Ivan Brezina, bulvár a Nedej se!

Z sumava-corpus
Přejít na: navigace, hledání


Ivan Brezina, bulvár a Nedej se!
Author Vladimír Just
Date 2002-03-28
Source Reflex
Genre tisk
Respondent

V Reflexu 8/02 kritizoval publicista Ivan Brezina ekologický magazín České televize Nedej se! a jeho dramaturga Pavla Bezoušku. Dnes dáváme prostor protistraně. Publicista Vladimír Just stejný pořad hájí a připomíná fakta, která podle jeho názoru nelze opomenout. (red.)

V témže čísle Reflexu, v článku Co se stalo novinám?, podává redakce mj. návod, jak rozpoznat seriózní publicistiku od bulváru: „Odpovídá dramatičnost titulku obsahu článku? Je jasné, odkud informace novinář získal? Obsahuje článek odkazy na zdroje? Dává novinář dostatek prostoru oběma stranám sporu? Jsou informace přesné i v detailech? „ O pár stránek dál se paradoxně objevil text, který ani jediný z citovaných požadavků neplní, spíš exemplárně předvádí citované znaky bulváru (Ivan Brezina: Klackem do hlavy). Je psán v literárním žánru, který jeho autor vyvinul k dokonalosti: v žánru udání. Končí jasnou denunciační výzvou řediteli, aby Nedej se!, pořad, který „dělá Kavčím horám ostudu“, konečně zakázal: „Teď je na tahu ředitel Balvín!“

Nepřesnosti v detailech

Připojuji se k Brezinovi, že z určitého hlediska Nedej se! nehorázné je. Jeho největší nehorázností je totální mediální izolovanost: už 12 let je jediným investigativním ekologickým pořadem na obrazovce s nulovým vlivem na mediální okolí. V okolí vládne spíš ekologická negramotnost (například neustále do lidí vtloukaný blud, dávno ve světě vyvrácený, že neexistuje žádná energetická alternativa ke sporu jádro-uhlí). Dokonce ani tehdy, když Nedej se! odhalovalo „kauzy“ celospolečenského dosahu (mystifikace ČEZ, Rajchéřov, „vyšší zájmy“ při plánování obchvatů, potěmkinské národní pseudoparky, jimiž se maskuje kšeft se dřívím), se pořad za celou svou historii nepropracoval do prime timu. Jeho sledovanost, tudíž i informovanost veřejnosti a společenská důsažnost kritiky zpravidla nepřesáhly dvě procenta. Přitom takových vzájemně si konkurujících Nedej se! (ať už zaměřených výchovně, cestopisecky, nebo kriticky) už mělo u nás dávno běžet deset! Jelikož je Nedej se! jediné, musí plnit i víc funkcí. Odtud jeho problémy. Je žánrově nejednotné, nevyrovnané, jednou spíš magazín, podruhé reportáž, potřetí vědecká přednáška či obrazový esej, počtvrté tvrdá kritika vlády, popáté exotický cestopis. Někdy všechno najednou. Průvodními slabinami jsou nevhodně polopatistický hudební komentář, stereotypně rozezlený, ironický hlas anonymní moderátorky (tak adresný pořad by měl mít i adresného nositele každého hlasu a názoru). Výsledkem neblahé „multifunkčnosti“ Nedej se pak bývá, že „osvětáři“ si tu a tam stěžují na kritiku, rozezlení občané na plytkou zábavnost a zábavymilovní konzumenti na přílišnou osvětovost a investigativnost. Jediní, kdo si už řadu let stěžují na všechno, jsou politici – a jejich echa v teleradách (z nich cituje i Brezina: radního Petra Štěpánka a někdejšího tajemníka vysílací rady, dnes Klausova imagologa a mezitím podle Breziny „ nezávislého novináře“ Ladislava Jakla). Výhrady politiků Brezina doslova papouškuje. Například chápavě vysvětlí Kužvartův postoj, proč před redaktory Nedej se! nedůstojně prchá – prý právem „odmítá být komparsem „ v tendenčním pořadu. Vzápětí však protismyslně vytýká pořadu „nevyváženost“ (což bývá v českém kontextu jen korektní překlad slova „cenzura“): prý „nedává prostor jiným lidem, než jsou organizátoři různých bojůvek“. Toto tvrzení je mimochodem žalovatelnou urážkou pro pravidelné hosty pořadu z řad přírodovědců (namátkou: profesor Sehnal, Krahulec, Povolný, Moldan, docenti Braniš, Spitzer, Prach, RNDr. Vlašín, dr. Bibelriether, ing. Sinner, ing. Míchal, ing. Dejmal, ing. Krejčí aj.). Shrňme: jediný ekologický investigativní pořad na obrazovce má být zakázán právě proto, že je investigativní – tj. plní funkci „hlídacího psa“ občanské veřejnosti vůči úřadům (a plní ji dobře, o čemž svědčí protesty kritizovaných institucí). Má být zakázán pořad s trvalou podporou přírodovědecké obce, od šéfů přírodovědných ústavů AV ČR až po ekologické občanské iniciativy: ti všichni Nedej se!, i při eventuálních dílčích výhradách k jeho formě, odborně zaštiťují a hájí jako „svou“ platformu. To je fakt, o němž velmi dobře vědí šéfové Kavčích hor Mathém počínaje a Balvínem konče; to jenom Ivan Brezina jej čtenáři zamlčuje a degraduje široké spektrum příznivců po marxisticku na „skupinku intelektuálů, kteří začnou křičet“.

Dramatičnost titulu, nicotnost obsahu

Dramatičnost titulu i mezititulků (Temné dunění bubnů, Ruka ruku myje) je v křiklavém rozporu s věcně nicotným, marginálním obsahem výtek. Brezina mi například pod nadpisem Ruka ruku myje vytýká jako „krystalickou nehoráznost“, že považuji jediný ekologický investigativní pořad v TV za jediný ekologický investigativní pořad v TV. Nemůže-li zpochybnit faktickou platnost tohoto tvrzení, zpochybní alespoň mluvčího: „Just, maskovaný jako nezávislý kritik (ve skutečnosti je předsedou občanského sdružení Nedej se!), lobbuje za pořad, s nímž je úzce svázán.“ Maska padá, tajný agent odhalen! Skutečnost je přitom prostá: nejsem „ úzce svázán“ s pořadem (nikdy jsem jej nerežíroval, nedramaturgoval, pouze jsem v něm jako host asi čtyřikrát mluvil, podobně jako ministr Kužvart, jenže na rozdíl od něho jsem nebyl přistižen při lži). S čím ale jsem úzce svázán, to je svoboda a nezávislost kritického slova: bylo-li Nedej se! ohroženo, nevidím nic nehorázného na tom, zakládat ad hoc občanská sdružení na ochranu kteréhokoli ohroženého kritického pořadu. K tomu se hrdě hlásím a budu kdykoli čestným, symbolickým (nikoli faktickým: nebyl jsem na jediné schůzi) předsedou takového sdružení. Píší mi občané, že chtějí zakládat sdružení na obranu ohrožené Katovny: jsou snad proto s pořadem „úzce svázáni“? Všechny – i pravdivé – výtky Ivana Breziny vůči Nedej se! mají asi takovou výpovědní hodnotu, jako kdyby vytkl článkům, které před třiceti lety odstartovaly Watergate, špatný slovosled. K meritu věci, například, zda v národním parku pod pláštíkem ochrany přírody mizí, či nemizí dřevo, nepřináší Brezina vůbec nic. Zamlčí čtenáři relevantní fakt, že to bylo právě Nedej se!, nikoli jím propagovaní představitelé ČEZ, jež se před deseti lety kupodivu přesně trefilo do skutečného rozpočtu i termínu dostavby Temelína. Zatímco v prime timu standardně běžely od roku 1990 účelové nepravdy (žádná elektřina na vývoz, domácí spotřeba bude stoupat, bude to stát maximálně 40, 60, 70 miliard, spustíme to 1993, 1994, 1995, vypneme hnědouhelné elektrárny), v „tendenčním“ Nedej se! opakovaně znělo, že Temelín nebude dostavěn do konce století, že elektřinu z něj nebudeme potřebovat a bude se vyvážet a rozpočet převýší 100 miliard. Lidé, kteří to před jedenácti lety říkali, působili jako blouznivci našich hor a politici i „jejich“ publicisté se jim hlasitě smáli. I jinde v ČT (Klekánice) se setkáme s hudebními podkresy a kritizovaní zabuchují redaktorům dveře, i jinde se stříhají repliky hostů (Brezinou uváděná údajná „půlhodinová přednáška“ ing. Žlábka o nemožnosti „šetrné“ těžby byla ve skutečnosti krátkým šotem z Tady a teď z 26. 11. 1998, čili sestřihaná nebyla: další drobná lež!). Vždy se však budu nejprve ptát po faktické hodnověrnosti informací: řeknu-li v roce 1991, že Temelín bude stát maximálně 60 miliard a poběží do dvou let, pak tuto informaci nezmění sebetemnější dunění bubnů. A prohlásím-li na konci roku 1997 na kameru Nedej se!, že se nad Šumavou vznáší spolu s vrtulníky i duch ministra Bendy, že jsou tu těžby i dotace v nepřijatelné výši, poté se stanu ministrem a náhle si dvojnásobné těžby a desetinásobné dotace pochvaluji, pak se nedivte, že prchám před kamerou jak čert před křížem. A že žádám v soukromém dopise ředitele ČT „jako ministr životního prostředí „ o zrušení „tendenčního“ pořadu.

Smlčení zdrojů, faktů, souvislostí

Papouškovat zmíněné výhrady ministra Kužvarta a smlčet kontext „kamerou přistiženého“ znamená již úmyslnou manipulaci. Totéž udělal Brezina hned v úvodu: „Starostové sedmi šumavských obcí a ministr Kužvart si stěžovali na Nedej se!... Šumavští starostové ve své stížnosti napsali, že redaktoři Nedej se! vedou účelovou kampaň, založenou na lžích, intrikách... „ Brezina zcela pominul fakt, že dopis nedoložený jediným příkladem (někteří podepsaní pořad vůbec neviděli) vznikl bezprostředně poté, co kamera Nedej se! přistihla jednoho z nich, starostu Modravy, s pilou v ruce při nezákonné těžbě v národním parku. Strom mu, potvora, vadil ve výhledu z posedu (vše potvrzeno inspekcí). Přistižený viník nemůže být z principu relevantním kritikem. Brezina tu smlčel klíčový fakt, a navíc nechtě prozradil, že čerpá pouze z jednoho zdroje (totiž od kritizovaných institucí, žádajících likvidaci kritiků). Nezašel ani za inspekcí, ani za stěžovateli. Článek, který kritizuje pořad za to, že nedává prostor druhé straně, a sám nedá ani milimetr prostoru těm, jež kritizuje, se tak definitivně mění v paskvil... Ale co údajné jednoznačné odsudky Rady ČT? I tady Brezina účelově cituje pouze kritiku, ale pomíjí sdělení kruciální povahy, například větu, že „pořad je potřebný a měl by být zachován“. (Rada č. 33/2/02) Z dalších manipulací je asi nejpodstatnější ta, že Brezina opomíjí proměny pořadu: Nedej se! v dobách, kdy o něm psal Jakl a Štěpánek, byl spíše ekologickým magazínem s písničkami a promluvami hostů. Dnes je to klasický investigativní tvar, satira ustoupila zásadním sporům o záchranu krajiny a její duše. Právě takových sporů si však novinář používající metodu „ klackem do hlavy“ nepovšiml.