Děravý měšec ministerstva životního prostředí

Děravý měšec ministerstva životního prostředí
Author	Jitka Marková
Date	2010-09-15
Source	ekolist.cz
Genre	internet
Respondent

Mnoho let požadují obce Šumavského národního parku socioekonomickou studii, která by definovala potřeby, priority regionu, ale také návštěvnickou únosnost území. Kvalitní socioekonomická studie by byla vítanou pomocí pro nasměrování finančních toků z veřejných i soukromých zdrojů. S nástupem ministryně Rut Bízkové se zdálo, že tento požadavek bude vyslyšen.

Zadání studie

Z odboru ekonomických nástrojů MŽP vzešla výzva k předložení nabídky. Základním požadavkem ministerských úředníků je dodržení metodologie šetření, které používá Prof. Dr. Hubert Job z würzburské univerzity. Profesor Job zpracovává analýzy návštěvnosti a ekonomický přínos turistiky v německých národních parcích. Nelze zpochybňovat metodologii ani výsledky jeho výzkumů. Lze však s určitostí říci, že nenaplňují požadavky socioekonomických studií, které musejí mít daleko širší záběr (zaměstnanost, infrastruktura – komunikace, odpadové hospodářství, telekomunikace, dopravní obslužnost).

Šetření dle požadavků ministerstva, má být soustředěno do šesti měsíců: srpen 2010 – únor 2011. Aby poskytlo relevantní údaje, musel by však průzkum zahrnovat období dvou hlavních sezón a dvou mimosezón, tedy dvanáct měsíců.

Vítězem nabídky s odměnou 1 500 000 Kč se stala firma DHV ČR, s.r.o.

Je potřebné vědět, že jednatelem této firmy byl celých osm let Ing. V. Bízek, z funkce jednatele odešel v roce 2007 v souvislosti s personálními změnami na ministerstvu životního prostředí. Od roku 2007 se stává DHV ČR vítězem a dodavatelem řady zakázek MŽP, jak je možné dohledat na internetu. Pokud DHV ČR dodrží podmínky ministerstva, vznikne jakási zpráva o návštěvnosti a jejím ekonomickém dopadu, která se bude týkat jedné mimosezóny a několika vybraných měsíců dvou hlavních sezón.

Informace od německých podnikatelů pracujících v cestovním ruchu, ale také od tamních okresních úřadů dokládají, že stará – kůrovcem zdevastovaná část Národního parku Bavorský les, je navštěvována minimálně. Televizní kampaň v české veřejnoprávní televizi opakovaně hovoří o blahodárném vlivu kůrovcové apokalypsy na rozvoj turistického ruchu. Pravdou ale zůstává, že na dřevěné kostlivce není nikdo zvědavý, turistické destinace zejí prázdnotou. Hoteliéři nabízejí pobyty hluboko pod cenou. V zemském okrese Regen je tomu naopak. Zde se nachází tzv. Nová část národního parku Bavorský les, kde se proti kůrovci aktivně se zasahuje a k rozpadu lesa zde nedochází. Problémy s obsazeností tu nemají ani pětihvězdičkové hotely.

Profesor Job toto základní rozlišení na část parku kůrovcem zdevastovanou a na část, kde je možné zasahovat do roku 2027, bohužel ignoruje. O NPBL hovoří jako o jednom celku. I přes výrazně „zelenou“ orientaci uzavírá svá sdělení slovy: „divočina národních parků nikdy nebude hnacím ekonomickým motorem regionu“.

Jobova zvěst

Rozplétání pavučiny nestandardních vztahů mezi současným vedením NPŠ, ministerstvem životního prostředí a Státním fondem životního prostředí – je během na dlouhou trať. Jde o jakýsi propletenec vztahů obchodních, příbuzenských, politických a mocenských. I to je důvod pro setrvávání Františka Krejčího funkci ředitele NPŠ.

Zakázkou o návštěvnosti a jejím dopadu na turistický ruch Šumavy – se spřízněná firma DHV obohatí o 1,5 milionu. Státní rozpočet bude o tutéž částku ochuzen. Údaje – které průzkum vyprodukuje, pravděpodobně nikomu nic neřeknou. A šumavský region bude i nadále postrádat kvalitní socioekonomickou studii.

Co už Šumava nepostrádá?

Šumavě se konečně podařilo získat zájem ministerstva. Návštěva Pavla Drobila v NPŠ, jeho průlomové rozhodnutí o zasahování v nezákonně vyhlášených bezzásahových zónách spolu s označením viníka šumavské tragédie – je nevídaným počinem. I když Martin Bursík není jediným strůjcem katastrofy. Bursíkovým našeptávačem byl především Ladislav Miko. Nelze nezmínit ani Libora Ambrozka. Těmto lidem se podařilo během několika let park přeměnit na chovnou stanici kůrovce a zcela rezignovat na základní principy ochrany přírody.

Článek byl bez posledního odstavce zveřejněn též na serveru Neviditelný pes. (pozn. redakce Ekolistu.cz)