Žlábek se o svém odvolání dozvěděl tři minuty předtím, než to ministr řekl novinářům
| Žlábek se o svém odvolání dozvěděl tři minuty předtím, než to ministr řekl novinářům | |
|---|---|
| Author | ma |
| Date | 2003-10-10 |
| Source | Haló noviny |
| Genre | tisk |
| Respondent | |
Šumava – Současný ředitel šumavského národního parku Ivan Žlábek po devíti letech ve své funkci zřejmě už definitivně skončí. Ministr životního prostředí totiž na jeho nástupce vypsal výběrové řízení. Ředitel, který z něj vzejde, by měl do funkce nastoupit k 1. 1. 2004. Potvrdil nám to mluvčí parku Zdeněk Kantořík.
Pozoruhodné ovšem je, že tuto informaci se sám Žlábek dozvěděl až těsně před začátkem tiskové konference, na které ministr životního prostředí Libor Ambrozek (KDU-ČSL) svůj záměr zveřejnil. „Tři minuty před začátkem tiskovky to Žlábkovi zavolal ministr na mobil,“ podotkl mluvčí parku. Dosavadní ředitel Národního parku Šumava (NPŠ) Žlábek nastoupil do své funkce první srpnový den roku 1994. S jeho osobou je především spojován razantní, ale poněkud kontroverzní postup proti kůrovcové kalamitě, kdy se napadené smrky kácely i v původně bezzásahových prvních zónách. Proto se stal terčem kritiky zejména ekologických aktivistů. Ti za příklad dávali sousední bavorský národní park, kde se na poměrně rozsáhlých plochách nechal smrkový les v důsledku kůrovcové kalamity uschnout. Přesto tam turistů přijíždí stále velké množství. Láká je tam kromě lepší infrastruktury zřejmě i zvědavost, jak vypadá nový, zcela bez zásahu lidské ruky vznikající les či spíše prales. K výměně vedení NPŠ přistoupil Ambrozek pravděpodobně na nátlak ekologů, ale i mezinárodních organizací. Ty rovněž postup současného vedení šumavského parku kritizovaly. Současně ministr zveřejnil návrh nové koncepce národního parku. Dosavadní vedení parku ji zatím nechce hodnotit. „Zatím novou koncepci analyzujeme, pravděpodobně se k ní vyjádříme příští týden,“ uvedl Kantořík. Podle něj jsou v nové koncepci kromě shodných momentů také značné rozdílnosti. Například podle současného, relativně nového plánu (MŽP jej schválilo k 1. 1. 2001), by se měl rozsah prvních zón do roku 2005 zvětšit ze současných 13 % na 20 % z celkové rozlohy parku. Ale podle nové koncepce by se měl rozsah prvních zón zvětšit do pěti let až na 30 % celkové plochy parku. „To je, mírně řečeno, uspěchané,“ kritizuje návrh Kantořík. „První zóny jsou většinou pralesovité zbytky lesa či rašeliniště. Tyto ostrůvky jsou vždy relativně ostře ohraničené a někdy i jen dva, tři kilometry navzájem vzdálené. Mezi nimi je uměle vysazený smrkový les. Je samozřejmě jednoduché administrativně tato území spojit dohromady. Je ale otázkou, co s tím může udělat kůrovec,“ upozorňuje mluvčí parku na nebezpečí, které takový krok může přinést. Poukazuje přitom na sousední bavorský park. Ten byl v roce 1997 rozšířen o 11,5 tisíce hektarů. Z toho 10,5 % rozlohy tvořily první zóny. „Ale ve zbytku rozšířené plochy naši němečtí kolegové musí ze zákona proti kůrovci důsledně zasahovat, a to až do roku 2017,“ dodává Kantořík. Nová koncepce péče o šumavský národní park bude podrobena ještě rozsáhlému připomínkovému řízení. Například šumavské obce údajně budou mít na vyjádření osm měsíců času. V příštím roce tedy ještě platit nezačne.
