Šumavskéstromy barvíchemie

Šumavskéstromy barvíchemie
Author	Václav Janouš
Date	2007-07-02
Source	Mladá fronta Dnes
Genre	tisk
Respondent

Postřik proti kůrovci v národním parku prerusilo počasí. Lidé dřevo poznaji: má červenou nebo zelenou barvu

Šumava - nezvykle červene a zelené smrky mohou nyní vidět návštěvníci Šumavy. Správa národního parku totiž začíná strikat na kmeny, které zlamal lednový orkán Kyrill, chemicky postřik. Nasazení chemikalii v parku povolila Vláda. Důvod? Lesníci tak chtějí zahubit kůrovce, který nyní začíná napadat i stojící stromy.

V takovém rozsahu jako nyní se nikdy chemie v národním parku v minulosti nepouzivala. Postřik je vyjimecny i proto, že v parku popadalo téměř 800 tisíc kubíků dřeva, což je osminasobek bezne roční těžby.

V druhých zónách jihočeské části Šumavy každým dnem zacnou chodit lesníci a strikat na ležící stromy naredeny roztok, který mají v desetilitrových kanystrech na zadech. „Chtěli jsme již začít, už máme připraveny postřik, ale podařilo se nám nastrikat jen pár stromu a pokazilo se počasí. V desti nelze strikat,“ řekl náměstek ředitele správy parku Libor Hošek.

Lesníci přitom musí postřikat v parku sto padesát tisíc kubíků dřeva - pro srovnani zhruba pětinu popadaného dřeva po lednovém orkánu Kyrill.

„Vyckavame, až vše oschne, pak se do toho pustíme naplno,“ řekl vedoucí lesní správy Prášilsko Václav Adamek.

Schvaleny postřik je nejméně nebezpečny z latek, které se smí v Česku používat. Jed na kůrovce ucinkuje měsíc. Lesníkům tak bude stacit postřikat stromy jednou. Po každém postřiku se stromy ještě strikaji barevne, aby bylo jasne, že jsou osetreny chemii: „Červene obarvene stromy jsou ty na skladkach, želené jsou padlé stromy a ležící v porostech. Strikat budeme až do poloviny září,“ vysvětluje Hošek. Pouzivani chemie kritizuji ale ekologičtí aktivisté. „Chemie není dobrým napadem, protože může hubit i velmi potřebné druhy hmyzu. Spíše se měly stromy třeba loupat a v horských oblastech by se měl les ponechat volnému vývoji,“ míní aktivista Jaromír Bláha z Hnutí DUHA.

Postřikovat se bude pouze ve druhých zónách parku, a to jen na presne urcených místech. „Tedy tam, kde nejsou zdroje pitne vody, prameniste, netecou tudy reky nebo nejsou rašeliniste. Postřikovace mají staly tlak. Tak by chemicka latka měla kapat na zem co nejméně,“ vysvětluje náměstek ředitele šumavského parku Libor Hošek.

Podle lesních odborníků lze nyní Šumavu rozdelit do tři pasem ohrožení kůrovcem a existuji i tři scenare, jak kůrovcová kalamita i přes postřik bude vypadat. Podle optimistickeho scenare zásahne jen pásmo s nejvyšším rizikem - tedy místa nejvíce postižena Kyrillem.

Podle realistickeho scenare náletne škůdce na většinu plochy nejrizikovejsího pásma - do smrkových monokultur nežasazeny zůstanou jen rašeliniště či doliny.

A podle nějhorší varianty napadne veškeré lesy kromě dolin s vodnimi toky, rašelinisti či mladými smrkovými lesy.

„Je téměř jiste, že gradace kůrovce vznikne do dvou až tři let od poškození stromu větrem. Proto letos je největší šance ovlivnit další vyvoj kalamity a vytěžit polomové dřevo do března příštího roku,“ říká Rastislav Jakus z ústavu ekologie lesa ve slovenskem Zvolenu, který vypracoval studii rozšíření kůrovce.

Orkán Kyrill v Jihočeském kraji polamal více než 4 miliony krychlových metrů dřeva. škody odborníci prirovnávají k dosud největší kalamitě na Šumavě z roku 1870.

„Mame připraveny postřik, ale podařilo se nám nastrikat jen pár stromu a pokazilo se počasí.“

Náměstek ředitele správy parku L. Hošek

Valka s kůrovcem

Odborníci se boji kůrovcové kalamity na Šumavě. V lesích totiž po orkánu Kyrill leží mnoho padlých stromů. „Je téměř jiste, že gradace kůrovce vznikne do dvou až tři let od poškození stromu větrem. Proto letos je největší šance ovlivnit další vývoj kalamity a vytěžit polomové dřevo do března příštího roku,“ říká Rastislav Jakus z ústavu ekologie lesa ve slovenskem Zvolenu.