Causa Parkservis Šumava

Causa Parkservis Šumava
Author	Marie Míková
Date	1993-09-30
Source	Klatovský deník
Genre	tisk
Respondent

Redakce Týdeníku obdržela od Ing. Františka Krejčího, vedoucího útvaru NPŠ, dopis, který je reakcí na článek „Drzost, naivita nebo dobrá kalkulace?“ V něm autorka Marie Míková seznámila čtenáře s mírně řečeno neobvyklým návrhem smlouvy mezi NPŠ a Parkservisem Šumava, s. r. o. Podstatou návrhu bylo prakticky zajistit Parkservisu monopol na veškerou činnost na Šumavě, to vše na pouhých třicet let. Návrh vyvolal oprávněné obavy z „velké domů”, jak bylo napsáno v závěru zmíněného článku.

Ing. Krejčí ve svém dopise uvádí souhrnné připomínky rovněž k obdobnému článku v Klatovském deníku. Nejdříve tedy zásadní výtah z vyjádření čelního pracovníka státní příspěvkové organizace NPŠ.

„Článek obsahuje řadu nepřesných informací a vymyšlených výroků. Autoři používají při možná neúmyslném pokusu o poškození prestiže Správy NPŠ pracovní materiál, určený pro vnitřní potřebu. Autoři článků si patrně neuvědomují, že jen málokterá státní organizace se při své činnosti obejde bez spolupráce se soukromým sektorem. Navíc se státní organizace řídí jasnými pravidly výběrového řízení, které nelze obejít, i kdyby zakladatel Parkservisu byl bratr ekonomického náměstka Správy NPŠ. Ta vykonává státní správu sama nebo prostřednictvím organizace, kterou k tomu zřídí, to znamená i právo hospodaření. Vše pak slouží k jedinému cíli – ochraně přírody na území národního parku. Založení provozního sdružení NPŠ bylo připraveno autorským týmem v čele s ing. J. Tetzelim na základě řádné objednávky Správy NPŠ a CHKOŠ a ty musí hospodařit šetrně. Situace se nijak výrazně nezmění ani převodem práva hospodaření k lesům. Hlavní změna je v tom, že se počet zaměstnanců Správy zvýšil o asi 350 pracovníků a péče o lesy se mění z typu exploatačního na ekologicky stabilizující. Vše je vlastně nějak jinak. Během léta bylo nafouknuto mnoho bublin – afér. Komu měl sloužit a určitě posloužil článek p. Míkové to se můžeme jen domýšlet. Redakce by si měly uvědomit, že zveřejňování neověřených informací a pomluv nesnižuje vždy jen prestiž objektu pomluvy samé.”

Omlouváme se za zkrácenou verzi, ale celý dopis je příliš rozsáhlý. Není v něm však vysloveně citována žádná konkrétní „pomluva“ či „neověřená” informace z článku „Drzost, naivita nebo dobrá kalkulace?” Proto musíme na jeho smyslu důrazně trvat. Ing. Jiří Kec, ředitel Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava ve Vimperku, se při rozhovoru s redaktorkou M. Míkovou o návrhu smlouvy vůbec nezmínil o tom, že by šlo o pracovní verzi. A komu měl článek posloužit? To můžeme domyslet snadno. Čtenářům, aby trošku nahlédli, jakým pokušením jsou státní úředníci Správy NPŠ podrobováni, především v návrhu inkriminované smlouvy. Pokud její autor ing. J. Tetzeli pracoval na objednávku Správy NPŠ, pak by za tento návrh neměl dostat zaplacenou ani korunu! Naštěstí se zdá, že tato část práce pro NPŠ byla asi něčím navíc. Pokud NPŠ chápe svou činnost jako směřující k jedinému cíli – ochraně přírody – máme k tomu už zásadnější výhrady. Nějak se totiž z parku vytrácejí zájmy návštěvníků.

Zákon o zřízení NPŠ byl schválen podezřele rychle a domnívat se, že je bez „chybičky”, je naivní. Se stejnou rychlostí byly na Šumavě zřízeny i další Státní přírodní rezervace, ve kterých je zákaz vstupu návštěvníků i na asfaltovou silnici. A takových podobných absurdit demagogicky pojaté „ochrany” přírody je na Šumavě více.