Šumavský kanál na plavení dřeva má být zpřístupněn turistům

Šumavský kanál na plavení dřeva má být zpřístupněn turistům
Author	Václav Prokš, ČTK
Date	2008-02-19
Source	ČTK
Genre	tisk
Respondent

,

Plzeň – Plzeňský kraj, ČEZ a Národní park Šumava se dnes dohodly, že zpracují studii na zpřístupnění, opravu a sloučení vlastnictví

Vchynicko-Tetovského kanálu na Šumavě. Její součástí bude také odhad nákladů na vybudování skanzenu v části 14,5kilometrového kanálu. Technická památka z roku 1800, která sloužila do třetiny 20. století k plavení dřeva, má přilákat do nádherné přírody více turistů. ČTK to řekla krajská radní pro cestovní ruch Olga Kalčíková.

„Chceme sjednotit dvojí vlastnictví kanálu, který patří ČEZ (horní část až k vodním elektrárnám Vydra a Čeňkova pila) a šumavskému parku,“ dodala. Oba vlastníci deklarovali zájem využít památku pro veřejnost a zapojit ji do bezpečných prohlídkových okruhů. S jedním vlastníkem budou veškeré úpravy snazší, dodala radní. Náklady určí studie, kterou připraví strany spolu s památkáři. Díky umístění v národním parku může akce získat dotace z evropského programu Životní prostředí. Oprava se má týkat hlavně nejvíce autentického skluzu do Sekerského potoka z roku 1808.

„Spolupráci se nebráníme, chceme posílit turistický ruch,“ řekl Martin Sobotka, západočeský mluvčí ČEZ. Jeho dvě malé vodní elektrárny na trase kanálu navštívilo loni téměř 10.000 turistů. ČEZ je od léta propojí s loni otevřeným muzeem dřevařství v nedaleké Modravě. „Máme na Vydře hezkou expozici dřevařství s 3D modely,“ uvedl mluvčí. V létě pořádá ČEZ na kanálu jako atrakci ukázku plavení dříví.

Horní část kanálu patří firmě ČEZ Obnovitelné zdroje, která kanál čistí a odstraňuje sníh a polomy, aby mohla voda protékat do elektráren. Tento úsek, kde je z části vedena voda potrubím pod zemí, podle Sobotky není v historické podobě, na rozdíl od spodní části.

Plavební stoka VTK byla vybudována v oblasti řek Vydry a Křemelné mezi Antýglem a Čeňkovou pilou. Oproti Schwarzenberskému kanálu nad Lipnem je autentickým a stále provozovaným dílem. Dřevo se tam plavilo z panství Prášily do řeky Otavy, Vltavy a dále do Prahy. Projekt kanálu připravil Josef Rosenauer, zaměstnanec knížete Schwarzenberga.

Nyní vede stoka 9,5 km po povrchu, pět kilometrů pod zemí. Přivádí vodu do malé vodní nádrže u Srní. Odtud padá k turbínám elektráren. Podél toku kanálu vede okružní stezka ze Srní.

Výjimečný technickým řešením a dochováním je skluz do Sekerského potoka, který se má opravit z dochovaného materiálu. Tato část bude zpřístupněna veřejnosti odbočením z hlavní turistické trasy. Prezentovat se má také část úseku vlastního kanálu před ním.