Šumavský poutník o parku na sklonku léta

Z sumava-corpus
Přejít na: navigace, hledání


Šumavský poutník o parku na sklonku léta
Author Jiří Štich
Date 2004-10-13
Source Klatovský deník
Genre tisk
Respondent

Ponechme stranou názor pana Justa (KD 17.září), starosty šesti jihočeských obcí a některé regionální politiky JČ kraje, kteří požadují přeřazení Národního parku Šumava (NPŠ) z kategorie II. chráněných území dle IUNC do kategorie V. Pan Just nezná, neví, nebo úmyslně klame, či dokonce straší veřejnost. Pan Just asi nikdy nečetl kriteria IUCN pro chráněná území, jinak by nemohl přirovnávat přeřazení NPŠ z kategorie II. do kategorie V. dle IUCN k vyškrtnutí Prahy či Českého Krumlova ze seznamu UNESCO.

Tato kriteria vícekrát zdůrazňují, že všechny kategorie chráněných území I. – V. jsou si rovné a je nepřípustné některé povyšovat nad jiné, jak se čtenáře snaží přesvědčit pan Just.

Tedy, vážený čtenáři, a zejména Vy, pane Juste: kategorie II. je stejně cenná a důležitá jako kategorie V., kterou pro NPŠ legitimně požadují starostové oněch šesti JČ obcí přimo dotčených NPŠ.

Pro čtenáře, ale hlavně pro pana Justa zde uvedu několik faktů.

Do kategorie I. chráněných oblastí podle IUCN se zařazují přírodní, lidskou činností neovlivněné oblasti, které s vyjímkou nejsevernějších oblastí v Evropě absentují. Do kategorie II. se zařazují oblasti přírodní nebo téměř přírodní, jinak řečeno oblasti lidskou činností nezměněné nebo téměř nezměněné. Vám, kteří víte něco o osídlování Šumavy,o šumavských sklárnách, dřevařském průmyslu a dalším využívání přírodních zdrojů Šumavy, musí být jasné, že zařazení nejméně 70% z celkové výměry NPŠ (69 tis.ha) do kategorie II. dle IUCN, neodpovídá skutečnosti. V případě NPŠ to znamená, že asi 50 tis.ha NPŠ jsou oblasti lidskou činností nezměněné, nebo téměř nezměněné. Byl tedy NPŠ zařazen do správné kategorie podle IUCN nebo je požadavek jihočeských starostů obcí logický a oprávněný ? Nešlo v době zařazení NPŠ do kategorie dle IUCN o rozhodnutí spíše politické, než o rozhodnutí odpovídající dané skutečnosti ? To posuďte sami. Z tohoto i mnoha dalších článků z pera pana Justa vyplývá, že pisatel nemá jasno ani v diferencovaném přístupu k jednotlivým zónám NPŠ. Jinak by se těžko mohl pohoršovat nad hromadami „třetiřadého“ (tento termín nezná lesnická ani dřevařská terminologie) dřeva. Nevím, co je třetiřadé dřevo (jsem jen lesníkem s 35letou praxí), tím méně vím, že se nevyplatí ho těžit a přibližovat. Kdo vám, pane Juste, řekl, že je v NPŠ zakázána těžba souší? Snad jeho mluvčí Radovan Holub? Myslete si to, ale nelžete veřejnosti.

Jste i odborníkem na přirozenou obnovu, seče zmlazovací a výběrné. Závidět by vám mohli i profesoři pěstování (rozuměj lesů). Perlou ve vašem článku je i konstatování, že „jediný z desítek takto poničených bučků (co to je? – pozn. autora) má větší hodnotu než smrk, vytěžený za cenu poškození přírody“. Nemá cenu vyjmenovávat všechny vaše pitomosti, kterými výše uvedený článek oplývá. Mně osobně, ani mým kolegům lesníkům by to nevadilo, my se při čtení vašich článků docela bavíme. Horší je, že Vaše články klamou veřejnost, věci neznalou. Bohužel, zejména regionální periodika Vám, zřejmě jako osobnosti mediálně známé, tyto pitomosti otiskují. Odborných pitomostí bych se zřejmě dopustil já, kdybych se pustil do kritiky divadelní scény a radil scénáristovi, jak to má napsat, režisérovi jak to má zrežírovat a herci, jak to má zahrát. Jenže to bych já neudělal, protože tomu nerozumím. Tak jako vy nerozumíte přírodě a zejména lesu.

Jiří Štich – Občanské sdružení Šumava 21 (redakčně kráceno)