Šumavský malíř za velkou louží

Šumavský malíř za velkou louží
Author	Vladimír Horpeniak
Date	2009-11-09
Source	Mladá fronta Dnes
Genre	tisk
Respondent

Významný židovský umělec Joseph Hahn utekl před Hitlerem, na svůj domov v Kašperských Horách však často vzpomínal

Toulky Šumavou

Kašperské Hory –Jen několik skromných zpráv se zatím podařilo objevit o životě nevelké židovské komunity v Kašperských Horách. Malá synagoga, či spíše židovská modlitebna, tu bývala v domě č. p. 145, který stával až do počátku 50. let minulého století uprostřed jižní strany náměstí. Do místní průmyslové historie se pozitivně zapsali židovští podnikatelé, jako sušický Bernard Fürth, který v malé továrně Michaeli vyráběl od roku 1873 sirky s ochrannou značkou slona, nebo svým obchodováním známý Nathan Bloch z Hartmanic. Ten v 90. letech 19. století získal Simlickovu sirkárnu v Amálině údolí pod městem a když se výroba zápalek přestala vyplácet, orientoval se na prodej dřeva a hoblování dřevěného drátu a tyčinek k žaluziím. Je také známo, že židé z Kašperských Hor pohřbívali své zesnulé na židovském hřbitůvku v nedaleké Dlouhé Vsi u Sušice.

Snad nejzávažnější informací z historie židovské komunity v Kašperských Horách je skutečnost, že toto malé město je rodištěm Josepha Hahna, malíře, grafika a německy píšícího básníka, který je považován za jednoho z posledních reprezentantů židovsko-německé kulturní epochy v Čechách v čele s Franzem Kafkou.

Joseph Hahn se narodil 20. července 1917 v učitelské rodině. Otec Vítězslav vyučoval výtvarnou výchovu a geometrii a přitahovaly jej myšlenky sionismu. Po něm Joseph zdědil lásku ke kreslení a po matce Bedřišce, rozené Überallové, vztah k německé řeči, kterou považoval za svou mateřštinu. Poté, co matka po těžké nemoci zůstala upoutána na kolečkové křeslo, navštěvoval Josef jejího otce, rabína Joela Überalla. Budoucí umělec vyrůstal v Pohořelicích na Brněnsku, kde byl otec zástupcem ředitele německé měšťanky. Od roku 1935 Hahn studoval na AVU v Praze, rovněž také na univerzitách v Brně a Praze, kde se seznámil s později slavným spisovatelem a dramatikem PeteremWeissem.

Svou první ženu Olgu poznal Joseph Hahn za studií v Brně roku 1935. Olga Kleinmützová byla nadanou žačkou malíře Eduarda Miléna. Rodiče Olgy zavčas předvídali politický vývoj a tak se svou dcerou emigrovali ještě v dubnu 1938 do Ameriky. Joseph Hahn se útěkem do ciziny stačil zachránit až dva měsíce před začátkem války. Hahnovi rodiče však zůstali ve vlasti, což zaplatili svými životy v Terezíně a Osvětimi. Joseph směřoval do USA za Olgou, ale skončil v Anglii, neboť již byl vydán zákaz cestování po moři pro civilisty. V dubnu 1945 pak cestoval obchodní lodí do kanadského Quebeku, odtud vlakem do New Yorku. Tam se hned v červnu oženil se svou láskou Olgou. Tato žena, ačkoliv už roku 1949 vážně onemocněla, pro Josepha Hahna znamenala velice mnoho, jeho vztah k ní byl silný a zcela zásadně ovlivnil jeho život. Hahn se snažil v USA plně věnovat malování a kreslení, ale existenční starosti a zvláště nemoc jeho ženy ho přivedly na řadu let do fotoateliéru na Manhattanu, kde pracoval jako retušér. Po letech, už spolu se svou druhou ženou výtvarnicí Henriettou Lernerovou, se pak v roce 1989 usadil v Middlebury v americkém státě Vermount, snad motivován tím, že tamní lesy mu připomínaly rodnou Šumavu. Hahn se nedokázal vyrovnat s myšlenkou, že němčina, jeho mateřský jazyk, se za války stala jazykem vrahů. Své básně s filozofickým obsahem, jakási varování a vyznání, charakterizoval jako „smuteční plášť přitakání životu“. Tvrdil, že umění ani poezie není nějakou estetickou hrou, nýbrž vyjadřuje odpor k hrůze zla a smrti, je příspěvkem k záchraně světa. Ve svých básních hledal Joseph Hahn soulad s rytmem univerza, říkal: „Člověk už od svého prapůvodního stavu odtržené hmoty hledá jednotu s kosmem. I umění přibližuje k této jednotě a dokáže to i báseň ve své mnohomístnosti…“ Podobná myšlenková poselství nesou i jeho výtvarná díla. Zprvu se Hahn intenzivně věnoval malbě, ale pak se pod tlakem životních okolností omezil na kresbu. Sklízel uznání na mezinárodních výstavách, závažný cyklus čtyřiadvaceti kreseb Agonie atomového věku získala vídeňská Albertina.

Významný židovský malíř, grafik a básník, kašperskohorský rodák Joseph Hahn, zemřel ve svém americkém domově 31. října 2007 ve věku devadesáti let. Často vzpomínal na svůj český domov jako například v básni Bohemia, kterou otiskujeme v překladu do češtiny: Bohemia, borůvkově modrá sudba, mezi snem a zapomněním ještě žhne tvá zeleň. Bohemia, bludička pokání, džbány slzí vyprázdněná. Bohemia, obsypaná máji, vedle figurek pražského orloje točí se svým tuctem vydědění posupně odvrácený osud.

Vladimír Horpeniak, Muzeum Šumavy Kašperské Hory