Železnou oponu postaví na Kvildě

Železnou oponu postaví na Kvildě
Author	Tomáš Nováček
Date	2002-01-09
Source	Mladá fronta Dnes
Genre	tisk
Respondent

Kvilda – Projekt jakéhosi totalitního skanzenu se chystá v šumavské Kvildě. Pod křídly Nadace železná opona by tam mělo vyrůst muzeum stejného jména. S myšlenkou přestavět bývalou rotu Pohraniční stráže na muzeum železné opony přišel prezident stejnojmenné nadace Václav Vítovce.

Budou i ruské rakety středního doletu

„Ta doba si zasluhuje důstojný památník,“ řekl Vítovce, otec soutěží o železného muže a triatlonu v tehdejším socialistickém Československu. Kvildu si pro svůj záměr vybral pro její mystičnost. „Ve spojení s králem Šumavy je dokonalá,“ prohlásil prezident Nadace železná opona Václav Vítovce. Původní ubikace, tehdejší zbraňové systémy, faksimile lidských příběhů ovlivněných jakkoliv železnou oponou a další propriety poplatné době pomyslné železné opony hodlá Václav Vítovce nahromadit na zhruba čtyř a půl tisících metrech čtverečních. Zcela vážně uvažuje i o umístění demontovaných taktických raket středního doletu, jak ruské AS 20, tak amerického Iridentu, symbolů horečných závodů ve zbrojení mezi tehdejším Sovětským svazem a Spojenými státy. „To muzeum nesmí být průměrné, ani dobré, to musí být špičkové,“ řekl Vítovce, který dokázal naklonit k projektu i ministerstvo vnitra, kterému objekt patřil.

Sto metrů železné opony

„Pan ministr rozhodl o převedení majetku v Kvildě na Nadaci železná opona pro vytvoření muzea,“ potvrdila Marie Masaříková z tiskového odboru ministerstva vnitra. Ministr vnitra Stanislav Gross je navíc společně se svými kolegy Jaroslavem Tvrdíkem a Janem Kavanem členem čestného předsednictva této nadace. Do toho patří mimo jiné i velvyslanec EU v České republice Ramio Cibrian. Součástí muzea, s jehož výstavbou by se mohlo začít již letos na podzim, bude mezi Kvildou a Bučinou i stometrový úsek věrně kopírující tehdejší zabezpečení státní hranice. Trojitý plot z ostnatého drátu bude stát téměř v tom samém místě, kudy vedl ještě v roce 1989. „Proti takovéhle iniciativě rozhodně nic nemáme. Naopak ji vítáme, vždyť dnešní mladá generace už prakticky vůbec nemá ponětí, jaká to tehdy byla doba,“ řekl mluvčí správy Národního parku Šumava Zdeněk Kantořík. Rekonstrukce chátrající roty navíc prospěje podle něho i Kvildě.