stromy se mění v souše. Napadá otázka, kdo nám dal k takovému postupu povolení, protože se živý les mění v mrtvý, dříví se ponechává v takových oblastech bez užitku, kůrovec odtud migruje do okolních lesů.“

„Znám výsledky zanedbání postupů proti největšímu škůdci šumavských lesů z hmyzí říše – lýkožrouta smrkového, protože jsem se s ním utkal za svého celoživotního zaměstnání jako povozní lesník právě na Šumavě (ale i jinde) mnohokrát a vždy se nám podařilo jeho další expanzi zastavit a lesy tak zachránit.“

„Část Šumavy již podlehla nerovnému boji s kůrovcem a paradoxně s ochránci přírody – ekologickými aktivisty.“

„Být mladý – dnes je mi bohužel již 85 let – tak jsem hned na začátku založil sdružení dobrovolníků a bojoval za záchranu těch nejcennějších partií naší Šumavy co nejrozhodněji, myslel jsem si, že to má a bude mít v náplni naše Ministerstvo životního prostředí ČR.“

Ing. Vladimír Krečmer, CSc.:

„Jde hlavně o problém `bezzásahovosti´ v rozsáhlých lesnatých územích, kde není přírodních ani přírodě blízkých lesních porostů, aby jejich další vývoj nebyl velmi vážně ohrožován velkoplošnými destrukcemi. Plošně naprosto převládající smrkové kulturní ekosystémy nemají autoregulační schopnosti a jako nepřirozené monokultury jsou po přenechání jen přírodním procesů ohroženy rozpadem.“

„Podle lesnické vědy, která není výmysly ‚fachidiotů‘ (tak nazývají ekologičtí aktivisté lesníky – pozn. autora článku), ale součástí aplikovaných věd přírodních, jsou při nastolení tzv. bezzásahového režimu v péči o lesy výše uvedeného charakteru konkrétní možná rizika pro trvalou udržitelnost funkčnosti horských lesů“

„Výsledek zanedbání včasné asanace (kůrovce) ukazuje stav lesů v NPŠ na řádově tisícovkách hektarů.“ „Ve světle faktů se ani nedivím tak často slýchanému přání »nevracet se k minulosti“ dění v NPŠ. Chápu to docela jako přirozené přání pro frontu úřednickou. Věda ovšem se vyvíjí nikoliv zamlčováním chyb a omylů, ale jejich rozborem a překonáním. Nebo je tomu snad už dnes jinak?“

„V NPŠ vyletěl přemnožený kůrovec z mnoha tisícovek stromů, přírodní procesy byly tím nesporně výrazně změněny a došlo tedy (podle ocenění prof. I. Vyskota, CSc. z MZLU Brno) k výrazné ekologické újmě – údajně v řádu miliard Kč na jediné lesní správě v NPŠ.“

„Není sporu o tom, že nepřetržitost existence funkčně účinného lesa není kritériem ochrany přírody, chtějící zkoumat přírodní procesy bez zásahu člověka.“

„Získali jsme zkušenost o tom, jak při projednávání týmové studie národního lesnického komitétu o lesích NPŠ… tak i při mezinárodní konferenci… o překrucování faktů v našich médiích.“

Ing. Ivo Vicena, CSc.

„Tento příspěvek vychází z 10 posudků graduovaných soudních znalců k problematice kůrovce, odborných pracovišť našich obou vysokých škol v Praze a Brně, pracovníků VÚLHM, Ústavu pro výzkum lesních ekosystémů Praha a Ústavu státu a práva Akademie věd ČR v Praze.“

„Současný stav lze charakterizovat podstatným rozsahem kůrovcem zničených ploch v hřebenových partií Šumavy, velkými plochami mrtvého lesa, nezajištěnými holinami a mladými porosty, velkým rozsahem polomů, značnými změnami v hospodaření s vláhou a vodními toky a také změnami mikroklimatu i makroklimatu. Tyto změny se promítají do ekonomiky i přírodního prostředí.“

„Příčinou kritického přemnožení lýkožrouta je uplatňování tzv. bezzásahového režimu.“

„V roce 2000 byl rozsah škod zničením lesa na lesní správě Modrava na výměře 6670 ha vypočten na 5,4 miliardy Kč. Na konci roku 1999 bylo v lesích NPŠ ponecháno 2,6 mil. m 3 dřeva k zetlení. Hodnota tohoto dřeva činí 2,6 miliardy Kč.“

„V době, kdy se začalo upozorňovat na velké škody a vysoké náklady, které nově zaváděnými opatřeními v národním parku vzniknou, vystoupil představitel MŽP s tvrzením, že ‚... v národních parcích nemůže vzniknout ekonomická škoda, že lesy v národních parcích nemají žádnou ekonomickou hodnotu...‘ Toto nesprávné stanovisko bylo předloženo k posouzení Ústavu státu a práva Akademie věd v Praze, který ve svém stanovisku v r. 2000 názor MŽP vyvrátil, neboť dle jeho výkladu i les zvláštního určení má ekonomickou hodnotu a může na něm vzniknout škoda.“

„V této souvislosti musí být uvedeno, že příklad bezzásahového režimu v Národním parku Bavorský les a po něm aplikovaný v Národním parku Šumava se neosvědčil. – (Zvýrazněno autorem článku). Jeho vědecký přínos je minimální, neboť i před jeho zaváděním jsme věděli, že pokud se proti kůrovci nebude zasahovat, dojde k jeho přemnožení a následnému zničení lesa.“ Z citátů lesních odborníků vyplývají některé dosud nezodpovězené otázky. Ze sedmi zásadních otázek, které položil Ing. Vicena, uveďme alespoň dvě. 1. „Vzhledem k tomu, že výše vzniklých škod se pohybuje v řádech milionů a miliard Kč, jde evidentně o poškození životního prostředí na větším území, jde o poškození dlouhodobé, může jít o trestný čin ve smyslu novelizace trestního zákona č. 134/2002 Sb., a to o porušení jeho § 181.“ 2. „Ustanovení tohoto zákona považuje za větší poškození území již rozsah 5 ha a zde jde o plochu 1000krát větší. Obracíme se s dotazem k ministerstvům vnitra a spravedlnosti, proč byla oznámení z roku 2000 o vzniklých škodách orgány činnými v trestním řízení bez projednání odložena?“ Tolik některé již publikované názory našich předních lesních odborníků. Domnívám se, že jejich zveřejnění přispívá k vyváženému informování veřejnosti. Chtěl bych dodat, že zbožná přání některých jedinců a hnutí vzdát se odpovědnosti za rozsáhlé lesní ekosystémy a pod praporem »bezzásahovosti« přenechat odpovědnost přírodě, jsou v evropské kulturní krajině na začátku třetího tisíciletí nereálná a naivní. Nazval bych to specifickou dětskou nemocí ekologického pravičáctví.