Hejtman Jihočeského kraje, senátoři, obce vyzývají – Zachraňme Šumavu

Hejtman Jihočeského kraje, senátoři, obce vyzývají – Zachraňme Šumavu
Author	Zachraňme Šumavu
Date	2008-09-18
Source
Genre	tisk
Respondent

Zachraňme Šumavu – tak se jmenuje výstava v Písecké bráně na Hradčanech v Praze, která začala vernisáží 18. září a potrvá do 24. září.

Stejnojmenná iniciativa byla představena hejtmanem Janem Zahradníkem, senátory Tomášem Jirsou (ODS), Jiřinou Rippelovou (ČSSD), Josefem Kalbáčem (KDU-ČSL) a zástupci Svazu obcí NPŠ. K problematice péče o lesy v Národním parku Šumava se vyjádřili též odborníci z řad lesníků – např. Radomír Mrkva nebo Ivo Vicena. Slavnostního zahájení výstavy se ujal prezident republiky Václav Klaus.

Petiční arch ve formátu .doc ke stažení

Prezident jasně deklaroval svou podporu snaze o záchranu Šumavy a současnou snahu ministerstva životního prostředí označil za koncepčně nesprávnou ideologii. K podpoře iniciativy Zachraňme Šumavu se přidal i pražský primátor Pavel Bém.

Téma Šumava se opětovně vrací. Situace je alarmující, důvodů je několik.

V Národním parku Šumava padlo orkánem Kyrill v lednu 2007 cca 1 milion m3smrkových porostů. Padlé stromy nebyly kompletně zpracovány (asanovány). Toto nezpracované dříví bylo vzápětí napadeno kůrovcem a často se na něm do podzimu vyvinuly dvě generace škůdce. Správa NPŠ a MŽP si nepřipouští, jakou kalamitu vyvolalo jejich rozhodnutí ponechat na Šumavě 140 000 m3kmenů bez zpracování. Byla odstartována kalamita, která nezasáhne-li se proti ní, může zničit celou Šumavu.

Správa parku ve skutečnosti využila orkánu Kyrill k (de facto) rozšíření prvního (bezzásahového) pásma ochrany, o jehož rozloze i tempu rozšiřování by se jinak (de iure) musela dohodnout s obcemi uvnitř parku, které jsou mimo jiné také vlastníky lesů. Výsledkem je nejen protest obcí proti tomuto rozhodnutí, ale i to, že některé obce chtějí vyjmout své lesy z národního parku.

Alarmující rozšíření kůrovce vyvolává i přeshraniční napětí. Korespondence bavorského ministra zemědělství a lesnictví Josefa Millera a rakouského resortního ministra Josefa Pröllema, adresovaná českému ministru životního prostředí, poukazuje na ohrožení jejich lesů kůrovcem, který se šíří z NPŠ. Upozorňují na to, že neplníme mezistátní dohody o ochraně lesa v hraničním území. Ministři žádají aktivní zásah proti kůrovci tam, kde se jejich lesy stýkají s našimi. Odezvou je stížnost aktivistů z Hnutí Duha k Evropské komisi na Rakousko a Německo kvůli údajnému poškození českých lesů tím, že z obavy před kůrovcem zřídily na hranici ochranné pufrační zóny.

Spory se vedou i o přístup do národního parku. MŽP, vedení NPŠ a ekologičtí aktivisté chtějí přístup do parku omezovat, na pomoc si berou perlorodku a tetřeva. Tomu se brání nejen návštěvníci Šumavy, ale i starostové, kteří turistický ruch podporují i pro pracovní příležitosti. Již léta trvá jednání o přístupu po historické cestě z Březníku na Luzný v místě Modrého sloupu. Teď se uvažuje o zdlouhavém, přírodu více zatěžujícím a turisticky nepohodlném obchvatu. Ani po deseti měsících jednání se nepodařilo dohodnout s orgány ochrany přírody přístupovou cestu z české strany na Roklan, ačkoliv obce a regiony z obou stran hranice nabídly orgánům ochrany přírody již několik variant. Zejména část Šumavy v Plzeňském kraji má rozsáhlá nepřístupná území a o dalších se s vidinou obnovy šumavské divočiny jedná.

Šumavské obce podaly proti rozhodnutí ministra životního prostředí o ponechání nezpracovaného dřeva nejprve dovolání, poté žalobu pro nečinnost a poté žalobu správní. Plzeňský kraj dokonce přijal návrh zákona, který ministerstvu a správě NPŠ odnímá pravomoc park řídit. S požadavkem na okamžité řešení kalamitní situace na Šumavě se na vládu postupně obracejí šumavské obce, vlastníci lesů, Jihočeský kraj a hejtman Jan Zahradník a nakonec i 22 senátorů otevřeným dopisem. Nyní se peticí vládě a parlamentu přidává i veřejnost.

Během této mediální bitvy však přemnožený kůrovec likviduje další stovky hektarů šumavských lesů. Dnes již zcela uschly nejen staleté stromy na Trojmezné, ale i všechny lesy v okolí Plešného jezera, Luzný a Březník. Do konce roku uschnou lesy v oblasti Pramenů Vltavy a v Černohorském pralese. Zanikají nejcennější pralesní zbytky, kvůli kterým byl park vyhlášen.

Budoucnosti Šumavy není jen lokální otázka, odumírají zde největší lesní plochy ve střední Evropě. Na Šumavě probíhající ekologický experiment může skončit katastrofou. Situace vyžaduje okamžité řešení na vládní úrovni.

Podle tiskové zprávy k výstavě Zachraňme Šumavu, red.