Jak bojovat s kůrovcem? Utopit

Jak bojovat s kůrovcem? Utopit
Author	Václav Janouš
Date	2003-09-11
Source	Mladá fronta Dnes
Genre	tisk
Respondent

Pracovníci Povodí Vltavy kácejí u Orlické přehrady napadené stromy a nechají je ve vodě

Kůrovec se letos díky suchu a horku rozšířil mnohem víc než jindy. K metodám, jak proti němu bojovat, přibyla nyní na Orlíku další: naházet napadené stromy do vody a brouka utopit.

Orlík – Lesáci ničí kůrovce nejrůznějšími způsoby – od kácení až po chemické postřiky. Pracovníci Povodí Vltavy se v okolí Orlické přehrady na Písecku ale rozhodli, že jej – stejně jako jejich předkové před desítkami let – utopí.

Nyní proto kácejí na březích Orlické přehrady napadené stromy, nakládají je na pontony a v zátokách pak máčejí. Lesáci jsou touto metodou nadšeni, protože vůbec nepoškozuje životní prostředí.

Letošní teplé léto bylo pro kůrovce rájem. „Naštěstí s ním máme v našich porostech jen minimum problémů, ale nechceme, aby se od nás šířil do okolních porostů, proto jsme začali znovu používat tuto starou techniku,“ vysvětlil vedoucí hrázný přehrady Orlík Zdeněk Zídek. Pracovníci povodí musí proto vykácet všechny stromy napadené kůrovcem v pásu podél břehu, který jim patří.

Kmeny na místě odvětvují a pak je pomocí lan nakládají na pontony u lodi. Mají dva – jeden na klády a jeden na větve. „Každý má nosnost šestadvacet tun. Musíme chytit stromy na navijákové lano na lodi a stáhnout je opatrně z břehu,“ vysvětlil hrázný Zídek.

Na pontonech odváží Povodí stromy do zátoky u přístavu, kde přijde na řadu nejdůležitější část procesu, tedy namočení kmenů. Dřevo leží ve vodě minimálně tři týdny, ale i půl roku. Vodohospodáři tímto způsobem s kůrovcem bojují už čtyřicet let, ale v posledních letech to využili jen několikrát. Oproti ostatním způsobům, třeba chemickým postřikům na stromy, je to pro ně jediná možnost, jak se škůdce zbavit. Kvůli rybám a planktonu totiž nemohou podél břehů rozprašovat přípravky či používat těžkou techniku.

Ochránci přírody tento způsob boje oceňují. „Na Písecku to dělá jen povodí, protože má vodní plochy. Jinak aplikujeme postřiky, ale logicky je jejich metoda ekologičtější a přijatelnější. Chemii nejčastěji používáme hned po těžbě a dřevo lze pak poznat podle nafialovělé barvy,“ řekl vedoucí životního prostředí Písku Miloslav Šatra. Tvrdí, že pokud stromy pokácí a namočí do vody v některém z vývojových stadií kůrovce, je metoda úspěšná. „Je třeba, aby se voda nasákla pod kůru, kde jsou komůrky s larvami,“ řekl Šatra.

Foto: Pracovník Povodí Vltavy Petr Grill nakládá na břehu Orlické přehrady jeden ze stromů zničených kůrovcem na nákladní loď.