Šumava nevypadá tak špatně

Z sumava-corpus
Přejít na: navigace, hledání


Šumava nevypadá tak špatně
Author Václav Janouš
Date 2009-07-04
Source Mladá fronta Dnes
Genre tisk
Respondent

Místopředseda poslanecké sněmovny Vlček poprvé navštívil národní park. Postavil se za jeho vedení

Šumava – Příroda tu nevypadá tak špatně jako na fotografiích, které doprovází petici Zachraňme Šumavu. Myslí si to předseda poslanecké sněmovny Miloslav Vlček, který si včera přijel nejpostiženější lokality v národním parku prohlédnout. Právě jemu se totiž dostala na stůl petice Svazu šumavských obcí žádající vládu, aby změnila systém rozhodování o budoucnosti parku.

Konkrétně se v dokumentu, který podepsalo zhruba sedm tisíc lidí, píše, aby se kůrovcovou kalamitou i ponecháním přírody svému vývoji zabývala vláda a parlament. Nelíbí se jim totiž, že nyní o Šumavě rozhoduje pouze vedení parku a ministr životního prostředí.

„Zdá se mi, že situace je na fotografiích prezentována hůře, než jaká je skutečnost, kterou jsem viděl. Správa parku mi přitom ukázala místa, která jsou postiženější, a ne ta, kde už je nový vyšší podrost stromků,“ řekl Vlček. Ten byl včera na Šumavě poprvé a postavil se za vedení parku.

Ředitel šumavského parku František Krejčí mu dopoledne ukázal místa, která jsou nejvíce postižená kůrovcovou kalamitou i polomy po orkánu Kyrill. „Vyrazili jsme na Kalamitní svážnici na úbočí Trojmezné hory, na Prameny Vltavy a pak do Roklanského údolí,“ upřesnil Krejčí.

Ať už někdo bouchne do stolu

Při návštěvě se Vlček sešel na Kvildě se šumavskými starosty. Ti kritizovali především to, že od vlády a politiků slyší jen sliby, po kterých se ale nic neděje, a vesnicím chybí peníze. „Šumava je dobrá marketingová značka, ale špatně se zatím prezentuje. Potřebujeme, aby nám stát pomohl s investicemi a jasně rozhodl, jak v parku hospodařit. Už je třeba, aby někdo po devatenácti letech dohadů bouchl do stolu,“ míní starosta Modravy Antonín Schubert. Starostka Stožce na Prachaticku Zdeňka Lelková zase argumentuje, že obce, které dříve byly v příhraničním uzavřeném pásmu, nyní musejí vynakládat velké investice na budování základní infrastruktury. „Stavíme například čistírny odpadních vod, které chybí, místo abychom sem lákali nové podnikatele,“ uvedla Lelková. Na vylidňování a stárnutí populace si zase stěžoval Václav Vostradovský, starosta nejnavštěvovanější šumavské obce – Kvildy. Ta má nyní 180 obyvatel, z toho 110 důchodců. „Lidé stále častěji hovoří o tom, že se raději odstěhují, protože tu nevidí budoucnost,“ varuje Vostradovský.

Vlček starostům na jejich slova přikyvoval. Míní, že je potřeba připravit kompletní strategický plán, jaké problémy Šumava má a kolik peněz by bylo potřeba obcím poskytnout, aby se tu život zkvalitnil. „Musíme to ale nejprve alespoň rámcově vyčíslit, teprve pak je možné se bavit o pomoci,“ uzavřel Vlček.