Experti odhadli chování kůrovce, jenž vloni napadl méně stromů

Experti odhadli chování kůrovce, jenž vloni napadl méně stromů
Author	Eva Kastnerová
Date	1999/01/04
Source	Mladá fronta Dnes
Genre	tisk
Respondent

Šumava - Prognózy expertů ze šumavského národního parku, že kůrovec v roce 1998 napadne menší množství stromů než v minulých letech, se naplnily. Z lesa odvezli lesníci necelých šedesát tisíc kubických metrů dřeva, zatímco předloni to bylo téměř jednou tak velké množství. "Pětadevadesát procent pokácených stromů prodáme v tuzemsku. Zbytek je určen na export. K vývozu přistupujeme jen tehdy, když v daný okamžik nemají tuzemští obchodníci o dřevo zájem. Nákup se jim vyplatí jen do určité vzdálenosti. Pak už je kvůli dopravě dřevo drahé a nikdo je nechce. Proto občas sáhneme po exportu do Německa," vysvětluje mluvčí Národního parku Šumava Zdeněk Kantořík důvody vývozu dřeva do zahraničí. Nejvíce napadeného šumavského dřeva putovalo na export v roce 1996, tedy na začátku kůrovcové kalamity na jihozápadě Čech. Do zahraničí tehdy park prodal čtrnáct procent pokácených stromů. Oproti předloňsku se vloni z lesů příblížilo méně dřeva vrtulníkem, který lesáci používají hlavně v nepřístupných terénech. "Původně jsme počítali s přiblížením devatenácti tisíc kubických metrů dřeva, ale nakonec jich bylo pouze třináct. Vše má na svědomí špatné počasí. I když firma nakonec nasadila dva vrtulníky, nestihla vše odvézt. Stroj mohl létat třeba jen dva dny v týdnu, protože jinak to počasí nedovolilo," konstaoval mluvčí šumavského národního parku Zdeněk Kantořík. Největší podíl na odvozu dřeva mají koňské potahy. S jejich pomocí se podařilo odvézt téměř čtyřicet čtyři tisíce kubických metrů dřeva, s univerzálními kolovými traktory pak sedmatřicet tisíc kubíků. "Koňský potah je asi nejšetrnější k přírodě, navíc se dostane do hůře přístupných oblastí, kde by traktory napáchaly velkou škodu. Čísla se překrývají, protože kůň strom táhne třeba jen kus, a pak nastupuje traktor," vysvětluje Kantořík. Zatímco dosud mohli správci parku těžit napadené dřevo jen v druhých zónách, před několika dny vědecká rada souhlasila i se zásahem v nejcennější části Šumavy - v první zóně. "Rozhodnutí rady ještě neznamená, že skutečně budeme zasahovat. Jedná se asi o pět či šest lokalit. Pokud se některý z účastníků správního řízení vysloví proti, bude záležitost projednávat ministerstvo životního prostředí, které nemusí dát souhlas. Aby byl zásah k něčemu, musí se uskutečnit nejpozději v polovině května," vysvětlil Zdeněk Kantořík, proč zatím není o zásahu v první zóně definitivně rozhodnuto.