Drobnost:Nenechte to zarůst
| Drobnost:Nenechte to zarůst | |
|---|---|
| Author | Jaromír Bláha |
| Date | 2007-08-27 |
| Source | Respekt |
| Genre | tisk |
| Respondent | |
Nenechte to zarust
Obnova pralesu na sice male, ale přitom ne bezvýznamné části lesu je velmi důležitá pro ochranu českého přírodního bohatstvi. velká část evropské lesní fauny, flory, hub a důležitých mikroorgánismu totiž životne zavisi na pude neporusene těžbou, starých stromech, dutinach, vývratech a tlejicim drevu. Hektarove holosečne kácení a odvazení vseho dřeva znemoznuje velkému poctu druhu v lesích prezit. Martin Konvicka a Lukas Cizek v Respektu argumentuji, že pro zachovani pestreho bohatství české přírody je potřeba obnovit stare, dnes už skoro zapomenute formy hospodaření v lesích. Takzvane pareziny nebo střední lesy, kde probíhá těžba, prý napodobuji davne, praveke lesy, kterými se toulala stada divokých turu. Proto na nich zavisi život některých druhu hlavně motylu, brouku či rostlin. V podstatě ve všem mají pravdu, až na jednu drobnost. Obnova pralesu - ploch ponecháných divoke přírodě, kde se lidské zásahy omezuji na naucnou stezku pro turisty - s tím není vůbec v rozporu. Středoevropsky prales totiž není nekonecny svet ponureho, vlhkeho stinu. V pestre mozaice se tam stridaji mohutne stromy a svetliny, které vznikly pádem některého z velikánu, kroviny s ležícími kmeny, mlade i stare kusy. Domov zde mají svetlomilni motyli i rostliny stinného porostu. Kdo viděl Belovezsky prales - kde se dodnes pasou stada zubru a bobri pilne kaceji - i Boubín, ví, že se od sebe až tak moc nelisi. Autori mají pravdu, že funkce pralesa, který by poskytoval domov všem druhum, nelze obnovit na padesáti hektarech. Bude potřeba větších ploch. Zatím mohou stare formy hospodaření - typicke spíše pro niziny než pro jedlobukove a smrkové hvozdy Šumavy nebo Beskyd - pomoci vybraným druhum prezit. Někde budeme podporovat pareziny podobne, jako orchidejove louky v rezervacích udrzujeme kosením. V jiných chráněných územích ponecháme volnou ruku pralesní přírodě. Hlavni rozdíl netkvi mezi parezinou či středním lesem a nedotceným pralesem, nýbrž mezi obojim na jedné straně a umelými monokulturami, které tvoří plantaze stejne starých, stejne vysokých stromu stejného druhu a holosečne vykácené paseky, na straně druhé.
Jaromír Bláha, Hnutí Duha
