Dávaly stín už našim pradědům

Z sumava-corpus
Přejít na: navigace, hledání


Dávaly stín už našim pradědům
Author Markéta Sanalla
Date 2008-10-22
Source Mladá fronta Dnes
Genre tisk
Respondent

Vzácné stromy

V Plzeňském kraji je bezmála 350 památných stromů. Především v Pošumaví a v Českém lese jsou mezi nimi i naprosté unikáty. Lípa pod Ticholovcem u Příchovic uspěla dokonce ve finále celostátní ankety Strom roku.

Plzeň – Alej Kilometrovka, Kernerův dub nebo Koterovská lípa. Co mají tyto stromy společného? Všechny jsou chráněny jako významné památné stromy. Právě Plzeňský kraj patří k těm, které se v rámci republiky mohou pyšnit velkým množstvím památných stromů a výlet k nim si můžete naplánovat třeba právě nyní: během Evropského týdne lesů.

„Památné stromy jsou dřeviny chráněné zákonem na základě uznání svých výjimečných kvalit,“ vysvětluje Miroslav Vecka, vedoucí odboru životního prostředí Magistrátu města Plzně. Prohlášení stromu za památný tak dřevině poskytuje vyšší stupeň ochrany než mají běžně ostatní stromy. Je tak například třeba dodržovat ochrannou zónu v okolí stromu. Péče o památné stromy připadá radnicím jednotlivých měst a data o památných stromech včetně jejich evidence shromažďuje také Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. Ta vydává i odborné posudky při rozhodování o udělení statutu památný strom.

A jak takové památné stromy obvykle vypadají? „Jedná se nejčastěji o stromy výjimečných rozměrů a předpokládaného vysokého stáří, významné krajinné dominanty, stromy s vysokou estetickou hodnotou a stromy, ke kterým se váží pověsti či skutečné historické události,“ upřesňuje Lucie Brůhová z odboru životního prostředí Magistrátu města Plzně.

Mezi památnými stromy převažují listnaté dřeviny, hlavně lípy a duby. Jehličnany, kromě tisů, jsou podle slov Lucie Brůhové chráněny zřídka.

„Je pochopitelné, že výběr takových jedinců je do velké míry subjektivní. Nejčastějším důvodem k vyhlášení památného stromu je jeho mimořádná mohutnost a velký vliv má i význam, který daný strom má pro lidi žijící v okolí,“ vysvětluje Lucie Brůhová.

Příkladem může být třeba dvousetletá lípa z malé obce Platoř na Sušicku, která skončila v roce 2006 ve finále soutěže Strom roku na druhém místě a porotu zaujala především příběhem lidí, kteří žili dvě století v jejím okolí.

„Památné stromy jsou dokladem toho, jak by příroda vypadala, kdyby do ní ničivě nezasahoval člověk,“ míní Jan Kaňák, vedoucí plzeňského arboreta Sofronka. „Jsme zvyklí brát přírodu příliš kořistnicky. Místo lesa vidíme jen dřevěné desky, borůvky a houby,“ říká Kaňák.

V kraji je bezmála 350 památných stromů. Velkým množstvím památných stromů se pyšní Pošumaví i Český les. Pravým rájem starých stromů, výjimečným v rámci celé republiky, je Sušicko.

„Jsme zvyklí brát přírodu příliš kořistnicky. Místo lesa vidíme jen dřevěné desky, borůvky a houby.“ Jan Kaňák, arboretum Sofronka Vzácné stromy příklady unikátů v Plzeňském kraji Borovice lesn, Lom (TC) nejsilnější borovice lesní v ČR Douglaska tisolistá, Chudenice (KT) nejmohutnější v ČR Javor pod Zelenou Horou (PJ) nejmohutnější památný javor v ČR Pastýřova hruška, Únějovice (DO) nejsilnější památná hrušeň v ČR Jasan ztepilý, Broumov (TC) třetí nejsilnějším jasan ztepilý v ČR Smrk pod Bukovou strání (TC) s 50 metry nejvyšší strom v kraji Knížecí alej, Tachov nejpočetnější v kraji (481 stromů) Mochovské modříny (Šumava, KT) alej s nejsilnějšími modříny v ČR Jeřáb prostřední, Kosí potok (TC) jediný chráněný jeřáb prostř. v ČR Lípa u Zelených, Mokrosuky (KT) Nejsilnější památný strom v