„Rudu změníme. K lepšímu“

„Rudu změníme. K lepšímu“
Author	Jan Novotný
Date	2009-01-26
Source	Mladá fronta Dnes
Genre	tisk
Respondent	Michal Šnebergr

Známé horské středisko, které v minulých letech proslulo hlavně asijskými tržišti a nevěstinci, se změní k lepšímu. Říká to starosta Michal Šnebergr, podle kterého Železná Ruda už brzy začne nabízet kvalitnější služby.

Železná Ruda – Známému šumavskému středisku se loni štěstí vyhnulo velkým obloukem. Klesají tu tržby, drobní obchodníci a hoteliéři město pomalu opouštějí a zůstávají po nich prázdné domy. Úbytek klientů zaznamenávají v posledních měsících i proslulé noční kluby. Podle železnorudského starosty Michala Šnebergra mohou obyvatelé a návštěvníci města očekávat v tomto roce další změny. „Chceme se začít orientovat na kvalitu, bohužel, poslední zbytky vietnamských tržnic a veřejných domů nám stále kazí dobrou pověst,“ říká starosta a jedním dechem dodává, že velké investice už jsou na obzoru.

• Po dlouhých letech klesá v Železné Rudě počet nočních klubů. V dobách největší slávy sexuální turistiky jich tu fungovalo téměř třicet. Kolik jich registrujete dnes?

Nočních klubů za posledních pár měsíců opět ubylo. Dnes jich tu máme devět. Nastává ale velký problém. Po nočních klubech tu zůstávají opuštěné a vybydlené domy, které se zatím neopravují. K tomu končí další a další hotely, zejména ty s nižší kvalitou služeb. Chátrá například hotel Javor, který vlastní spotřební družstvo Jednota. Vlastník do něj neinvestuje ani korunu a přitom se z něj snaží ještě vytěžit nějaký zisk.

• Jak chcete pomoci investorům ty chátrající domy opravit, když ve městě platí stavební uzávěra i na rekonstrukce?

Budu podporovat jejich přestavbu, a třeba i na bytové domy. To je teď jediný způsob, jak ty budovy zachránit před chátráním. Mezi investory je navíc o přestavby na bytové domy velký zájem. Samozřejmě mi bude záležet na architektonickém řešení přestavby i na úpravě veřejných prostranství, která k jednotlivým domům přiléhají. V souvislosti s úbytkem lacinějších hotelů pociťujeme velkou poptávku po kvalitnějších službách. Nejluxusnější hotel má v Železné Rudě jen tři hvězdičky. Chceme se postupně začít orientovat na bohatší klientelu. Bohužel nám to kazí dosavadní kolorit města s trhovci, kteří se spíše než na kvalitu zaměřují na cenu.

• Už dlouho čekáte na rozhodnutí soudu, který by měl posvětit likvidaci černých tržnic. V létě jste prohlašoval, že stavby nekompromisně zdemolujete. Tržnice ale nezmizely. Existuje možnost, že černé stavby strhne město a náklady pak bude vymáhat na provozovatelích?

Osud černých staveb na Železnorudsku stále ještě řeší klatovský okresní soud. Podali jsme návrh na výkon rozhodnutí o provedení demolice. Problematické stavby hyzdící město by měly být brzy odstraněny. Jak už jsem řekl, v očích turistů nám tržnice kazí dobrou pověst.

• Neodejdou nakonec trhovci z města sami? Neustále jich přece ubývá, a to zejména kvůli přísnějším kontrolám celníků a nižším tržbám.

Tvrdím, že přítomnost vietnamských trhovců nejen v Železné Rudě je pokračováním internacionální pomoci Vietnamské socialistické republice. Jednoduše doplácíme na jejich podnikatelské aktivity ve městě. Po vstupu Česka do schengenského prostoru se to trochu zlepšilo. Celníci se zaměřili na kontroly přímo na tržnicích. Kontrolovali tam třeba i dva nebo tři dny bez přestávky, takže některé stánkaře to odradilo. Jiní si našli nové způsoby, jak kontrolou projít bez újmy. Na triky trhovců už ale neslyší Němci, kdysi hlavní kupní síla v tržnicích. Nekupují už ani zaprášené svetry u silnice. Zjistili, že je to pro ně poměrně drahé a nekvalitní.

• Stojí za klesající poptávkou Němců dlouhodobě posilující koruna?

Určitě. Tady v pohraničí nám škodí, že korunu ještě vůbec máme. Od svého protějšku z Bavorské Rudy vím, že když například Holanďané zjistí, že by si na cestu do Čech museli měnit peníze, tak se raději vrátí domů nebo zůstanou v Německu. Navíc se kurz neustále mění. Cizinci pak neví, kolik co v přepočtu stojí. Když teď přijdete v Rudě do restaurace, při troše štěstí potkáte v hlavní sezoně tak dvě tři skupinky Němců za večer, před deseti lety by tito cizinci obsadili všechny stoly.

• Nižší poptávkou trpí kromě vietnamských trhovců i čeští obchodníci a hostinští. Na Železnorudsku přibývá nezaměstnaných. Jak chcete situaci řešit?

Čeští obchodníci na tom určitě nejsou dobře. Dotklo se to všech. Jeden podnikatel z Klatov tu prodával krmiva pro domácí zvířata, akvarijní rybičky a potřeby pro chovatele. Měl plný krám Němců i o víkendech. Nedávno obchod zavřel. Jediné, co teď mohu lidem nabídnout, jsou silní investoři, kteří by město posunuli dál. Dva velké projekty jsou na obzoru. Letos by se mělo začít stavět golfové hřiště s hotelem v Alžbětíně blízko hranice. Navíc už pokročila jednání s potenciálními investory nového sjezdového areálu na Pancíři.

• Kdy by se mohlo začít na Pancíři stavět? Můžete prozradit, kdo se o investici zajímá?

Zatím nemohu zveřejnit jména investorů, ale jednáme se dvěma vážnými zájemci. Investorem by měla být podle našich kritérií velká developerská firma. Zastupitelstvo města bude o Pancíři jednat na svém únorovém zasedání. Pak už bude jasno, kdo areál postaví.

• Výhoda vyspělých lyžařských center spočívá v propojení jednotlivých areálů. Proč se nedaří propojit služby v rámci příhraniční spolupráce mezi Špičákem a Javorem?

Propojení Špičáku a Javoru zatím nebudu komentovat, ale snahy tady v minulosti určitě byly. Roztříštěnost struktury vlastníků a provozovatelů areálů na české straně je trvalým problémem naší oblasti. Už roky usiluji o vzájemnou domluvu. V letošním roce se nám alespoň podařilo zahájit provoz skibusu, který propojuje jednotlivé areály. Stále se snažím spojit střediska jednotným odbavovacím systémem. Doufám, že v příštích sezonách se to podaří.

• Vidím, že bariéry mezi bavorskou a českou stranou neustále existují. A to i po vstupu Česka do Evropské unie a schengenského prostoru...

Hranice se rozhodně nezrušily. Pořád pociťujeme určitou bariéru. Je to jak otázka jiné měny, tak nedostatku informací o dění na druhé straně hranice. Záchranáři z Rudy stále jezdí s pacienty do padesát kilometrů vzdálené nemocnice v Klatovech. Přitom ve Zwieselu, který je jen 17 kilometrů daleko, mají také nemocnici. Na české straně Šumavy ochranáři stále brání vstupu veřejnosti do některých hraničních oblastí. V Německu je veřejné mínění daleko silnější. Dokáže si podobné věci prosadit. Těch příkladů je celá řada.