Bavorští a rakouští sousedé by chtěli, aby se na Šumavě začalo kácet

Bavorští a rakouští sousedé by chtěli, aby se na Šumavě začalo kácet
Author	Lukáš Marek, Milan Kilián
Date	2008-07-16
Source	Prachatický deník
Genre	tisk
Respondent

,

Za hranicemi se bojí kůrovce a odvolávají se na uzavřenou dohodu. Ta už ale neplatí.

Šumava / S velmi razantním prohlášením ohledně kůrovce na Šumavě se před časem dostavili také oficiální představitelé Rakouska a spolkové republiky Bavorsko.

Těm se nelíbí, že česká strana nezasahuje proti šíření lýkožrouta smrkového. Tento fakt ovšem není pravdivý, na Šumavě proti kůrovci bojují, jen se nepřikročilo v některých místech k těžbě dřeva. Bavorští i rakouští zástupci se dále odvolávali na dohodu z roku 2005. V té se píše, že v Národním parku Šumava bude zavedeno 200 metrů široké ochranné pásmo, kde se bude kůrovec aktivně likvidovat.

Ministr životního prostředí Martin Bursík tak dostal dopis, kde se žádá o dodržování mezinárodní dohody a okamžité zahájení aktivních zásahů. Zahraniční sousedé se totiž obávají napadání stále většího množství kůrovce na jejich straně. Rakouský spolkový ministr zemědělství a lesnictví Josef Pröll v dopise dále upozornil na to, jak se za uplynulý rok rozšířil počet zasaženého dřeva. V roce 2007 se jednalo o 12,5 tisíce metrů krychlových, do letošního května pak mělo přibýt dalších 6 tisíc metrů krychlových a vznikly holiny o rozloze pětatřicet hektarů.

V pondělí však prohlásil mluvčí Ministerstva životního prostředí České

republiky Jakub Kašpar, že informace, kterými disponuje rakouský ministr,

nejsou správné.

„Dvousetmetrový pás platil do roku 2007, poté již tato dohoda nebyla prodloužena. Po Kyrillu to nemělo smysl, neboť zatímco předtím šlo o jednotlivé stromy, po něm by se musel vykácet celý dvousetmetrový pás, třeba v délce 10 kilometrů. K likvidaci kůrovce se proto bude přistupovat v dané oblasti diferencovaně,“ řekl Deníku Kašpar.

Ten dodal, že i při nejčernějších předpokladech zničí kůrovec pět procent šumavských stromů.

Navíc podle posledních výsledků se zdají být nastavené postupy ochrany lesa jako správné, což je další velmi pádný důvod k tomu, nezasahovat tak, jak by si naši sousedé přáli.