Šumava opět mediálním hitem aneb Brouk superstar

Šumava opět mediálním hitem aneb Brouk superstar
Author	Vladimír Just
Date	2007-02-21
Source	Plzeňský deník
Genre	tisk
Respondent

Orkán Kyrill napáchal spoust především v porostech, kde se předtím těžilo dřevo

Náš největší národní park na Šumavě se stává čas od času obětí mediálních kampaní: jednou je hitem Kateřina Neumannova, rušící na Pytláckém rohu tetřeva hlušce, podruhé a po padesáte kůrovec jako bezkonkurenčně nepopulárnější česky brouk - superstar, potřetí třeba otevření či neotevření hraničního přechodu Modrý sloup a tím i možnosti bezprostředního zážitků z bavorské divočiny.

Zákazy

Je veřejným tajemstvím, že v Bavorsku už dávno neprobíhá nějaký „neodpovědný experiment“ - jak tvrdošíjně balamutí veřejnost někteří činovníci na české straně, včetně jihočeského hejtmana. Ale naopak se tu má příroda, ponechána sobe samé, čile k světu. Jak ukazují vichřice a prosté procentuální součty polomů, daří se přírodě v národním parku rozhodně lépe, když jí dáme pokoj, než když ji řídíme motorovou pilou. Toto je nutné za každou cenu před občany zatajit. Tudíž všichni, kdo pod nejrůznějšími záminkami už osmnáct let pěšímu turistovi znemožňují vstup do jádra starší z obou sousedních rezervací, do bavorského národního parku a tím i do možné budoucnosti parku našeho, nepřímo podporují účelové mýty o sousedech a tím narámně hoví choutkám obchodníků se dřevem, údajně nejvzácnějším v republice. Je dojemné v této jednotné frontě zákazu vstupu do divočiny vidět v jedné řadě (některé) fachidiotismem stižené přírodovědce, (některé) ekologisty i (všechny) těžaře. Neslyšel jsem, že by si ti první, totiž tetřevofilové, stěžovali na ty třetí, dendrofily: ti i ti vyhánějí z Březníku turisty, ale vrtulníky, pily a hangáry se smrdutou naftou na témže místě jim kupodivu nevadily. Ti první, druzi i třetí chtějí totiž přírodu egoisticky jen pro sebe, pro svá privilegia a výjimky. To je prokazatelný společný jmenovatel. Liší se ale v motivaci: prvé dvě skupiny hodlají těžit z parku informaci (což je specifikum národního parku), ta třetí dřevo (což je specifikum lesního závodu).

Nepoučení z krizového vývoje

Bezkonkurenčním mediálním hitem je ovšem orkán Kyrill, který se v šumavském parku podepsal sedmi set tisícovými polomy a pomohl tak mediálnímu broukovi - jehož už už hodlal v popularitě dostihnout tetřev hlušec - znovu do sedla. Ne nadarmo jej Karel Klostermann nazýval „zlatým broučkem“: ač démonizovaný, přináší do kraje práci i bohatství. A tak senátor Jirsa, jihočeský hejtman Zahradník, exministr a „exropák“ Benda (hlavní viník celosvětové ostudy - rozdrobení 1. zón na 135 ostrůvku) - ti všichni opět mávají strašákem brouka. Ignoruji, že u německých i polských sousedu (a v každém regulérním národním parku světa!) je kůrovec porodníkem - a ne hrobníkem - nového lesa. Jsou snad slepí, když nevidí, že vichřice řádila na Šumavě průkazně nejvíc tam, kde předtím zasahoval člověk a kácením narušil porostní stěny? Jsou opravdu slepí, že nevidí, jak v bezzásahových zónách bavorských i českých vichřice neohrozila horní uschlé stromové patro, takže toto dál slouží jako kryt pro slibné se obnovující zelenou vegetaci (smrk, vtroušený jeřáb aj.)? Nevidí, že vichřice nám dala v nižších polohách báječnou šanci neobnovovat smrkové plantáže a vrátit složení lesa ke smíšeným porostům? Copak nevidí, že ve vyšších polohách, jež přednostně holili až po poslední vytěžený rezonanční smrk, nic jiného než horský smrk stejně neporoste a příroda ho pomocí kalamit obnoví i bez nás a zadarmo?

Navzdory faktům se znovu rozhořela (pseudo) diskuse: kácet či nekácet? Zavádějící otázka! Ta by měla v národním parku znít: odvážet či neodvážet? Kdyby se z jádra Šumavy plošně, dejme tomu od 1100 m n. m. výš, zakázalo odvážet dřevo, hned bychom viděli, jak by poklesl kácecí apetit. Shodnou-li se přírodovědci i lesovědci na něčem, pak na tom, že největším zločinem na chráněných územích je odvoz organické dřevní hmoty z ekosystému. Tak proč teď chtějí za každou cenu vyvézt zpracované dříví z lesa, dokonce přednostně z nejcennějších zón? Výzkumy jasně ukazují, že část dřeva po těžbě by měla být povinné ponechána k zetlení všude, v chráněných územích pak většina a v jádrových zónách bez výjimky vše! Jinak si nemá cenu hrát na národní park, protože jediným rozdílem oproti lesní plantáži bude, že nás tam nepustí. Snad ne proto, aby tam směli výhradně těžaři a občan je pak zase jako dřív nemohl kontrolovat? Aby si nevšiml jizev na chráněném půdním krytu, erozních rýh, načerno zmizelých kmenů? To jsme se z minulých ostud, které musel za nás řešit mezinárodní arbitr, dostatečně nepoučili?

Kyrill v ilegálním spojení s Duhou

Mívám ve zvyku po způsobu Poutníka z Komenského Labyrintu nenechat si vnutit brýle jakéhokoli Mámení. Brýle interpretací si vždy nenápadně z nosu posunu, abych nahlédl problém i vlastním laickým okem. V případě Šumavy to znamená vypravit se na inkriminovaná místa osobně. Zde je má stručná situační zpráva, opěrná mj. i o letecké snímky. V okolí Černé, Studené a Medvědí hory, Plesné či Trojmezenského pralesa by se dala docela dobře vyučovat moderní ekologie lesa i nauka o přírodních procesech. Orkán vyvracel či lámal jednotlivé roztroušené stromy tu i onde, ale plošně zasáhl přednostně jen tam, kde se v porostu vrtal člověk. To je zcela evidentní a potvrdil to i oficiální monitoring Správy parku. Nad „kultovním“ Pramenem Vltavy je takřka holo - vichřice si jen „ukrojila“ další zákusek po předchozím kácení v osmdesátých i pozdějších letech. Oloupaná část Pramenů stojí dole takřka netknutě, o suché stromy Kyrill zájem nemá. Stejně netknutě vypadá i „uschlé“ Bavorsko. Vítr přednostně ničil stromy odhadem 90 - 120 let staré - a v naprosté většině tam, kde se předtím těžilo (Černá hora, Polom, Plesná). Naproti tomu až zázračně netknutá zůstala Medvědí hora a tzv. Židovský les, kde naředěný porost vznikal dlouhá desetiletí přirozenou obnovou: tento les je čítankovým příkladem stability ekosystému, když jej necháme sto let na pokoji. Celkový dojem z namátkové pochůzky i z leteckých snímků: Kyrill jako by byl podplacen Hnutím Duha, jinak to není možné. Potvrdil totiž většinu obav i varování ekologů.

Vladimír Just (Autor je členem o. S. Obrana životního prostředí, pověřený monitoringem Šumavy)