„K přirozené obnově na Šumavě potřebujeme desetiletí,“ říká Radim Šrám

„K přirozené obnově na Šumavě potřebujeme desetiletí,“ říká Radim Šrám
Author	Daniela Písařovicová
Date	2010-05-28
Source	ČT
Genre	televize
Respondent	Radim Šrám

ČT 24

Zasahovat nebo nezasahovat do lesů na Šumavě? To je velké téma Národního parku Šumava, kde je již několik let vyčleněno 20 % rozlohy takzvaným bezzásahovým zónám. V těchto místech je uschlý a kůrovcem napadený lesní porost zanechán přirozené přírodní obnově. Jde ovšem o proces v řádu desítek let, což vzbuzuje kritické hlasy a volání po změně. Experti z Komise pro životní prostředí Akademie věd však dosavadní přístup národního parku hájí. A právě předseda této komise Radim Šrám byl hostem rubriky Studia 6 Profil z 26. května. Otázky kladla Daniela Písařovicová.

• Proč by měla existovat na Šumavě bezzásahová pásma?

To, že mají na Šumavě existovat bezzásahová pásma, je záležitost, která trvá mnoho let a je legislativně ošetřena. To je jedna věc.

Minulý týden, 20. května, pořádal docent Boháč z Jihočeské univerzity seminář v Českých Budějovicích, kde byly tyto věci diskutovány v souvislosti s Mezinárodním rokem biodiverzity.

• Proč si ale myslíte, že se odumřelý porost sám spontánně obnoví?

Na těchto otázkách pracuje mnoho pracovníků zejména z Akademie věd, právě z jihočeského výzkumného centra. A ti zjišťují, že v těchto bezzásahových zónách již dochází k obnově porostu. Je to ale věc dlouhodobá. Není to otázka jednoho volebního období, ale potřebujeme desetiletí, aby k takové obnově došlo. I na základě zkušeností z jiných oblastí našeho státu totiž víme, že něco zničit můžeme jednoduše, ale než dojde k obnově, je to na desetiletí. Mám obavu, že tyto úvahy nejsou vůbec zvažovány.

• Václav Klaus komentoval bezzásahové zóny v roce 2008 takto: „Myšlenka nechat to úplně zničit s nadějí, že tam za několik set let zase něco vyroste... To je koncept naprosto nesmyslný.“ To je docela jasný protiargument, kde se dokonce mluví o stovkách let?

Vážím si názorů pana prezidenta, nicméně vědecké poznatky jsou s jeho prohlášením v rozporu. Již dnes je vidět, že tam dochází ke zlepšení.

• A co kůrovec, Šumava zničená kůrovcem? O tom se také dlouhodobě vedou spory. Jak byste bojoval s kůrovcem?

Na Šumavě jsou dvě oblasti. Jedna je bezzásahová, která se týká 20 % Národního parku Šumava. To je oblast, kde je třeba nechat všechno přirozenému vývoji. Zatímco ve zbylých 80 % se to řeší normálním způsobem, kůrovec se tam likviduje.

• Ten poměr byste neměnil?

Od začátku se říká, že je to otázka těch 20 %, kde je potřeba, aby byla bezzásahovost dodržena. A tyto poznatky vychází i z mezinárodní zkušenosti národních parků. To není názor několika jedinců v našem státě. Vychází se skutečně z vědeckých poznatků, které jsou mezinárodně přijatelné.

• Zcela opačný názor má ovšem Miloš Zeman: „Setkal jsem se s desítkami odborníků a myslím, že odpověděli zcela logicky, když říkali, že vinou šumavského národního parku, že se tam nekácí podle tradičních zásad uschlé stromy, nepálí se kůra zasažená kůrovcem atd., je tam poškozeno 6000 hektarů lesa.“ Není to spíše tak, že každý člověk hledá argumenty pro nebo proti podle toho, co je mu bližší – tedy ekologické pojetí nebo lesnické. Takže si vždy najde mezi odborníky zastánce nebo odpůrce?

Musím říct, že když na ekologické komisi Akademie věd byla tato věc diskutována, všichni členové na to měli jednotný názor. Byla jedna připomínka, že je docela zvláštní, že se o spontánní obnovu lesa daleko více nezajímají lesnické fakulty, že to na Šumavě nestudují.

• Kdo sedí v té komisi? Není to jeden ekolog vedle druhého?

Ne. Jsou to zástupci různých ústavů Akademie věd, z univerzit i z mimo univerzitních pracovišť. Je to skutečně velice široké spektrum odborníků. Nicméně odborníků, kteří mají každý ze svého hlediska znalost o problematice životního prostředí.

• Jak chcete dál se svými poznatky nakládat? Chcete o nich diskutovat s politiky?

Pokud jsme vyzváni, přirozeně naše názory s politiky diskutujeme. Toto stanovisko bylo například předloženo i na ministerstvu životního prostředí. Ovšem vzhledem k tomu, že bylo odesláno včera, nemohu říct, jaká na něj byla reakce.

• Jakou očekáváte reakci?

Předpokládám, že se s našimi názory ztotožní.

• Jakou chcete použít argumentaci, abyste politiky přesvědčil, že jsou výsledky vaší studie správné?

Je velmi nešťastné, když má někdo snahu řešit věci dlouhodobého charakteru s ohledem na délku našich volebních období, tedy čtyř let.

• Nemůže se ale stát, že se za pár let ukáže, že jste se ve svých závěrech mýlili?

Zkušenost přirozeně ukazuje, že ať máte jakýkoliv názor, můžete časem zjistit, že jste se mýlil. Rád bych ale uvedl příklad, který dokazuje, že některé zkušenosti v našem státě přesahují dekády let. Je to třeba otázka zdraví populace v pánevních okresech severních Čech. Střední délka života v 80. letech tam byla u mužů o dva roky kratší. V posledních dvaceti letech se výrazně zlepšilo ovzduší a prostředí v severních Čechách a také se výrazně prodlužuje střední délka života v našem státě. Nicméně tato populace si stále deficit dvou let nese. Nejsme schopni vysvětlit, jak je to možné. A to mluvím o tom, že je tady přesah dvaceti let. Na Šumavě je to něco podobného.

(redakčně kráceno)