Horší než pytláci

Horší než pytláci
Author	Jana Flašková
Date	2004-07-27
Source	Ring
Genre	tisk
Respondent

Životní prostředí a ekologie

Boj s větrnými mlýny připomíná pokus ochránců přírody o záchranu rysa ostrovida ve volné přírodě. Většina těchto chráněných šelem končí jako trofej na stěnách. Smutné je, že se tak děje nejčastěji vinou myslivců.

Místo toho, aby rysy chránili, zabíjejí je na potkání. Hlavní potravou této vzácné kočky je totiž srnčí zvěř. Pokud klesnou její počty, myslivci by byli donuceni méně lovit. „Zatím se žádnému nepodařilo nic dokázat. Smrt ostrovidů svádí na pytláky, jenže většina z nich je zastřelena tři dny před nebo po úplňku, kdy hajní chodí na čekanou. Pytláci loví v průběhu celého měsíce a na posedu je rozhodně nepotkáte. Také šance, že by při svém způsobu lovu narazili na tak plaché zvíře, je minimální,“ říká zoolog Jaroslav Červený.

Hledači lebek

Rysové nemají namále poprvé. „V sedmdesátých letech byli téměř vyhubeni. Ochranáři proto začali s umělým odchovem a vypouštěním odrostlých mláďat do přírody. Šlo o jednorázovou akci, ale její výsledky pobíhají po českých lesích dodnes.“ Jestli tomu tak bude i nadále, zůstává otázkou. Jaroslav Červený se již několik let zabývá zkoumáním ostrovidů a jejich úmrtí. Za dva roky viděl šedesát lebek zabitých rysů! „S kamarádem jsme objížděli vesnické hospody a vyptávali se, zda někdo neví o nějakém novém úlovku. Vysvětlil jsem, že potřebuji alespoň zaznamenat, zda šlo o samce, či samici a jak bylo zvíře staré. Když jsem slíbil, že nebudu dělat problémy, většinou vyhověli,“ vysvětluje zoolog. Sliby plní. Ne proto, aby dodržel slovo, ale nic jiného mu nezbývá. Chybějí důkazy. Každý tvrdí, že zvíře našel už mrtvé. „Může to být pravda. Vím o postřeleném samci, který zraněním podlehl až po třech nedělích.“

Šokující nález

Jaroslav Červený šelmy odchytává a v narkóze je opatřuje obojky s vysílačkami. Podle nich snadno určí, kde se zvíře nachází. „Nedávno k nám přijela návštěva z Německa a zajímala se o výsledky sledování. Chtěli jsme jim je předvést v praxi a šli jsme po signálu z Prachaticka. Místo mladé samice jsme našli její rozkládající se tělo. Při pitvě jsme zjistili, že měla tři mláďata, která byla v době nálezu s jistotou po smrti. Rysice byla před dvěma lety postřelena na tom samém místě. Tehdy ovšem vyvázla jen s přeraženou nohou.“ Účinným řešením by podle ochranářů přírody bylo zakázat odstřel jen v prvních zónách národních parků, ve druhé a třetí zóně jej umožnit prostřednictvím povolenek a v blízkosti měst povolit lov bez omezení. V Německu je zákon o ochraně rysů vůči zvířeti mnohem benevolentnější. Jedna šelma tam zavítala až do města, kde se několik nocí sháněla po potravě.

Krvežíznivý zabiják?

V tuzemsku však lidé stále v rysech vidí krvežíznivé zabijáky, číhající na stromech na oběť, a podle toho k nimi přistupují. Někteří jsou dokonce proti návratu ostrovida do volné přírody. Většinou se jedná o zastánce názoru, podle něhož co nelze sníst nebo nějak využít, nemá právo žít. „Rys je opravdu pozoruhodný lovec. Váží zpravidla okolo pětatřiceti kilogramů, přičemž dokáže zabít osmdesátikilovou laň. Tvrzení o jeho zabijáckých choutkách jsou však přehnaná. Má úlohu zdravotní policie lovící nemocná nebo zraněná zvířata a dělat z něj vraždící monstrum je nesmysl,“ tvrdí Jaroslav Červený. Sám nepočítá s úplným vyhubením rysů v Čechách. Ze Slovenska k nám totiž pořád přicházejí další.