Co s tetřevem na Šumavě? Nechat ho v klidu

Co s tetřevem na Šumavě? Nechat ho v klidu
Author	Tomáš Jirsa
Date	2007-02-10
Source	Českobudějovický deník
Genre	tisk
Respondent

Skoro humorné divadlo představovaly loni snahy o otevření či neotevření preshraniční pěší stezky Modrý sloup. Když biologické hodnocení prof. Bejčka zmařilo ohlášené zkušební otevření, vyřešila mezinárodní skandál odstartovaný bavorskou stranou šalamounsky česká Vláda pomocí dočasné výjimky. Po dobu pěti víkendů tak turisté mohli projít od Březníku Luzenským údolím na Modrý sloup. O otevření turistické stezky z Březníku na Modrý sloup se usilovalo řadu let. Nejprve vadila neopravena hájenka na Březníku, poté padající větve, rozbitá cesta, údajný malý zájem veřejnosti a nakonec tetřev. Předkládané důvody považuji za zástupné, směřující k záměně železné opony za oponu zelenou. Za těmito důvody stojí otevřené snahy některých ochranářů - a někdy bohužel i vedení NP - uzavřít rozsáhlá území Šumavy pro veřejnost. Rozumějme tomu také tak, že do každého uzavřeného území existují propustky, aby právě ochranáři mohli kvalitu přírody v uzavřeném území kontrolovat. Ochranáři a správa parku argumentovali odborným posudkem chránícím tetřeva. Obec Modrava požádala o zpracování kritické analýzy tohoto posudku od soudního znalce v oboru ochrany přírody a oprávněné osoby k posuzovani vlivu na životní prostředí MŽP arch. Valtra. Argument, že prof. Bejček má vyšší odbornost na ochranu tetřeva než arch. Valtr, neobstojí. Šumava je natolik složitý přírodní organismus, že ochrana jednoho živočicha, tetřeva, nemůže být nadřazena nad ochranu ostatních. Analýza, kterou má obec Modrava a ostatní šumavské obce k dispozici, ukazuje, že řada odborných posudků, které navrhují uzavírat rozsáhlá území Šumavy, je účelove zpracovaných a že nepříznivý rušivý vliv turistů na tetřeva lze považovat za zástupný spekulativní důvod k vyhnání člověka ze Šumavy. Neboť, jak konstatuje studie, populace tetřeva je vázána zejména na vhodný biotop a potravní možnosti, přičemž na neobtěžující přitomnost člověka se dokáže adaptovat, takže nepříznivý vliv turisty na jeho populaci je až na konci retězce jeho přežití v území. Analýza také upozorňuje, že proklamovanou bezzásahovostí ubýva na Šumavě tzv. bezlesí, jež zde představovalo dříve 30%, přičemž dnes klesá pod 5%. Tím dochází k ohrožení a zániku 350 taxonů vzácných a chráněných rostlin a ke změně pro Šumavu typického krajinného rázu. Souhlasím s autorem analýzy, že je neetické vylučovat lidi z přírody zdůvodněním, že se jedná o území tetřevů.

Tomáš Jirsa, senátor na Šumavě