Ekologický analfabetismus a podivný „expert“

Ekologický analfabetismus a podivný „expert“
Author	Jakub Patočka
Date	1999-08-31
Source	Lidové noviny
Genre	tisk
Respondent

Pro Sedmou generaci a Lidové noviny udělám výjimku ze své zásady nepsat o Ivanu Brezinovi. Přiměla mě k tomu skutečnost, že mu Lidové noviny poskytly své stránky k tištění vulgárních článků o ekologických iniciativách. Deník, v jehož možnou obrodu v duchu slavných tradic jsem jako jeden z asi posledních stále ještě věřil, se tak zostudil víc než tabloidním komiksem či pořádáním anket o Češku století. Neměl bych Lidovým novinám za zlé, jako mnozí, že Brezinu zaměstnaly. Při dnešní nouzi nelze přehlédnout, že onen umanutý muž jako stylista v českém žurnalistickém úhoru vyniká nad průměr. Ale tak jako noviny dbalé své pověsti nenechají psát srbského nacionalistu o Kosovu, tak nesmí žádné solidní médium u nás připustit, aby mu z případné smlouvy s Ivanem Brezinou vypadla klauzule přísně mu zakazující psát cokoli o ekologii. Globalizace jako buřinka Pro člověka alespoň zběžně obeznámeného s problematikou globalizace, s níž jeden z článků Ivana Breziny volně souvisí, je takřka každý řádek jeho textu těžko stravitelným soustem. Bezmála každá dokončená věta prohloubí úžas nad tím, že se s takto bezbřehým blábolem setkáváme v deníku, který se pokládá za intelektuálně vyspělý. Brezina si troufá psát o globalizaci (18. června), aniž by rozlišoval pojmy globální a mezinárodní. Čtenáře, který neví, že nečte běžný komentář, ale další z bitev soukromého džihádu, který redaktor Brezina vede proti tuzemským ekologickým iniciativám, záhy cosi zarazí. Autor, jen co se tkne svého skutečného tématu, upadá do stavu, který má možná blízko k zuřivosti: když potměšile opatřuje Jana Kellera charakteristikou "guru českých environmentalistů", musí ji ještě rozšířit o slůvko "stárnoucí". Můj ty světe! Všichni stárneme, žel jen někteří dospívají. A dospělí lépe zvládají své emoce. Právě dětinsky nezvládaným vztekem lze vysvětlit absenci logiky, které se daří jen při chladné mysli. Když Ivan Brezina vykládá Hitlera z teoretika de Gobineaua, zločiny komunismu z Karla Marxe a pražské pouliční násilí z úvah Kellerových, Petra Kužvarta či mých, skončí větou: "Jan Křeček tedy za nic nemůže." Není třeba zvláště bystrého úsudku, abychom odhalili, že autor si zde nepočíná ani za mák logicky. Nebo bude chtít někdo obhajovat tezi, že Stalin a Hitler jsou bez viny, že Josefa Čapka má na svědomí čistě de Gobineau, zatímco Miladu Horákovou výhradně Karel Marx? Neptám se Ivana Breziny, zajímá mě odpověď příslušného editora v LN. Ubohost argumentace vyniká iv pěti bodech, kterými redaktor Brezina zkouší prokázat shodné rysy komunismu, fašismu a ekoanarchismu. Předně - dopouští se tu už opět implicitní lži: k ekoanarchismu se nehlásím, naopak, mé kritické postoje k anarchismu ve všech jeho mutacích jsou dostatečně známy. Možná tedy ekoanarchismus se podobá komunismu a fašismu, ale není konceptem, k němuž bych měl já nebo zdejší ekologické hnutí blízko. Leč Brezinových pět bodů postrádá smysl i jako samostatný celek. První čtyři body nejsou než variace na dávno vyvrácené nesmysly (v duchu: máte-li ideál jak zlepšit společnost, skončíte zákonitě jako nejhorší vyvrhel). Svým zvláštním způsobem je zajímavý pátý bod, který Ivan Brezina podle všeho považuje za důkaz zvrhlého smýšlení tuzemských ekologů: "Ekologie zpochybňuje liberální pohled na svět," cituje Brezina Ivana Dejmala jako proroka zelené totality. Jak je možné, že editor v LN připustí publikování článku, který tuto větu vydává za zárodek totalitního myšlení? Neví, že existují i neliberální demokratické platformy? Už by se mohlo zdát, že čtenář, který se těšil, jak mu Ivan Brezina objasní, co si pod pojmem globalizace představuje on sám, odejde neuspokojen. V samém závěru textu se však ukáže, že redaktor globalizaci ve svém nekomplikovaném světě přiřadil funkci jakési buřinky Pana Tau. Člověk podezírá své smysly z poťouchlosti, když čte: "Jen díky globalizaci mohou ekologické organizace typu Jihočeských matek dostávat na svůj boj proti Temelínu peníze ze západoevropských zemí." Ano, i tak dnes píší do Lidových novin jejich redaktoři. Glosa k článkům o kůrovci Vůbec nejbizarnější je, když se Ivan Brezina začne vydávat za ekologicky vzdělaného experta (stalo se 16. června a znovu 28. července v LN). To je zase možné jen proto, že editoři v Lidových novinách nejsou v ekologii vzdělaní ani stopově. Už zase je to tentýž povzdech: dokud nebude základní ekologický přehled považován za nezbytnou součást minima kulturního rozhledu, bude se moci beze strachu z okamžitého výsměchu vydávat za ekologického experta kdokoli. Ve sporu o kůrovce na Šumavě proti sobě v akademické rovině stojí velká většina odborných ekologů proti velké většině lesních inženýrů. Nikoli náhodou ekologické iniciativy stojí na straně první skupiny, zatímco dřevorubci na straně skupiny druhé. Skutečnost, že se Ivan Brezina postavil na stranu lesních inženýrů, nemá v jeho textu jiné vysvětlení, než mezi řádky vytušitelnou zásadu stát vždy proti ekologickým iniciativám. Ta jej přivádí až k obskurním konspirativně-spikleneckým teoriím namířeným proti skutečným odborným ekologům, kteří prý chtějí nechat les sežrat, aby jej potom mohli zkoumat. Extempore s premiérem Věrnost zásadě "zhanobený ekologický aktivista, dobrý ekologický aktivista" Ivan Brezina bezděčně, ale o to průzračněji, prokáže i ve svém ohrazení proti neuváženému výpadu předsedy vlády, který jej obvinil, že bere peníze od ČEZ. Lidi z ekologických iniciativ Brezina (2. července) tituluje: "přátelé Zeleného údolí, pišišvoři z nejrůznějších pseudoekologických hnutíček, uctívači kůrovce a další podivíni". Brezina se samolibě domýšlí, že lidé v ekologickém hnutí se z výpadu Miloše Zemana radovali. Není to pravda. Střetnou-li se dvě paranoidní vize, není to podívaná k radosti. Naopak, je vlastně dosti smutné, že Miloš Zeman neuváženě poskytl Brezinovi příležitost vřadit se do společnosti obětí jeho spiklenecké mánie. Ivan Brezina premiéra hned s gustem žaloval. Uvidíme, jak se spor bude vyvíjet, nevylučoval bych v důkazním řízení překvapení. Sám si ale rozmýšlím, nenavrhnu-li, aby se Duha pokusila přihodit k 300 000 Kč za poškozování dobrého jména, které nedávno dostala od ČEZ, pár set tisíc i od LN. Měly se lépe rozmyslet, než svému redaktoru Brezinovi otiskly větu: "... v článku Má smrt jméno Černobyl? (jsem) demaskoval lži Hnutí DUHA o apokalyptických následcích havárie ukrajinské jaderné elektrárny". Ivan Brezina své bludy proti ekologickým iniciativám snáší se savonarolovským zápalem, jenž předsedu vlády svedl k dojmu, že to dělá za peníze. Když se Voskovec s Werichem baví na účet srovnatelné omezenosti, táží se: "Pane, vy ste tak blbej, nebo placenej?" Je neštěstím našeho premiéra, že jeho politická mysl dlí ve světě tajuplných spiknutí, takže si umí představit pouze druhou možnost. O autorovi, Zástupce šéfredaktora Literárních novin