A opět NP Šumava
| A opět NP Šumava | |
|---|---|
| Author | Ivana Průšová |
| Date | 2000-07-18 |
| Source | ČT |
| Genre | televize |
| Respondent | Petr Ješátko, Harri Karjalainen, František Sehnal, Leo Košťál, Ivan Žlábek, Jindřich Heřman, Ladislav Krátký, Jaromír Bláha, Martin Prokop, Petruška Šustrová |
ČT 2
TURISTIKA / Trasa povede po naučné stezce Povydřím. V Kašperských Horách výletníci navštíví šumavské informační středisko.
- Moderátor (Ivana Průšová):
Dneska začneme hádankou. Jsou tyto záběry z hospodářského lesa nebo z národního parku? B je správně. Nacházíme se pár metrů od mezinárodně chráněné Tetřevské slatě v Národním parku Šumava. V dnešním pořadu zveřejníme další případy porušování zákonů v tomto parku. Vysvětlení podle ředitele inženýra Žlábka bohužel neuslyšíte - odmítl v našem pořadu vystupovat.
- Co tomu tady říkáte?
- Petr Ješátko, bývalý pěstební inspektor:
No, když se teď na to dívám, tak je to typické hospodaření bývalého lesního závodu. Organická hmota, která tady měla zůstat, je spálená a porosty jsou otevřené větru a kůrovci. Takový způsob hospodaření nemá nic společného s národním parkem a jeho péčí o les.
- Moderátor (Ivana Průšová):
Při pohledu na mladé ohořelé stromky patrně i laikovi dojde, že toto není ochrana přírodních procesů. Ohniště objevujeme dokonce i uprostřed lesa. Na holině, která tu zůstala po tzv. ozdravném zásahu, nezůstalo ležet žádné dřevo. Vlastně ano, nalézáme jednu kládu. Podle rozhodnutí správy však mělo zůstat v těchto místech až 100 % pokáceného dřeva. Metr od cesty nacházíme pokácenou souši. Další porušení vlastního rozhodnutí správy parku souše nekácet. O způsob hospodaření v Národním parku Šumava se začala zabývat i mezinárodní odborná veřejnost. Ze Světového fondu na ochranu přírody dokonce zaslali dopis premiéru Zemanovi.
- Harri Karjalainen, Světový fond na ochranu přírody:
Jako mezinárodní organizaci nás znepokojují zprávy, které jsme slyšeli o současných metodách managementu v Národním parku Šumava, které se jeví neslučitelné s cílem o zachování přírody. V dopise vašemu premiérovi jsme na tyto naše obavy upozornili. Jsme obzvláště znepokojeni ohledně Národního parku Šumava, protože se jedná o jednu z nádherných zalesněných oblastí v Evropě. Datum toho dopisu?
- Harri Karjalainen, Světový fond na ochranu přírody:
Dopis byl odeslán na začátku března tohoto roku.
- Moderátor (Ivana Průšová):
Uplynuly už dva měsíce, ale na dopis zatím nikdo neodpověděl. Začátkem června přijeli na Šumavu zástupci prestižního Světového fondu na ochranu přírody a pozorovatelé s IUCN. Pozvalo je Hnutí Duha, aby na vlastní oči viděli, co se tu vlastně děje. Současně bylo vedení parku vyzváno k diskusi.
- Prof. Dr. František Sehnal, CSc., ředitel Entomologického ústavu AV ČR:
Myslím si, že je nutné pochválit Duhu, která to zorganizovala a která projevila nejen velkou občanskou odpovědnost, ale i velkou odbornou zdatnost. Materiály, které byly připraveny, jsou opravdu na dobré odborné úrovni. Duze rovněž děkujeme za to, že svým jednáním trochu tlumí mezinárodní problematiku, která se rozhořela kolem Národního parku Šumava, protože to není jenom náš problém, co se v parku děje. To se stává mezinárodním problémem. Myslíte si, že se to dá ještě zvrátit nějak? Tu správu donutit nějakým způsobem k tomu, aby se chovala jinak, aby dodržovala i svá vlastní rozhodnutí.
- Ing. Leo Košťál, člen grémia ministra ŽP:
To je otázka, samozřejmě, velice složitá. Já se vám přiznám, že i když jsem byl teď třeba na té kalamitní svážnici a viděl jsem ten způsob hospodaření v těch okolních porostech, tak jsem si vlastně položil otázku, jaký by byl rozdíl, kdyby tento les přibližně před 5 lety svěřili do obhospodařování například veterinářům nebo elektrikářům. Jestli by oni dokázali ten les obhospodařit ještě horším způsobem.
- Není právě za této situace lepší považovat odstoupení současného managementu než dál vyjednávat a prodlužovat tu agónii? Jaký je váš názor?
- Ing. Leo Košťál, člen grémia ministra ŽP:
Samozřejmě to požadování odstoupení managementu je takové logické, ale řekl bych v našich krajích dost atypické, protože nevím jestli by mě na nádraží vyslechli... Nebo nevím, kde bych vlastně tento požadavek měl uplatnit. Kdo je ochotný, při znalosti toho všeho, co se do dnešního dne událo, prostě si přiznat, že se děje něco, co se dít nemá.
- Moderátor (Ivana Průšová):
Porušování zákonů v Národním parku Šumava se opakuje a vážnost případů stoupá. Připomeňme si například nelegálně vytěženou první zónu nedaleko Jezerní slatě a slova zodpovědného náměstka inženýra Heřmana.
- Ing. Ivan Žlábek, ředitel NP Šumava:
Že se údajně vytěžila zóna 69 a dříví se přiblížilo.
- Ing. Jindřich Heřman, náměstek ředitele:
To je blbost.
- Ing. Ivan Žlábek, ředitel NP Šumava:
A snaha o zakamuflování tady toho tím, že se přemalovala hranice nebo co.
- Ing. Jindřich Heřman, náměstek ředitele:
Vylučuju naprosto.
- Moderátor (Ivana Průšová):
Pro vedení parku blbost, pro českou inspekci porušení zákona. Případ dnes šetří i policie. Ale to už je na světle nové, co do důsledků skandálnější, porušení zákona. Duha z výkazů správy zjistila, že park zanedbal zpracování polomů ze zimní větrné kalamity. Jedná se o více než 40000 kubíků. Místo aby správa přednostně likvidovala polomy, které jsou zdrojem kůrovce, prováděla dokonce úmyslnou mýtní těžbu.
- Ing. Leo Košťál, člen grémia ministra ŽP:
Tady na tom grafu vidíte jednak zpracování kalamity do 30. června a červeně vyznačené měsíce, kdy tedy kůrovec už vylétával - červenec, srpen, září. Zároveň vidíte zeleně i v době, kdy se dělala mýtní úmyslná těžba. Takže místo toho, aby se zpracovávala kalamita, tak se ještě těžila mýtní úmyslná těžba. Když mi řeknete, že se jedná o pozdní zpracování 40000 kubíků dřevní hmoty, tak to slovo pozdní v národním parku znamená zbytečně. Jestli se nepletu, tak tam se zrovna tahleta kůrovcem napadená hmota asanuje právě proto, aby se tlumil rozvoj kůrovců. Pakliže je to pozdě, pak vlastně zbytečně. Pak se to vlastně vůbec nemuselo dělat. Dělalo-li se to, tak pouze alibisticky a nebo za účelem zisku z té vyklizené hmoty.
- Moderátor (Ivana Průšová):
Co znamená pozdní likvidace polomů? Na to jsme se šli zeptat České inspekce životního prostředí. Jak vyplývá ze zprávy Národního parku Šumava, bylo v roce 99 zanedbáno včasné zpracování přes 40000 kubíků polomů. Byl porušen zákon? Ing. Ladislav Krátký, Česká inspekce ŽP: Na položenou otázku musím odpovědět ano. Zákon porušen je, protože zákon stanovuje termíny, do kdy má být polomové dříví zpracováno. Může 40000 kubíků nezpracovaných polomů ohrozit i první zóny?
- Ing. Ladislav Krátký, Česká inspekce ŽP:
Nejenom první zóny.
- Moderátor (Ivana Průšová):
A jak na stejnou otázku odpověděli z ministerstva? Zákon prý porušen nebyl, protože oněch 40000 kubíků tvořilo slabé, pro lýkožrouta neatraktivní dřevo.
- Ing. Leo Košťál, člen grémia ministra ŽP:
Když tady čtu, že tam bylo ponecháno slabé, pro lýkožrouta smrkového neatraktivní dřevo, tak je to v přímém rozporu s tím, co se děje v těsné blízkosti Trojmezenského pralesa.
- Moderátor (Ivana Průšová):
Odpověď ministerstva je v rozporu se zveřejněnou informací ze samotného parku, podle níž byly prakticky všechny polomy a vrškové zlomy 100 % napadeny.
- Co říkáte tady té odpovědi z ministerstva ŽP.
- Petr Ješátko, bývalý pěstební inspektor:
Pokud tedy to dřevo nebylo atraktivní pro kůrovce, tak tam mělo podle vlastního rozhodnutí správy zůstat stát nebo ležet. Čili je to naprosto nesmyslná odpověď, že?
- Petr Ješátko, bývalý pěstební inspektor:
To je naprosto nesmysl.
- A co tady ještě píšou: Nebo ty stromy byly použity jako lapáky.
- Petr Ješátko, bývalý pěstební inspektor:
Pokud byly použity lapáky, pak musely být vykázány jako lapáky a vykázány v kůrovcové těžbě.
- Moderátor (Ivana Průšová):
Jak si vysvětlit takovou odpověď z ministerstva ŽP? Proč porušování zákona pochybnou argumentací hájí?
- Petr Ješátko, bývalý pěstební inspektor:
Já jsem si všiml, že tuto stížnost vyřizuje inženýr Jirák, bývalý podřízený inženýra Žlábka, když dělal ředitel odboru na ministerstvu. A tento stejný pracovník ministerstva 14. července na kalamitním štábu v roce 93 požadoval, aby bylo pro daleko menší prohřešek u Lesního závodu Kašperské Hory zahájeno správní řízení. Já to beru, že to tenkrát bylo v pořádku, ale stejný metr by měl být i v roce 99 na správu národního parku.
- Moderátor (Ivana Průšová):
Odpověď od pana Jiráka překvapila hned v úvodu. Sděluje totiž, že mu není jasné, jak jsme došli k názoru, že bylo zanedbáno zpracování polomů.
- MVDr. Jaromír Bláha, Hnutí Duha:
Nevím, jak je to možné, že jim to není jasné. My jsme jim stížnost na opožděné zpracování polomového dřeva posílali už před měsícem a podle informací, které o tom mám, já jsem volal panu řediteli odboru kontroly, tak tu stížnost skutečně šetří. Takže nevím, jakto že to vedení ministerstva není známo.
- Moderátor (Ivana Průšová):
Za co si platíme státní úředníky a kontrolní orgány, když nefungují ani po té, co jsou na chyby upozorněni? Jak je možné, že nejvážnější případy odhalí vždy jen náhodný turista či občanské sdružení? Také právníci mají s prosazováním práva v kauze Šumavy špatné zkušenosti. Marně například upozorňují, že zaměstnanci národního parku dávají svému řediteli povolení ke kácení. Který zaměstnanec si dovolí svému řediteli kácení zakázat?
- Mgr. Martin Prokop, Ekologický právní servis:
Je skutečností, že jsou vlastně všichni účastníci řízení na straně správy, ať už je to inženýrka Martanová nebo inženýr Žlábek, jsou podujatí v tom řízení. Ti mají zájem na tom, aby to rozhodnutí dopadlo nějak. Plyne vlastně nezákonnost toho řízení, další nezákonnosti, to znamená šikanózní jednání směrem k účastníkům řízení - těch nevládních organizací. Dochází tam k tomu, že jsou ignorovány námitky účastníků, jsou tam velké průtahy v řízení, neodůvodněně se vylučuje vlastně odkladný účinek našich odvolání. Takže o našem odvolání rozhodne ministerstvo až 1,5 měsíce po skončení kácení a podobně. V právním státě je něco takového obvyklé?
- Mgr. Martin Prokop, Ekologický právní servis:
No, nemělo by.
- Před několika dny dostali novináři zajímavou tiskovou zprávu z Hnutí Duha. Týkalo se to jakési manipulace s čísly na správě národního parku. Můžete mi k tomu něco říct?
- MVDr. Jaromír Bláha, Hnutí Duha:
Udělali jsme analýzu evidence kůrovcových souší, kterou jsme získali od správy národního parku, a přišli jsme na to, že ta čísla nesouhlasí s těmi čísly, které předkládal náměstek ředitele, inženýr Vladimír zatloukal, vědecké radě.
- Moderátor (Ivana Průšová):
Tato čísla však loni byla podkladem pro rozhodnutí o kácení v prvních zónách. Duha dokonce zjistila, že některé úseky navržené ke kácení nebyly vůbec monitorovány.
- Mgr. Martin Prokop, Ekologický právní servis:
Podle správního řádu, podle zákona o správním řízení, podle paragrafu 3, odstavec 4 musí rozhodování správních orgánů vycházet ze spolehlivě zjištěného stavu věci. To znamená, že pokud správa vycházela z nějakých obecných údajů o tom, že v prvních zónách byl kůrovec, a ty konkrétní úseky, části lesa ve kterých se má kácet, oni nemají zmonitorované, takže se bude kácet v úsecích, kde třeba vůbec kůrovec není, tak je porušen tímto zákon. To rozhodnutí je v tomto směru vadné.
- Znamená to, že to rozhodnutí není platné?
- Mgr. Martin Prokop, Ekologický právní servis:
To rozhodnutí je neplatné, pokud se nám podaří tento argument, což je evergreen... Prostě letos to zažíváme nejžhavěji, je to situace, která se opakuje v národním parku každý rok, kdy oni vycházejí z neúplných podkladů nedostatečně zjištěných. My jim to namítáme. A pokud nám jednou dá nadřízený orgán, to znamená ministerstvo nebo soud, v tomhle za pravdu, tak teprve potom zneplatní, to znamená zruší rozhodnutí, i to jejich povolení.
- Petr Ješátko, bývalý pěstební inspektor:
O tom, že správa národního parku manipuluje s čísli, svědčí dva doklady. Jeden je bulletin Národního lesnického komitétu, kde profesor Mrkva uvádí čísla v roce 94 - asanováno 150000 kůrovce. Inženýr zatloukal v dalším dokumentu píše 45000. To znamená kubíků 110000 rozdíl. V roce 95 profesor Mrkva říká 166000 kubíků kůrovce, inženýr Zatloukal říká 57100 kubíků - zase 100000 kubíků rozdíl. Prosím vás, to přece není možné takto mystifikovat veřejnost, ale i odbornou.
- Moderátor (Ivana Průšová):
Že se dá manipulovat nejen s čísli jsme si ukázali minule. To se například prodá kvalitní dřevo jako podřadné. Připomeňme si, že všichni, kdo se opovážili na chyby v parku upozorňovat, byli donuceni odejít. Je paradoxem, že odchod nepohodlných zaměstnanců zajišťuje právní zástupce parku doktor Borovka, který, jak už jsme několikrát odvysílali, byl důstojníkem StB.
- Ing. Ivan Žlábek, ředitel NP Šumava:
Až mi tedy skutečně, ne ústy pana Justa, ale dokumentem nějakým, prokážete, že pan doktor Borovka byl členem StB a dokonce, už ani nechci říkat, protože vím co dělali, dokazovat, jak se choval, tak já se s ním rozejdu. Ale jinak ne.
- Moderátor (Ivana Průšová):
Od spolehlivého zdroje jsme dostali dokument, jehož obsah jsme si nechali vysvětlit od paní Šustrové, která v 90. letech působila jako předsedkyně občanských komisí pro prověřování příslušníků StB, dále jako poradkyně, později náměstkyně federálního ministra vnitra. Byla též členkou Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. Mám před sebou evidenční kartu právního zástupce národního parku pana doktora Borovky. Byl to řadový člen SNB nebo něco víc?
- Petruška Šustrová, novinářka:
Vyplývá z toho, že pan Borovka od svého nástupu do Sboru národní bezpečnosti pracoval jako příslušník Státní bezpečnosti, což byla elitnější organizace než Veřejná bezpečnost, a to na Krajské správě v Budějovicích - napřed na II. odboru, to znamená mezi lidmi, kteří bojovali proti tzv. vnitřnímu nepříteli, potom na I. odboru, to znamená mezi těmi, kdo sledovali tzv. styky s exilem, ideodiverzní centrály a tak podobně. A potom vcelku logicky povýšil z toho I. odboru na Krajské správě České Budějovice na I. správu federálního ministerstva vnitra, což byla rozvědka. To byla pochopitelně doména StB. Jednoznačně vyplývá tady z toho záznamu, že pan Borovka od září 67 do června 76 pracoval ve složce StB. O tom opravdu nemůže být sebemenších pochyb.
