Chceme jen opravdový a nefalšovaný národní park

Chceme jen opravdový a nefalšovaný národní park
Author	František Hail
Date	2006-03-17
Source	Prachatický deník
Genre	tisk
Respondent

Dovolte mi, abych reagoval jménem našeho občanského sdružení Přátelé Šumavy i jménem svým na článek ekonomického náměstka NP Šumava Tomáše Voráčka, zveřejněný v deníku 13. března pod názvem Komunikační problémy Šumavě nesvědčí. Jako předseda výše uvedeného sdružení a zároveň člen rady Národního parku Šumava se cítím hluboce dotčen vyjádřením pana Voráčka, že mluvím nepravdy a matu veřejnost.

Tedy ke komunikaci. Již jednou jsme se setkali na společné schůzce, kdy jste v novinách zveřejnil, že Správa NP a CHKO bude stavět levné ubytovny, aby měli turisté kam jezdit, a tím konkurovat místním podnikatelům v turismu, a to vše za peníze nás daňových poplatníků. To bylo krátce po vašem nástupu. V té době jste mi řekl, že článek nemám brát vážně, že jste to neřekl. V dalším období jsme vedení národního parku dokonce doporučeným dopisem požádali o poskytnutí některých informací. Na odpověď čekáme již od loňského léta. Od té doby nám stačil na naše dopisy odpovědět i ministr životního prostředí Libor Ambrozek a předseda vlády Jiří Paroubek. Myslíme si, že tito lidé jsou ve svých funkcích více vytíženi než úředníci Národního parku Šumava. Na rozdíl od těchto úředníků vědí, co je povinnost, ale i slušnost. Jako člen rady NP vím, jak vypadá komunikace s jejími členy, včetně obcí. Je jedna z nejhorších za trvání národního parku, který oslaví letos patnácté výročí svého založení. Jako občan bydlící a podnikající na Šumavě vím, že stejná úroveň komunikace je i mezi pracovníky národního parku. Tedy katastrofální. Ke zvládnutí komunikace jste si za státní peníze najali soukromou firmu, která vás mimo jiné učí komunikovat již skoro rok. Je luxusem státu jmenovat do funkcí úředníky bez zkušeností z řízení pracovních kolektivů a později je učit komunikovat s okolím i samotné mezi sebou.

Pokud se týká těžeb, pane Voráčku, v posledních dvou letech jsou na území NP Šumava nahodilé těžby (kůrovec, vítr) ve výši cca 60 tisíc kubíků ročně, tedy v důsledku toho jsou i nižší celkové těžby. V letech 1999 nebo 2000 to bylo ročně cca 250 tisíc kubíků ročně. Minulé vedení těžilo převážně v 8. lesním vegetačním stupni, kde jsou dnes rozsáhlé plochy holin, které se finančně náročně zalesňují. V té době byl původcem kůrovec a vítr. Vy jste dnes za lukrativním dřívím „slezli“ níže a úmyslné těžby, které zde provádíte, nazýváte, jak řekl dnes již odvolaný náměstek Mánek, „alchymií“. Proč netěžíte smrkové monokultury v minulosti poškozené jelení zvěří, kde je dřevo částečně znehodnoceno a není tak lukrativní? Zde můžete prokázat uvedenou „alchymii“ v návratu smíšených porostů s bukem a jedlí. Mimochodem, odvolaný náměstek dnes dělá managera projektu pro styk s obcemi. On, který vystupoval proti ministerstvem životního prostředí prosazované koncepci národního parku v souladu s doporučeními mezinárodní organizace IUCN.

Tím se dostávám k dalšímu bodu a tím je právě matení občanů tohoto státu v současné době vyvěšenými drahými billboardy prosazujícími divočinu. Tyto vývěsky nás, pane Voráčku, nepřesvědčí. My chceme opravdový a nefalšovaný národní park. Jsme přesvědčeni, že zatím opravdová nefalšovaná divočina na Šumavě je ve finančních záležitostech národního parku. To je další má odpověď na vámi hezky ocitovaný zákon o veřejných zakázkách. Neviděl jsem státního úředníka, který by sám přiznal alespoň náznak možné korupce. Protože naše sdružení je složeno převážně z místních obyvatel, s plnou odpovědností vám mohu sdělit, že pro místní živnostníky nejsou nastavena stejná pravidla a že zde bylo nastaveno korupční prostředí. Věřím, že nebylo nastaveno úmyslně, ale z naprosté řídící nezkušenosti současného managementu.

Závěrem chci ubezpečit všechny čtenáře i úředníky Národního parku Šumava, že naše sdružení udělá vše pro skutečný národní park a jeho slušné, poctivé zaměstnance schopné komunikovat s místními obyvateli.

(Autor je předsedou OS Přátelé Šumavy a členem Rady NP Šumava)