Bude mít Národní park Šumava konečně svou vizi?

Bude mít Národní park Šumava konečně svou vizi?
Author	Radovan Holub
Date	2000-09-12
Source	Plzeňský deník
Genre	tisk
Respondent

PROBLÉM / Další pravdivá reportáž ze zóny č. 69 přináší autentické zážitky autora s ochránci vzácné šumavské přírodyTéměř před šesti lety, v říjnu 1994, publikoval americký ekolog a spolupracovník několika amerických národních parků Boyd Evison vizi pro Šumavu, nazvanou Budoucnost Šumavy - dlouhodobá prosperita založená na ochraně životního prostředí. Oblast Národního parku Šumava ocenil jako přírodně mimořádně cennou a zdůraznil, že hodnota přísně chráněných území bude nadále vzrůstat, protože jich celosvětově ubývá. Evison však poukázal také na to, že pro další rozvoj Šumavy je nezbytně nutné přijmout dlouhodobá ochranářská opatření a vypořádat se s tím, co oblast ničí.

Zhoubná těžba

Jako hlavní problém vidí těžbu dřeva, a to i v nejpřísněji chráněných oblastech. Zdůraznil, že v parku se těží necitlivými a hlučnými technologiemi, neslučitelnými se statutem parku. "Zkušenosti z jiných oblastí nás přesvědčují, že takovýto postup obvykle vede ještě k většímu zamoření... Těžba dřeva, kterou organizuje park, představuje právě onu protikladnou aktivitu, která vyvolává u veřejnosti pocity nechápavosti a rozhořčení... Zdá se, že neexistuje místo, kam návštěvníci mohou a dřevorubci ne - právě naopak," píše Evison. "Pokud je chod národního parku závislý na příjmech z ekonomického využívání hlavních složek svých ekosytémů, pak se jedná o skutečně absurdní situaci. Je třeba vytvořit takovou legislativu, která parku zajistí řádné fungování, aniž by byl nucen získávat dodatečné fondy komerčních exploatací přírodních zdrojů, a zabezpečí, že nedojde k rozvoji aktivit, které by zabránily přirozenému pohybu fauny." Nelíbí se mu, že z parku jsou odváženy i suché stromy. "Odumřelé stromy, větve a další přírodní odpad jsou extrémně důležité pro zdravý vývoj ekosystémů," píše a doporučuje neřešit problémy s kůrovcem další těžbou.

Lidé mají pocit, že jsou od parku izolovaní

Jako další krizové oblasti Šumavy jmenuje Evison používání motorových vozidel se znaky národního parku v místech, kam ostatní veřejnost nesmí, a hovoří o nedostatku komunikace s obcemi. "Lidé mají pocit, že nemohou svými názory ovlivnit rozhodování parku," říká. "Složitost zónace a jejich hranic působí zmatek ve veřejnosti." Je nutné dodat, že o rok později správa parku fragmentaci zón posílila bezprecedentním rozkouskováním původně celistvé první zóny na 135 neživotaschopných ostrůvků.

V další části své práce se Evison zmínil o silných a slabých stránkách šumavského regionu. Mezi silné stránky řadí především přírodní území, ale také kvality zdejších lidí, tradiční šumavskou architekturu a nenáročný způsob ubytování v penzionech. Negativně vidí rozsah umělých smrkových monokultur, imise, vzrůst průměrných teplot a ztráty na přirozené fauně a na biodiverzitě vůbec. Pozastavuje se, že tato alarmující zjištění se zdají být zdejším lidem cizí, že lidé na Šumavě prostě nejsou zvyklí uvažovat v těchto souvislostech. Doporučuje založit neformální skupiny, jejichž členy budou nositelé různých názorů na význam parku a také jeho oponenti, dále založit organizaci "Přátelé Šumavy", která by se zabývala výrobou a prodejem kvalitních informačních materiálů a z výtěžku financovala vzdělávací a výzkumné programy parku.

Pomocná ruka mezinárodních institucí

Evisonovy závěry jsou dnes ještě aktuálnější, než byly před šesti lety. Pouze jediná věc, turistický servis a infrastruktura, se totiž na Šumavě změnily k lepšímu. Těžby vzrostly, biodiverzita poklesla. Správa parku je dokonce i dnes odhodlána respektovat mezinárodní kritéria a požadavky kladené na národní parky s tím, že do třiceti let převede velkou část parku (70 %) do režimu první zóny. Dnes se opět po několika letech jasně rýsuje zájem mezinárodní instituce podat našemu parku pomocnou ruku. Po červnovém terénním semináři se odborníci ze Světového fondu pro ochranu přírody (WWF) se sídlem ve švýcarském Glandu a jejich podorganizace PAN Parks (Síť evropských chráněných území) se sídlem v Budapešti hodlají v šumavské kauze dále angažovat. "WWF je odhodlán zřídit na Šumavě mezinárodně uznávaný, na ochranu přírody zaměřený park," říká vedoucí pracovník iniciativy PAN Parks Chris Hogan. "Věříme, že připravovaný Plán péče o NPŠ bude odpovídat principům a kritériím PAN parků, což by znamenalo, že Národní park Šumava by obdržel certifikát PAN Parks. Předpokládá to ovšem, že NPŠ změní svůj management a zaměří se na ochranu biodiverzity a v rámci ochranných cílů nebude vyvíjet žádné komerční aktivity. V první zóně nebude povoleno využívání přírodních zdrojů a přírodní procesy dostanou přednost. Přestože tomu v současné době tak není, WWF zůstává optimistický. Především je na Šumavě třeba hledat dlouhodobou vizi, která zabezpečí ochranu přírodních procesů a prosperitu místním obyvatelům," říká Hogan. WWF rozhodně popírá, že "ochranářský" park by přinesl další újmy obcím. Naopak. Pro obce by znamenal více pozitiv než současný "lesnický" park. "Strategie pro rozvoj udržitelné turistiky je pro nás klíčová," říká Hogan. "Jde nám o rovnováhu mezi ochranou přírody a rozvojem turismu. Tyto aktivity musí vycházet ze sociálního a kulturního rámce regionu. Správa parku však musí tuto strategii zajistit spolu s obcemi a s jejich souhlasem, nikoli proti nim."

Čtyři podmínky

V souvislosti se svým šumavským angažmá stanovil WWF čtyři hlavní existující překážky pro dosažení perspektivní šumavské vize: 1. Nedostatek ekologického vzdělání mezi politiky a místními lidmi - nízké povědomí o přínosu chráněného území. 2. Nedostatek legislativy, špatné jméno nevládních organizací u klíčových politiků. 3. Nejasné cíle pro management parku - dosavadní metody práce vycházejí z komerčního lesnictví, nikoli z potřeb chráněné oblasti, v parku pracuje příliš málo přírodovědecky vzdělaných odborníků. 4. Nedostatečná spolupráce - peněžní tok parku musí být průhledný, komunikační problémy mezi parkem a obcemi a z nich vycházející nízká politická podpora parku musí být odstraněny.

Po šesti letech se argumenty vracejí tam, kde už jednou byly. Přes pesimistické hlasy o faktickém zrušení šumavského parku je WWF odhodlán obhajovat jeho hodnoty na mezinárodních fórech. Chce se angažovat ve veřejných diskusích s obyvateli šumavských obcí. Důvod? Území, které je v sázce, je příliš cenné a stojí za to za ně bojovat.