Šumavský park se zavírá Evropě

Šumavský park se zavírá Evropě
Author	Zdeněk Roučka, Vladimír Just
Date	2006-07-01
Source	Mladá fronta Dnes
Genre	tisk
Respondent

,

Prohlášení

My, občané a milovníci Šumavy, protestujeme proti rozhodnutí správy Národního parku Šumava s konečnou platností neotevřít pěší turistický hraniční přechod Modrý sloup. Je skandální, že ministerstvo životního prostředí jako zřizovatel parku již v minulém roce závažné přislíbilo zahájení zkušebního provozu od 1. července 2006 (sám ředitel NPŠ tento slib veřejné zopakoval 11. března 2006). Správa NPŠ se ve svém rozhodnutí alibisticky odvolává na posudek experta NATURY 2000 profesora Bejčka, který otevření přechodu kvůli ochraně tetřevu v každé, i v té nejšetrnější variantě kategoricky vyloučil.

O otevření tradičního přechodu Modrý sloup, uzavřeného komunisty od roku d1948, přitom usilují obce na české a bavorské straně od roku 1992. Bezvýsledně. Správa NPŠ si zatím vždy našla výmluvu, proč přechod zamítnout. Jednou to bylo kvůli nedobudovaným posledním stovkám metrů stezky Luzenským údolím, podruhé kvůli padajícím větvím, potřetí kvůli možnosti požáru, počtvrté kvůli havarijnímu stavu hájenky na Březníku a nedobudované infrastruktuře, popáté kvůli tomu, že by o tento přechod nebyl zájem, pak zase ze by o něj byl až moc velký zájem, zatěžující přírodu. nyní tedy kvůli tetřevu. Až gumová pružnost této argumentace svědčí o tom, že jde o výmluvy, maskované zástupnými argumenty.

Správa parku sice tvrdí, že chce vytvářet spolu se sousedy bilaterální národní park se společným managementem, ředitel Alois Pavlíčko dokonce zdůrazňuje, že cesta na Modrý sloup je symbolická pro jedinečnou možnost sledování procesu zániku i obnovy ekosystémů atd. šlo však, jak se ukazuje, jen o velká slova a matení veřejnosti. Stejně jako slova, že příroda neuznává hranice a ze při sjednocování obou parku si ten mladší chce vzít příklad ze zkušenosti staršího bratra, celosvětové uznávaného Národního parku Bavorský les. Svým posledním rozhodnutím ale správa v nejcitlivější částí Šumavy obnovuje znovu železnou oponu.

Naší sousedí, jak známo, na třech čtvrtinách starého území dali již před čtvrtstoletím volnou ruku přírodním procesům a vyloučili tu jakékoli zásahy. Čili pěší výlet do jádra sousedního parku znamená pro nás, kromě možnosti srovnání, i pěší výlet do naší budoucnosti. Pohled zblízka na les, ponechány bez lidského zásahu, je totiž diametrálně odlišný od deprimujícího obrazu zdálky, který nám Správa NPŠ servíruje od Březníku. Jestliže správa turistům z naší strany tento pohled zblízka na klubající se zeleň pod odumřelým stromovým patrem upírá, řeže si tím jen větev sama pod sebou. A nahrává na smeč svým už tak četným nepřátelům. Zpronevěřuje se poslání všech národních parku, jímž je nejen ochrana přírody, ale i jejich – samozřejmě, že přísně regulované – zpřístupnění veřejnosti. I tady je Bavorská cesta cestou do Evropy, naše cestou zpět ke komunistickemu uzavírání se veřejnosti i světu. Kde byl profesor Bejček se svou ohleduplnosti vůči tetřevům, když Luzenským údolím frčely povozy plně dříví, řvaly tu motorové pily a vrtulníky, jezdily a jezdí protekční auta vyvolených? Jak to, že v posledním desetiletí, kdy se toto vše dělo, starost o klid pro tetřevy veřejné neprojevoval? Jestliže se nyní správa NPŠ na posudek českého experta NATURY 2000 odvolává, je důležité vědět, že správa sousedního parku ve svém posudku z hlediska téže NATURY 2000 přechod odsouhlasila! Dá se tedy NATURA 2000 vysvětlovat opačné v každém státu? Nás park ze své nejcennější jádrové oblasti definitivně vyhání turisty.

Takový postup je pro myšlenku mezinárodně uznávaného národního parku smrticí: všude jinde se párky naopak milovníkům přírody otevírají. To, že k otevření stezky z české strany nedošlo, považujeme tedy i z mezinárodního hlediska za svévoli a ostudu, za níž – bude-li na tomto stanovisku trvat – ponese současná správa osobní odpovědnost. Nezbývá než doufat, že své neudržitelné stanovisko

časem přehodnotí.

Zdeněk Roučka, publicista Vladimír Just občanské sdružení Obrana životního prostředí