„Chceme novou tvář Šumavy“

„Chceme novou tvář Šumavy“
Author	Václav Janouš
Date	2007-08-31
Source	Mladá fronta Dnes
Genre	tisk
Respondent	František Krejčí, Antonín Schubert

Lepší služby Vznik nových návštěvnických center – pokud možno v každé obci, budování zoologických center, služby kvalifikovaných průvodců či zpřístupnění dosud uzavřených lokalit, například kůrovcem poničených porostů, to vše plánují v národním parku.

Šumava – Oba mají velkou moc. Oba se navzájem velmi potřebují. Možná víc, než si uvědomují. První je ředitel šumavského parku, který může prosadit v národním parku zásadní změny. Druhý starosta obce v parku, bez něhož ten první žádné změny neudělá. MFDnesse bavila o Šumavě, životě v ní, turistech i architektuře exkluzivně s novým ředitelem národního parku Františkem Krejčím a starostou Modravy Antonínem Schubertem.

• Pane řediteli Krejčí, máte v plánu spousty novinek pro turisty na Šumavě, což už ale slibovali i vaši předchůdci. Nicméně co tedy byste rád změnil?

Ředitel: Chceme vytvořit novou tvář Šumavy. Ideální by bylo, kdyby v každé obci vzniklo návštěvnické centrum. Třeba ve Stožci, Kvildě, na Modravě.

• Na Modravě už návštěvnické centrum vzniká a na začátku září se otevře. To je tedy ten směr?

Ředitel: Toto si staví sama obec a mně se ten projekt líbí. Já bych rád, aby naše návštěvnická centra byla alternativou pro turisty v okamžiku, kdy výletům a pěším túrám nepřeje počasí. Nyní už připravujeme zoologická centra, tedy místa, kde se návštěvník třeba dozví o zvířatech, která v parku žijí, a sám je bude moci pozorovat a hledat. V praxi to bude tak, že si třeba zavolá mobilem na číslo, kde uslyší ptačí hlas určitého druhu, a pak bude moci čekat, zda jej uslyší i ve volné přírodě. Věřím, že třeba první pozorovací místa na jeleny poblíž Srní vzniknou už nyní na podzim.

• Sliboval jste po nástupu do funkce v dubnu, že park i více zpřístupníte turistům, třeba s průvodci. Kam tedy se lidé dostanou?

Ředitel: Nyní máme zhruba třicítku průvodců, chceme jich ale vyškolit sto až sto padesát. Měli by být schopni vysvětlit turistům všeobecnou charakteristiku pohoří, ale budou mít i dílčí specializaci na zoologii, botaniku, geomorfologii či historii. Pak můžeme turisty pustit třeba i na Modrý sloup.

• Jak by to tedy bylo v praxi?

Ředitel: Na webových stránkách šumavského parku nebo přes infocentra by bylo možné objednat si průvodce jako placenou službu, ale zároveň bychom tím měli i nástroj na regulaci počtu turistů.

• Tyto všechny studie a záměry, o kterých se bavíme, jsou tedy startem, jak otevřít Šumavu více turistům, pane řediteli?

Ředitel: Ano. Jedna z mých obav ale je, že nejsem přesvědčen, že zájem veřejnosti o Šumavu bude stále tak masivní jako dosud. Je třeba na to reagovat. I proto připravujeme tyto projekty.

• Pane starosto, když tu slyšíte slova o projektech, máte pocit, že správa parku je už otevřenější než dříve?

Starosta: Pan ředitel je otevřenější, ale musí ještě doladit situaci na správě parku. Chybí třeba koncept návštěvnosti, který musí být pro celou Šumavu. Takových studií jsou mraky, ale všechno to dosud byly jen prázdné papíry. Je třeba turisty prostě fyzicky spočítat a pak říct, kolik turistů může do jednotlivých území vstoupit, aby je nepoškodili. To požadujeme od správy parku roky.

• Pane řediteli, vytvoříte takovou studii?

Ředitel: Monitoring v parku opravdu nebyl dosud úplně dotažen do konce. Byly třeba jen hrubé odhady, že ročně přijde do parku od šesti set do dvou milionů turistů. Ale odbor, který to má na starosti, už jsme upravili i po personální stránce. Nejpřesnější informace, kolik lidí a kam míří, je opravdu třeba mít.

• Co vy říkáte jako ředitel na druhou stranu na architekturu v parku? Třeba na Borových Ladech, kde vzniká jeden apartmánový dům vedle druhého?

Ředitel: Šumava má svůj krajinný ráz a samozřejmě ve vesnicích v nejvyšších polohách vždy byla rozvolněná zástavba. Stavby na Šumavě se musí dělat citlivě. Borová Lada a její satelitní vesnička je zrovna negativní příklad.

• Jakto, že tedy něco takového na Šumavě vzniklo, a dnes všichni říkají, že to nikdy vyrůst nemělo?

Ředitel: Je to o lidech, jako v klasických jiných úřadech. Když je státní úředník dobře motivovaný a dobře vedený ke společnému cíli, tedy v tomto případě k zachování krajinného rázu, tak by k tomu správně vůbec dojít nemělo. Ale kde se stala chyba v minulosti, to nevím.

• Takže nyní už se taková chyba nestane, udělal jste i personální změny?

Ředitel: Ano, první kolo personálních změn jsem udělal, nyní v září mě čeká druhé. Jsem přesvědčený, že ve státní správě, která vydává rozhodnutí, už ke schválení takového projektu nedojde. To ale samozřejmě neznamená, že se někde neobjeví ještě projekt, který mohl být schválen před rokem či dvěma a už jej nemůžeme ovlivnit.

• Pane starosto, proč se někteří starostové pouští do takových projektů, jako jsou apartmánové domky?

Starosta: Motivace je jedna základní a jednoduchá. A to jsou finance. Dnes jsou rozpočty šumavských obcí bída sama. Proto pak vznikají takové projekty. Otázka je, proč tuto nekoncepční koncepci vůbec někdo schválil.

• Jak bude vypadat, pane Krejčí, jednání s obcemi o zonaci? Budete jezdit s mapami v ruce po obcích?

Ředitel: Když vznikal park, tak už jsem takové jednání absolvoval. Tehdy se slovo od slova řešilo. Teď chceme připravit nový plán péče a ruku v ruce udělat nový návrh zonace. Neumím si představit, že bychom to dělali od stolu.

• Jak tedy bude plán péče a nová zonace vypadat?

Ředitel: Současný plán platí do roku 2010, ale rád bych, aby nový byl připraven tak, aby se příští rok mohl projednávat.

• Vám to, pane starosto, vyhovuje?

Starosta: Samozřejmě, ale pozor, toto se na Šumavě už říká třináct let. I proto se dá čekat, že starostové se k tomu nebudou chovat úplně přátelsky, tedy spíše s nedůvěrou a opatrně. V minulosti se komplexní souhlas starostů na nich div nevymohl a pak se zneužil. Koncepce ochrany přírody je příliš politická, málo odborná a málo regionální.