Šumavský evergreen

Z sumava-corpus
Přejít na: navigace, hledání


Šumavský evergreen
Author Libor Ambrozek
Date 2005/09/03
Source Právo
Genre tisk
Respondent

Železná pravidelnost, se kterou se Šumava objevuje každé léto v médiích, navozuje pocit, že se jedná o téma vyloženě oddychové - něco jako každoročně útočící slimáci a vosy, počasí a nadúroda.

Prázdninové téma to ale není - jde o to, jak bude vypadat Šumava v budoucnu. Vědci, mezinárodní organizace pro ochranu přírody, tuzemští ochranáři i řada dalších na základě odborných argumentů a zkušeností z praxe (například národního parku na bavorské straně Šumavy) potvrzují, že obnovující se zdravý les pod uschlými stromy je pro další vývoj přírody rozhodně lepší než pusté holiny, vzniklé při kácení stromů kvůli kůrovci. Ale část lesnické veřejnosti vidí cestu v obvyklém lesním hospodaření. Právě to ovšem vede ke vzniku holin, které se jen velmi obtížně zalesňují. Každý návštěvník Šumavy si je může prohlédnout třeba v oblasti Mokrůvky.

Ponechání takzvaných prvních zón nerušené přírodě bez jakýchkoli zásahů člověka je v relevantních evropských národních parcích samozřejmostí. Můžeme zde poznávat proměny přirozených ekosystémů. Například v přirozeném horském smrkovém lese je jejich součástí také občasné odumírání části stromů.

Pokud totiž chceme vidět, jak vypadá příroda bez zásahu člověka, musíme jí to dovolit. První zóny národních parků všude v Evropě slouží právě k tomu. Nevidím opravdu žádný rozumný důvod, proč bychom v českých národních parcích měli hledat nějaký jiný, originální český přístup.

Coby ukázka přirozených proměn přírody budou na Šumavě samozřejmě vybrány pouze některé přírodovědně nejcennější oblasti. V lesích, které tyto zóny obklopují, se normálně lesnicky hospodaří. Kdo tvrdí, že přístup správy parku ohrozí normální hospodářské lesy v okolí, by se měl zeptat na zkušenosti vlastníků lesů v sousedství národních parků v Německu, Rakousku, Polsku nebo dalších evropských zemích. Šumava patří mezi největší lesní komplexy ve střední Evropě. Je národním parkem, biosférickou rezervací UNESCO, šumavská rašeliniště byla zařazena na seznam nejvýznamnějších světových mokřadů. Útočiště zde našly desítky druhů rostlin a živočichů, které jsou ohroženy vyhubením, včetně rysů, tetřevů nebo masožravých rostlin rosnatek.

Jedinečná příroda láká do parku ročně dva milióny návštěvníků a znamená šanci pro rozvoj šumavských obcí. Zkušenosti z Národního parku Bavorský les ukazují, že turisté hledají to, co jinde neuvidí - tedy přírodu, která může jít svou cestou. Na české straně byla letos otevřena zážitková trasa na Březníku, o kterou je nebývalý zájem. Dobře totiž ilustruje skutečnou sílu přírody. Pod uschlými stromy se zelenají malé semenáčky různých druhů stromů, vznikají mokřinky, kde se daří vlhkomilným rostlinám i zvířatům (vědci zde napočítali více druhů než v běžném lese), zkrátka dochází k obnově šumavského pralesa.

Cesta k němu je dlouhá, ale jediná možná. Pokud zvolíme kácení, nečeká nás zelená Šumava. Čekají nás obtížně zalesnitelné holiny, které známe z jiných českých hor. Není důvod, proč by unikátní národní park měl jít touto cestou.

Libor Ambrozek (Autor je ministr životního prostředí za KDU-ČSL)