Ekolog: Návrh zákona je špatný
| Ekolog: Návrh zákona je špatný | |
|---|---|
| Author | Jaroslav Nedvěd |
| Date | 2001-09-10 |
| Source | Mladá fronta Dnes |
| Genre | tisk |
| Respondent | Jaromír Bláha |
Plzeň – Starostové šumavských obcí, zástupci Plzeňského a Jihočeského kraje a ministerstva životního prostředí se po dlouhých debatách shodli na znění návrhu zákona o Národním parku Šumava. Ekologičtí aktivisté však s návrhem nesouhlasí. „Úpravy návrhu zákona, které připravili úředníci ministerstva, by mohly znamenat konec parku,“ prohlašuje dokonce Jaromír Bláha z Hnutí Duha.
- Proč se vám návrh nelíbí, když se zamlouvá zástupcům obcí i krajů?
To, že se zástupci obcí, krajů a ministerstva dokázali na něčem shodnout je dobré. Nicméně v té domluvené verzi komplexního pozměňovacího návrhu jsou podle nás zásadní chyby. Jedna z nich může dokonce vyřadit z funkce řízení národního parku. Jedná se o způsob oddělení státní správy od hospodaření s majetkem parku.
- I Hnutí Duha ale prosazovalo, aby ty dvě činnosti byly odděleny. Jak to, že vám to nyní vadí?
Jsme pro, neboť není nadále možné aby správa parku vydávala rozhodnutí, hodpodařila a ještě se kontrolovala. Ale způsob navržený ministerstvem může vést k destabilizaci parku. Má se totiž odělit samotná státní správa, tedy pouze několik úředníků, kteří vydávají kulatá razítka. Vše ostatní má zůstat jako dosud. To znamená, že pohromadě zůstanou odborné útvary, strážní služba jako kontrola a lidé s právem hospodařit. Jediným možným řešením však je oddělit státní správu spolu s kontrolou a odbornými útvary od hospodaření. Jenom tak může kontrola na hospodářskou organizaci dozírat a být na ní nezávislá.
- Jak řeší návrh zákona otázku kácení kůrovcem napadených stromů v prvních a nejcennějších zónách?
Podle mne zcela špatně. Návrh zákona připouští povinné kácení napadených stromů. Dosud se kácení povolovalo vyjímkami, které sama sobě udělovala správa parku. I tento postup jsme v uplynulých třech letech ktitizovali, protože je v rozporu s posláním národního parku. Nyní však celou záležitost návrh zákona dovádí do krajnosti. V prvních nejvíce chráněných zónách, kde by měly být preferované přírodní procesy včetně takzvaných škůdců, už by se nemuselo rozhodovat o vyjímkách, ale připouští povinnost kácet jakékoliv napadené stromy. Nemuselo by se přitom jednat jen o kůrovce, ale také hnilobu nebo jakýkoliv jiný biologický faktor. Paradoxně k tomu by v druhých méně chráněných zónách měly kácení napadených stromů dál povolovat orgány ochrany přírody.
- Ještě před několika dny jste říkal, že Hnutí Duha připravuje ve spolupráci s některými starosty šumavských obcí vlastní pozměňovací verzi návrhu zákona. Platí to i potom, co se ve čtvtek zástupci obcí ztotožnili s návrhem ministerstva životního prostředí?
Už to neplatí. Starostové poté, co se dohodli s ministerstvem, ustoupili od návrhu, který připravovali s námi. Přitom i náš návrh uvolňoval prostor pro rozvoj obcí i když na druhou stranu zpřísňoval podmínky ochrany přírody v nejcennějších partiích Šumavy.
- Jednali jste o vašich výhradách se zástupci krajů, kteří by mohli mít na budoucí podobu zákona podstatnější vliv?
Námi kritizovaný návrh byl dokončen terpve začátkem září po jednání ve Vimperku. Finální podoba byla k dospozici až den před jednáním, které se uskutečnilo 10. září ve Volarech. Tam jsem byl, o našich výhradách jsem mluvil a slyšeli je tedy i zástupci krajů, ale nevyjádřili se k nim. My s nimi chceme o našich připomínkách dál jednat až bude k diskusi větší prostor.
- Někteří představitelé státní správy i samospráv říkají, že vaše představy o budoucnosti Šumavy odporují rozvoji obcí. Upozorňují, že tam nemohou být pralesy a skanzeny, protože by hrozil zánik turistického ruchu a vylidnění Šumavy. Připouštíte, že takové obavy mají racionální základ?
Naše analýza praktických příkladů ze zahraničí ukazuje, že skutečnost bývá spíš opačná. Zdá se, že lidé stále více vyhledávají nepoškozenou přírodu. Jako konkrétní případ lze uvést Bavorský les, kde správci nechávají jádro parku samostatnému vývoji. Ukazuje se, že turistický ruch tam stoupá a profit, který regionu vzniká, je vyšší než ztráty způsobené tím, že se tam přestalo prodávat dřevo. Trendy v zahraničí navíc dokládají, že takzvaná ekoturistika je sektorem, který se v celé oblasti cestovním ruchu nejdynamičtěji rozvíjí a má velký potenciál do budoucna. Řada lidí totiž zřejmě například před dovolenou u moře dává přednost návštěvě chráněného území.
