Šumavský poustevník Vintíř by zaplakal

Šumavský poustevník Vintíř by zaplakal
Author	Ivona Matějková
Date	2002-05-29
Source	Plzeňský deník
Genre	tisk
Respondent

Ivona Matějková, Nová Plánice

Ministr životního prostředí Miloš Kužvart nepřijel na jarní Šumavu s prázdnou. Přivezl s sebou třicet pamětních medailí sv. Vintíře jako odměnu „za přínos přírodě v našem největším národním parku“. K oceněným patřily kromě některých šumavských starostů, politiků, lesníků či krajských zastupitelů také vůdčí osobnosti šumavského parku: ředitel Žlábek a jeho náměstek Zatloukal. Lepší postavu nežli Vintíře, svatého patrona lesů šumavských, si pan ministr pro sehrání své tragikomedie snad ani vybrat nemohl. Není nad rafinovaný nápad opuncovat před volbami svou dřevorubeckou politiku etiketou německého poustevníka, jenž strávil svých posledních třicet let v lůně šumavských pralesů v souznění s divokou horskou přírodou a po své smrti v roce 1045 byl prohlášen za svatého. Ministrovo rozšafné gesto věrně připomíná pompézní reklamní kampaně některých potravinářských firem na přeslazené čokolády či jogurty navoněné chemickými příměsmi, jež jsou propagovány libozvučnými slogany typu: „Naše výrobky pro zdravou výživu Vašich dětí! To nejlepší z přírody pro Vás a Vaše děti!“ Myslím, že kdyby náš milý Vintíř spatřil dnešní tvář Šumavy, poznamenanou stovkami hektarů rozsáhlých holin, jistě by zaplakal. A zřejmě by také zažil pořádný šok, až by se skalní stěny jeho příbytku v jádrové zóně parku začaly otřásat řevem motorové pily, vrčením odkorňovačů, lomozem lakatošů či hukotem helikoptéry. Takový zážitek by ho nejspíš donutil k rychlé emigraci do Bavorského lesa. Tam se sice nerozdávají propagační medaile se jmény svatých patronů, avšak bavorští ochranáři si docela dobře vystačí s prestižním Diplomem Rady Evropy. A nepochybuji o tom, že poustevník Vintíř by souhlasil s mým návrhem obdarovat současné krále Šumavy ing. Žlábka a ing. Zatloukala za jejich zásluhy Řádem práce Dr. Voštěpa společně se složenkou k uhrazení všech škod, kterých se na šumavské přírodě dopustili. P. S. „Nebohý Vintíři! Posvěť se jméno Tvé a odpusť nám naše hříchy, najmě na šumavské přírodě páchané...“