Šumavské lesy se ubrání kůrovci jen za vydatné pomoci člověka
| Šumavské lesy se ubrání kůrovci jen za vydatné pomoci člověka | |
|---|---|
| Author | Zdeněk Jungvirt |
| Date | 2000-04-11 |
| Source | Střední Čechy |
| Genre | tisk |
| Respondent | |
Kalamita / Podle předsedy vědecké sekce rady Národního parku Šumava bylo udělení pokuty správě parku od České inspekce životního prostředí nesprávné.
Vimperk –Vědecká sekce Rady Národního parku Šumava zahájila v minulém týdnu nové pětileté funkční období v pozměněném složení. Šestnáct předních botaniků, biologů, lesníků a dalších odborníků z Česka, Slovenska a Německa tvoří poradní sbor ředitele správy parku, O výsledcích jednání vědecké sekce jsme hovořili s jejím předsedou, pracovníkem Agentury ochrany přírody a krajiny v Praze Františkem Urbanem. „Nejdříve jsme posoudili účinnost loňských asanačních zásahů v prvních zónách parku. Konstatovali jsme, že jejich plánovaný rozsah nebyl překročen, ale naopak se uskutečnil na ploše zhruba o deset procent nižší, než správa původně uvažovala. Podle předběžného šetření je v těchto lokalitách o dva řády méně napadených stromů oproti místům, kde se zasáhnout nemohlo, například na Trojmezné. Tam je v současné době asi tři tisíce napadených stromů, kdežto na Smrčině, kde se kácelo, je to ani ne padesát stromů,“shrnul předseda hodnocení. Připomněl, že vědecká sekce zaujala rovněž stanovisko k milionové pokutě, kterou správě parku udělila Česká inspekce životního prostředí za nedůsledný postup při likvidaci kůrovcové kalamity v loňském roce. „Vyslovili jsme podiv nad striktním uplatňováním právních norem. Pokuta podle našeho přesvědčení směřuje proti duchu a záměru zákonů, na které se inspekce odvolává, „uvedl Urban. Podle vědců je i letos nezbytné nadále pozorně sledovat rozvoj populace kůrovce a činit opatření k jejímu snižování v porostech, kde dochází k přemnožování škůdce. Urban upozornil, že někteří členové sekce jsou však zásadně proti zasahováni v prvních zónách parku. Zdůraznil, že sekce podporuje aktivní koncepci ochrany přírody. „Tam, kde to bude v prvních zónách nutné, budou kladeny lapáky a asanovány napadené stromy s tím, že dřevo zůstane po odkorněnína místě,“upřesnil. Vysvětlil, že stanovisko vzešlo ze vzájemné diskuse a rozboru všech okolností a srovnání přírodovědeckých, technických, politických i sociálních aspektů, kdy se ukázalo, že není jiné řešení.
