Fórum čtenářů: Jak jste spokojeni s hejtmanem Zimolou? Pořád tady funguje „něco za něco“

Fórum čtenářů: Jak jste spokojeni s hejtmanem Zimolou? Pořád tady funguje „něco za něco“
Author	Pavla Matějková
Date	2009-12-01
Source	Mladá fronta Dnes
Genre	tisk
Respondent

Z dosavadního působení hejtmana Jiřího Zimoly je zřejmé, že ochrana jihočeské přírody mu není lhostejná. Věčným problémem je ovšem střet zájmu na ochraně přírodních hodnot se zájmem na hospodářském růstu, rozvoji turistického ruchu, využití rekreačního potenciálu, kterým Jihočeský kraj bohatě oplývá. Je tedy evidentní, že ačkoliv sám hejtman stojí proti záměrům neslučitelným s ochranou přírody, jako je například lyžařské centrum Špičák, a sám přitom uznává, že lyžování v Boleticích, tolik prosazované předchozím hejtmanem Jiřím Zahradníkem, nemá racionální základ, nadále přetrvávají tlaky „něco za něco“. Tedy například: zachráníme Špičák, ale pustíme Smrčinu. Nejvyšším rizikem pak zůstává tzv. salámová metoda. Chceme jen lanovku, hlásají někteří starostové Lipenska...ale až bude lanovka, vzroste tlak na sjezdovku, protože s jídlem roste chuť. Je pozitivní, že hejtman v Boleticích prosazuje pouze šetrné formy turistiky.

Ovšem zároveň podporuje vyjmutí půdy z vojenské držby. Na první pohled sice pozitivní počin, ovšem druhotně velmi kontroverzní rozhodnutí. Jakmile bude území Boletic, byť jen jeho část, pod civilní správou, vznikne reálná možnost územně-plánovacích změn, urbanizace, zastavování, tlaky podobné těm, které vznikají kolem Lipna. Také obhospodařování zvláště chráněných území v Boleticích by bylo bez vojenských aktivit paradoxně velmi špatně nahraditelné, a tím velice drahé. Boletice jsou vysoce cenným přírodním územím, úzce spjaté právě s nutností aktivního výcviku armády, a ačkoliv by se mohlo zdát, že vojenské újezdy patří svým účelem minulosti, právě pro tamní přírodu jsou nutností. Proto je velmi zásadní, aby vedení Jihočeského kraje, a to nejen hejtman, otevřeně spolupracovalo s odborníky na ochranu přírody, kteří by jednak vysvětlili problémy a rizika a následně hledali společná řešení.

Pavla Matějková, Sdružení Calla