A just!

A just!
Author	Pavel Kohout
Date	10.2000
Source
Genre	tisk
Respondent

Nesouhlasy mluvčích oněch čtenářů Literárních novin, kteří nazývají můj nesouhlas s jejich radikálními postoji „novou službou moci“ – majíce zřejmě na mysli mé vyloučení ze strany, z literatury, z občanského života a konečně i z vlasti –, se teprve střádají, takže na ně budu moci reagovat až příště. Vhodná chvíle pro kauzu Just.

Just Vladimír patří k málu uměleckých kritiků-vícebojařů, které tu lze brát vážně. Ti, ať od přirození skeptici, či euforici, rozdávají špatné nebo dobré známky nezávisle na svých osobních láskách či averzích. Ani to je sice nezbavuje podezření, že by to nedělali, kdyby byli s to se pro sebe uspokojivě umělecky vyjádřit sami, ale činí je to hodnějšími důvěry.

Vladimír Just se řadí k nejpřijatelnějším z nich proto, že má – jako míval Sergej Machonin – oslovitelnou duši, takže umí i nemilovaným tvůrcům přiznat nos mezi očima, když jej tam skutečně spatřil. Takové i nemilující tvůrce snáší.

Kritik Just je nadto široko daleko jediný – nepočítaje odvážný výlet Jiřího Peňáse do říše světového fotbalu –, který se nebojí riskovat svou počestnost i jako Just občan.

Jeho první vášnivé útoky na správce chráněných oblastí Šumavy mohly ještě budit podobné rozpaky jako emotivní výlevy módních příznivců či odpůrců Čehokoli. Pozornému čtenáři však neušlo, že na rozdíl od řady jiných protestantů operuje prověřitelnými čísly, a hlavně: nabízí jako zástavu ne sice shakespearovskou libru masa, alespoň však vlastní kůži, jak lze nazvat dobrou pověst vystavující se i soudnímu postihu.

Pozorný čtenář začal tím pozorněji sledovat reakce protistrany a shledával je stále nevěrohodnějšími, pokud se vůbec obtěžovala. A když na takové kalibry, jaké Just vypálil proti konkrétním osobám letos, nepřišla přiměřená reakce ani v podobě žaloby osočených na něho, má to pak pochopitelný důsledek: čtenář se rozzlobí podobně jako ignorovaný stěžovatel.

Nemá smysl dále tajit, že zmiňovaný čtenář je kritikem Justem nejednou naremplovaný umělec, totiž já. Mýlí se však, kdo počítá s úspěchem klasické politiky Rozděl a panuj! Fronta lidí, kteří se brání, když je chce kdosi prokazatelně znásilnit, je i v demokracii nerozdělitelná a neopanovatelná, jako byla za časů Charty 77.

Jako žádný člověk, nejsem ani já schopen správně zhodnotit rozsah nebezpečí z oblastí, o nichž nemám dost vlastních informací. Jako každý člověk se proto musím spolehnout na ty, kteří mě přesvědčí, že je mají.

Proto jsem – až do chvíle, kdy by jaderný dozor této země ztratil mou důvěru – nadále pro Temelín jakožto zdroj čistší energie Ale proto jsem stejně, dokud je argumentace Justových odpůrců tak podezřele nijaká, v obraně ohrožené Šumavy při něm.

A přijme-li za svá zjištění a tvrzení i nadále zodpovědnost, potom, aby nezůstal jediným volajícím na rostoucí mýtině, stanu se rád i jeho spoluobžalovaným. Na just!

Sázava, říjen 2000