Ať jednají odborníci

Ať jednají odborníci
Author	Radovan Holub
Date	1997-03-28
Source	Klatovský deník
Genre	tisk
Respondent

Nedávno jsem napsal dopis. Napsal jsem panu inženýru Vlastiboru Ryšánkovi, řediteli odboru ochrany lesa a půdy Ministerstva životního prostředí ČR. Pan Ryšánek mně totiž také jeden poslal. Sdělil mně, že se mnou nebude polemizovat v kauze Národní park Šumava, a už vůbec ne přes novinové články. „Odborné problémy musí být řešeny na úrovni, bez emocí a silných slov.“ Tečka. A tak jsem se zdvořile dotázal, kde jsem užil těch proklatých emocí, kde z mého textu vybublala silná slova. Možná je pan Ryšánek citlivý na jakoukoli stylotvornou odchylku od zdeúředního stylu, možná se mu zdá přespříliš emotivní slovo „olbřímí“ nebo „mocný„, možná si mě s někým spletl, možná už je toho všeho na něho moc. Citovaná věta mně ale nedává spát. Je v ní totiž víc, než by se na první pohled mohlo zdát. Tato věta je totiž velmi sebevědomě nedemokratická.

V době socialismu a míru bylo možno uzavřít problém do úzkého okruhu úřednicko-odborné elity. Věc se odborně úřednicky vyřešila, ústřední výbor schválil, šestsettřináctky odjely a lidi drželi hubu a krok. Demokracie, tedy i ta naše křehká, je však náročnější. Na uzavřené dveře, na čas i na nervy odborníků a úředníků. Do veřejně diskutovaných problémů totiž mohou mluvit všichni. Může se stát, že se vytvoří svaz šumavských feministek, které si vyjdou do hvozdů a zjistí, že tam, co nesmějí ony, může náklaďák pro dříví. Naštvou se a začnou neodborně diskutovat. Začnou kecat do kůrovce, do lesního provozu i do stanovisek prof. ing. Čecha ze správy parku. Může se stát, že v údolí pod Kašperskými Horami si dají dostaveníčko milovníci brakýřů ze západních Čech a během potlachu se rozdurdí, že kolem Kašperských Hor by měli spíš běhat brakýři a jiná plemena, a nikoli zlatokopové. A začnou psát. Budou rozesílat ryze neodborná záporná stanoviska, bombardovat obec, těžaře, úřady i poslance svými stesky. Demokracie je o tom, že i s feministkami a milovníky brakýřů se musí jednat. Je to možná z procesního hlediska ztráta času, možná je to plýtvání vědomostmi odborníků, možná je to neefektivní a nepříjemné. Možná je to dokonce házení perel sviním. Ale nejde to jinak.

A tak jsem pana Ryšánka z ministerstva životního prostředí i ujistil, že musí počítat s tím, že budou-li panovat aspoň trochu demokratické poměry ve státě, bude přibývat i neodborných hlasů. A co hůř bude se s nimi muset mluvit, jednat, ztrácet čas. Možná se stane i to, že neodborníci ovlivní výsledek oněch požadovaných „ryze odborných diskusí„. Jedno jsem ale zapomněl: nabídnout panu Ryšánkovi jinou variantu. Absolutismus. Pak by se mohlo rychle skoncovat s hlasy feministek i milovníků brakýřů. Brblající jedince by bylo možno odklidit a zájmové skupiny zakázat. Zas by rychle a přesně jednali odborníci a nikdo by jim nebořil jejich domečky. Jenže ouha, zakrátko by přišli osvícenci, usebrali sumu dosavadního vědění, zjistili by, že nic není tak jednoduché, jak se zdá, a řekli by, že i do ryze odborných problémů musí mít právo mluvit neodborníci, má-li to všechno být co k čemu. Takže trochu obměním titul sloupku: Ať jednají neodborníci!