Jak zacházet se šumavskými lesy?

Jak zacházet se šumavskými lesy?
Author	Mladá fronta Dnes
Date	2008-09-29
Source	Mladá fronta Dnes
Genre	tisk
Respondent	Jan Zahradník, Jiří Zimola, Jiří Guth, Lumír Mraček, Petr Braný, Vladimír Pavelka

Mladá fronta Dnes pokračuje v pravidelném předvolebním seriálu, kde lídrům nejsilnějších stran ukazuje fotografii zobrazující jeden z nejdůležitějších současných problémů v Jihočeském kraji.

Jejich úkolem je situaci okomentovat, případně navrhnout řešení. V této části jsme se zeptali na možné řešení problémů kolem Národního parku Šumava.

Šumava patří mezi největší turistická lákadla jižních Čech. Jen málokde v poslední době přibylo tolik ubytovacích kapacit a cyklostezek jako právě tam. Jenže majestátní smrky, které jsou největším bohatstvím Šumavy, začaly ve velkém usychat po likvidaci kůrovcem. Bude turisty lákat šedý mrtvý les? Otazníky zůstávají navzdory ujišťování vedení parku, že příroda si poradí sama a pod suchými velikány už vyrůstá nový zdravější les. Turisté si mohou najít zelený les jinde, ale starostové obcí, kterým v parku patří tisíce hektarů lesa, těžko.

Jan Zahradník (ODS): Park podporuje divočinu

Šumava coby zelená střecha Evropy se stává minulostí. Experiment ekologistů, před kterým šumavské obce i samosprávy krajů nesčíslněkrát varovaly, nabývá hrozivých kontur. Správa národního parku spatřuje budoucnost šumavských hvozdů ve vzniku divočiny. K rozšíření bezzásahového pásma ochrany využila loňský orkán Kyrill, kdy na Šumavě padl milion kubíků smrkových porostů. Rozhodnutí ministra Bursíka ponechat na Šumavě 140 tisíc kubíků kmenů bez zpracování vyústilo v řádění kůrovce. Zcela již uschly staleté stromy na Trojmezné, lesy v okolí Plešného jezera, Luzného a Březníka. Ekologisté se netají vizí, že záhy zmizí i porosty u Pramenů Vltavy a v Černohorském pralese. Situace na Šumavě je alarmující, její dopady ohrožují nejen lesy, ale i vodní hospodářství a v konečném souhrnu veškerý zdejší život. Opakovaně proto žádám, aby se budoucností Šumavy zabývala vláda, jejímž rozhodnutím byl národní park zřízen. Jen vláda může převzít zodpovědnost za zvolené postupy ochrany šumavské přírody a její celospolečenské důsledky.

Jiří Zimola (ČSSD): Zaplatí Bursík škody?

Koho by nevzal u srdce pohled na mrtvý les? Odborníci sice tvrdí, že pod kůrovcem zlikvidovanými stromy už žije les nový, ale to vás při pohledu na tuto zkázu nemůže uspokojit. Navíc hrozí, že nečinností dojde k ohrožení lesů mimo park, a je pak otázka, kolik nás to bude stát a zda to zelený ministr Bursík zaplatí. ČSSD podporuje existenci národního parku, ale se zásadním dovětkem: park leží na území obcí, nikoli obce na území parku! Vedení parku i ministerstva by už konečně měly v obcích na Šumavě vidět partnery k jednání, nikoli odpůrce. Šumava patří lidem a především oni se mají k její budoucnosti vyjadřovat. Nelze ji zavřít, oplotit a dovnitř pouštět jen vyvolené. Nelze ji nechat bez pomoci, když ji potřebuje.

Nechejme jen ty nejcennější lokality svému osudu a ukažme na nich, kdo měl pravdu. Regulujme chaotickou výstavbu bez vztahu ke krajině. Tvrdě trestejme ty, kteří Šumavu ničí. A neberme tamním lidem právo na důstojný život, právo hospodařit na svém majetku a především právo odpovědnosti za vlastní rozhodování.

Vlad. Pavelka (KDU-ČSL): Oslabený les si nepomůže

Navštívil jsem po letech Vysoké Tatry a pochopil. Lesy byly fuč a já se najednou ocitl kdesi na pampě pod Andami, jen místo trav se do daleka rozprostíraly růžové lány vrbovky úzkolisté. Zatímco u nás se diskutuje zda kácet, nebo nekácet, na východ od řeky Moravy je pokáceno, naštěstí i uklizeno. A vedou se tam vášnivé spory, zda sázet, či nesázet, zatímco na obzoru prosvítá šedý mrtvý les připravující se na další vichřici. Slyšíme volání po zelené Šumavě, podíváme-li se však pravdě do očí, musí nám být jasné, že naše generace se toho nedočká. Katastrofa je zřejmě neodvratná a my se můžeme jen dohodnout, jak její důsledky zmírnit. Přirozené obranné mechanismy lesa jsou zřejmě vyčerpány a je bláhové se domnívat, že bez pomoci člověka to půjde samo. A na závěr: obdivuji tetřeva, je to úžasný, skutečně královský pták. Nevím, do jaké míry byl potěšen zimní návštěvou olympijské vítězky, která na běžkách pronikla do jeho království. Ale jsem si jist, že král nebude ochoten přijímat návštěvy v mrtvém lese. Co to vlastně pak budeme chránit?

Petr Braný (KSČM): Začněme přírodě i vracet

Karel Klostermann by se divil, jak málo se o nádhernou krajinu stará vedení Jihočeského kraje a ministerstvo životního prostředí. KSČM na jaře iniciovala zákon o Národním parku Šumava. Stanovil by pravidla a pravomoci pro ochranu přírody, dotýkal se rozvoje obcí na území parku. Hlasy poslanců vládní koalice přijat nebyl, o dalším vývoji území bude rozhodovat i přes nesouhlas obcí ministerstvo. Ministerský návrh, ať se příroda postará sama, je běh na dlouhou trať a výsledek? Zvítězí kůrovec, či příroda? Udržení přírody na Šumavě aspoň ve stavu, v jakém je dnes, je i otázkou finanční. Rozvoj turismu nabízí místním obyvatelům práci, obcím přináší peníze do pokladny. Důležitou otázkou je rozvoj dopravní obslužnosti, která je šetrná k životnímu prostředí. Jednou z možností jsou linky ekobusů a další elektrifikace drah. Budeme se snažit prosadit přes kraj návrhy legislativních úprav, aby mocenské boje mezi obcemi a vedením parku neřešily jen vyhlášky. Šumava lidem dává po staletí všechno, co je v jejích silách. Začněme přírodě i vracet a nejen brát.

Lumír Mraček (SNK-ED): Inspirovat se citem předků Snímek Šumavy spíše připomíná oblast dopadu Tunguzského meteoritu než prosperující národní park v centru Evropy. Co je příčinou takovéto katastrofy? Na jedné straně lesní monokultura vysazená v honbě za ziskem v průmyslové revoluci, na druhé straně pak stálý a nekonečný dialog mezi pracovníky parku a samosprávami. Zpočátku nicotný problém malého broučka, se kterým každý soukromý vlastník lesa zatočí cobydup, následně jeho enormní pomnožení ruku v ruce s kyselým podnebím a vichřicemi a máme zde totální devastaci krajiny s koncem v nedohlednu. Existuje ještě nějaká síla, která by pomohla naší Šumavě opět se postavit na nohy? I odborníci jsou rozděleni na dva tábory. Podle mého názoru bychom se měli podívat na chování našich předků v této krajině – inspirovat se jejich citem pro přírodu. A zároveň tam důsledně hospodařit spolu s respektováním pravidel přírody a vodních režimů, ale i bezzásahovostí v některých místech, která jsou jedinečná. Prostě tak, abychom opět mohli říci slovy národní hymny… bory šumí po skalinách.

Jiří Guth (Strana zelených): Ať se politici drží zpátky

Šumava je chloubou našeho i Plzeňského kraje.

Dosud zde jsou zbytky málo poškozené přírody, například lesy a rašeliniště. Přitom je už několik století přeměňována, a tak vzniklo její cenné kulturní dědictví. Také cenné přírodní hodnoty Boleticka vyžadují aktivní ochranu. Chceme na Šumavě skutečný národní park? Strana zelených ano, spolu s převážnou většinou české i evropské společnosti. V prvních zónách se chrání celé ekosystémy a přírodní procesy. Chtít tam kácet a sázet je nehoráznost. Za pasekami a pěstovaným hospodářským lesem by turisté na Šumavu nejezdili, protože ty najdou i jinde. Zelení přitom oceňují, že vycházky s průvodcem do takzvaných klidových území anebo skromné bivak–kempy zpřístupňují i nejcennější části parku. Šumava je i národním bohatstvím, proto bude stát nadále podporovat takovou infrastrukturu obcí, aby jejich obyvatelé mohli žít ve srovnatelných podmínkách jako jinde v kraji a přitom unikátní přírodu nepoškozovali. O přírodu v národním parku se stará jeho správa a politici by se měli držet zpátky.