Borůvky ničí housenka

Z sumava-corpus
Přejít na: navigace, hledání


Borůvky ničí housenka
Author Eva Tichá
Date 2006-07-27
Source Mladá fronta Dnes
Genre tisk
Respondent

V některých částech Šumavy se sběr borůvek mění v pátrání po nich

Šumava – Lidé, kteří vyrážejí na Šumavu sbírat borůvky, nacházejí na mnoha místech místo plodů jen holé keříky, jež vypadají jako uschlé. Borůvky na Šumavě totiž letos v nebývalé míře likviduje housenka píďalky podzimní.

Nejpostiženější je okolí Modravy a Filipovy huti

Nejpostiženějším územím je oblast v okolí Filipovy huti u Modravy. „Letos je na horách takto postižených míst dvakrát více než loni. Nejde o nějakou souvislou plochu, housenka likviduje borůvky ve více lokalitách,“ říká Jiří Nejedlý z lesní správy na Modravě. „Zničené jsou i některé javory. Jsou holé, bez listí,“ vysvětluje Nejedlý. Se suchým borůvčím se setkávají lidé i v jiných částech Šumavy. Například v okolí Prášil či Srní.

Naopak v další přírodně cenné lokalitě regionu – v Českém lese – housenka píďalky podzimní nikterak výrazněji neškodí.

„Píďalka se na Šumavě běžné vyskytuje. V určitých periodách se zde ovšem přemnoží. Loni byla ve větší míře na Vysočině, letos u nás,“ vysvětluje Zdeňka Křenová ze správy šumavského národního parku.

Housenka se zakuklí a po prázdninách z kukly vylétne motýl.

Vědci tvrdí, že se nejedná o žádnou katastrofu. „Píďalka do přírody patří,“ říká ředitel šumavského národního parku Alois Pavlíčko. „Může se stát, že ve větší míře bude ještě příští rok. Ale pak ji zase pět let nikdo ani nezaregistruje,“ doplňuje Zdeňka Křenová.

Zásah není nutný, příroda si pořadí sama

Píďalka má přirozeně predátory. Jsou to nejrůznější ptáci, zvlášť tetřevovití, jako je tetřev a tetřívek. „Není důvod třeba chemický borůvky ošetřovat. Housenka ožere lístečky na borůvkách, ale ty příští rok zase

obráží,“ vysvětluje Zdeňka Křenová. Oproti loňsku je méně borůvek na celé Šumavě, a to i v místech, kde píďalka neškodí. Na vině je počasí. „Projevila se dlouhá zima a borůvkám nesvědčí ani sucho, připomíná Karel Žlábek z informačního střediska v Prášilech.

S nepořízenou odcházejí ze Šumavských lesů také houbaři. „Hub je málo a když jsou, tak červivé. Chybí jim voda,“ doplňuje Karel Žlábek.

Houbaři ale ještě nemusí zoufat. Pamětníci tvrdí, že i v podobně suchých letech bylo nakonec hub dost. „Před dvaceti lety bylo stejně počasí. Všichni tvrdili, jak je podhoubí zničeno a že nebude jediná houba. Pak přišlo deštivější období a bylo tolik hub, že jich více nepamatuji,“ vzpomíná Karel Žlábek.