Hlavní lákadlo jarní Šumavy: ticho
Hlavní lákadlo jarní Šumavy: ticho | |
---|---|
Author | Mladá fronta Dnes |
Date | 2008-05-19 |
Source | Mladá fronta Dnes |
Genre | tisk |
Respondent |
Šumava – Mladá frontaDneszmapovala nejznámější a nejzajímavější místa v Národním parku Šumava, na která se již mohou turisté vypravit. Kvůli stále se zvyšujícímu počtu cyklistů chtějí strážci stezky pouze pro kola a jiné jen pro pěší. Brzy budou otevřeny i nové hraniční přechody
Šumava – Máte-li chuť udělat si výlet na Šumavu, je ten nejsprávnější čas. Cyklostezky a turistické trasy ještě nejsou plné turistů. V hotelech i penzionech seženete bez problémů ubytování a mnohdy i za nižší ceny než v hlavní sezoně. A hlavně, ta nejzajímavější místa v parku jsou už připravena nabídnout všem nádherné přírodní divadlo.
Mladá frontaDnesse vydala na nejznámější lokality. Ujela 150 kilometrů od Vimperka přes Horskou Kvildu na Srní, Prášily, Poledník, jezero Laka, do údolí Roklanského potoka, na Javoří slať, Modravu a Kvildu. Návštěvníci se musejí připravit na to, že některé lesní cesty jsou po zimě ještě poškozené stékající vodou. Na oplátku za to si ale budete moct vychutnat „šumavské ticho“ téměř sami.
Vila uhlobarona na Modravě Prvním tipem je výlet ze západočeských Prášil na vrchol Ždánidel. Na tomto kopci můžete vidět na rozdíl od většiny míst v parku smíšený les s buky, ve vyšších polohách pak v první zóně vyvrácené stromy po loňském orkánu Kyrill. Na vrchol vede uježděná cesta vhodná i pro cykloturistiku, kterou lemují odpočívadla. Je odsud zajímavý výhled na Plesnou i rozhlednu na Poledníku.
Při zpáteční cestě lze odbočit k jezeru Laka, které je přístupné po stezce, vedoucí podél první zóny šumavského parku pod horou Plesná. V některých místech ještě těžká technika odstraňuje polomy. U cest jsou vidět i černé plastové feromonové lapače, sloužící k odchytu kůrovce. Jezero Laka je nejvýše položené a zároveň nejmenší jezero na Šumavě s vodní plochou 2,78 hektaru. Zajímavostí jsou plovoucí rašelinové ostrůvky. Pokud chcete naopak zhlédnout celou Šumavu a případně i Alpy, není nic snazšího než vyrazit na rozhlednu Poledník. Nejlépe se k ní dostanete z Prášil nebo ze Srní. Poledník je otevřen v hlavní sezoně denně od 10 do 18 hodin, nyní zatím jen o víkendech od 10 do 16 hodin. Původně 37 metrů vysoká rozhledna s 227 schody sloužila jako protivzdušná obrana státu, zároveň se zde za minulého režimu i odposlouchávala rádia v sousedním Německu. „Ze tří pater je impozantní výhled na celou Šumavu, za slunečného počasí i na Alpy. V létě tu ale bývá dost plno,“ uvedl milovník rozhleden Jiří Stieber z Českého Krumlova, který byl na Poledníku minimálně desetkrát.
Stezka k uvedené rozhledně je ale po zimě v horším stavu, především stékající voda v ní vymlela díry, místy tu ještě leží zbytky sněhu. Cyklisté tak musí počítat s tím, že někde budou muset kola tlačit. Z Poledníku se nabízí ideální výlet přes Javoří slať na Modravu – tedy údolím Roklanského potoka. Cesta vás dovede přímo na Modravu k návštěvnickému centra dřevařství. Zde se můžete například dozvědět, které vlastnosti dřevu umožňují, že plave vybudovanými kanály nebo za jakých okolností se může utopit.
„Samozřejmě neopomíjíme ani slavnou historii výroby dřeva rezonančního. Návštěvníci si vyzkoušejí, jak zní hudební nástroj s rezonanční a nerezonanční ozvučnou deskou a zjistí, proč tomu tak je,“ vysvětluje autor projektu návštěvnických center Radek Novotný. V centru na Modravě si můžete vyrobit i dřeváky nebo přespat v jednoduché ubytovně s osmi lůžky. „Nechceme konkurovat místním podnikatelům, ale rozšířit služby turistům v obci,“ naznačil starosta Modravy Antonín Schubert.
Podobných center zaměřených na určitý druh tradičních řemesel či produktů má vzniknout na Šumavě do pěti let hned několik. Na Modravě si pak můžete nad Klostermannovou chatou ještě prohlédnout i netradiční dům uhlobarona a miliardáře Zdeňka Bakaly, zasazený přímo do terénu.
Posledním místem, které láká k výletu, je nejvýše položená obec v zemi – Kvilda. Zajímavostí zde je kostel svatého Štěpána, jehož současný vzhled je již třetí podobou prvotní stavby. Původní kostel, postavený v roce 1765, byl zároveň poslední dřevěným objektem svého druhu na Šumavě. Čelní strana kostela patřícího církvi je nyní čerstvě opravena, konkrétně pobita novými šindeli. „Připravujeme i opravu sousedního hřbitova. Momentálně je už oplocen, postupně sem chceme vrátit i náhrobní desky, které byly v minulosti poškozeny. Pro turisty bude zajímavá i výstava o zaniklých šumavských obcích. Přístupná bude od července,“ sdělil starosta Kvildy Václav Vostradovský.
Mimosezonní slevy Většina penzionů v těchto dnech nabízí ubytování ještě za mimosezonní ceny. Ty se zdraží zhruba o 10 až 20 procent na začátku června. Hoteliéři ale upozorňují, že počítat s letní dovolenou na Šumavě už je téměř nemožné.
„Nyní ještě volné pokoje máme, ale celé léto až do září už je téměř vyprodané. Takový zájem nepamatuji, denně mi chodí pět až šest mailů s dotazy na volné termíny,“ potvrdila provozní penzionu Borůvka na Borových Ladách Jana Kydoňová.
Nejvíce obsazeny na letní dovolenou jsou penziony a hotely na přelomu července a srpna. Mezi obce, které patří k největším návštěvnickým hitům, lze počítat Kvildu, Horskou Kvildu, Borovou Ladu, Prášily, Modravu a Srní. Sehnat zde volná lůžka za nižší ceny v těchto termínech už je téměř nemožné. Naopak volněji je v prvních týdnech července, v červnu a na konci srpna. Určitě se vyplatí si lůžka dopředu zamluvit.
„Už loni jsme na Šumavě byli a rovnou si vlastně rok dopředu zarezervovali pobyt na letošní léto. Finančně je taková dovolená srovnatelná například s pobytem v Chorvatsku,“ řekl Pavel Štěpánek ze Strakonic, který jezdí na Šumavu o letních prázdninách pravidelně.